Protivládní puč v problémech: Žádost o vydání Petra Nečase je bouda. Máme informace, že policie z bezradnosti chystá další velké zatýkání!

loading...

Od počátku píšeme o tom, že prokurátorsko-policejní puč je jen reality show bez skutečné trestní či kriminální podstaty většiny obviněných. Žádost o Nečasovo vydání je dalším dějstvím této havlistické absurdní truchlohry. A po přestávce přijde další. Připomeňme si: Nečasova vláda musela padnout, aby nemohla tak či onak rozhodnout o Temelínu. Teprve vedlejším efektem je chaos, který tato „operace“ vyvolala na české politické scéně.

Aktuální časový sled událostí této pučistické telenovely je příznačnou součástí velké truchlohry o konci standardního politického systému v naší zemi. Dvě dominantní strašné zprávy přišlé za sebou to potvrzují – a těžko říci, která je vlastně horší:

Designovaný premiér Rusnok se v deset dopoledne dohodl s expremiérem Fišerem, že bude jeho ministrem financí. Pokud jsme zatím mohli na některá jména rodící se vlády hledět se sympatií či dokonce s nadějí, tato drtivá informace vše ničí.

A v 10:51 obdržela předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová žádost vrchního státního zástupce Ivo Ištvana o vyslovení souhlasu poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance – a do středy ještě premiéra v demisi – Petra Nečase.

Šílená Miroslava Němcová

Žádost o vydání sama o sobě překvapením není. Drtivá je však reakce paní Němcové, předsedkyně sněmovny (ODS). Ve snaze zachovat se jako vždy vzorně politicky korektně, prohlásila, že zváží své hlasování o vydání podle toho, co žádost obsahuje. Nikoli tedy rezolutní prohlášení, kterým se za „svého“ premiéra jednoznačně postaví a jeho vydání dopředu odmítne. Nebo k ní jako jediné snad ještě nedolehly mediální informace, že policie je na suchu a potřebuje svou skandální akci podpořit čímkoli „rachotivým“?

loading...

Paní Němcová je buď jenom strašlivě hloupá nebo hrůzou nepříčetná. Lze se však právem obávat, že A je správně, zatímco B vše podbarvuje. Bohužel jde o charakteristický prvek té části vedení ODS, které ve své nekonečné politické i lidské tuposti stranu definitivně pohřbívá – místopředseda senátu Přemysl Sobotka s paní Němcovou v tomto směru úspěšně soutěží o místo první.

Pučisté jsou pod tlakem

Zanechme však ODS jejím zoufalcům ve vedení. Ostatně je to právě Petr Nečas, který byl architektem tohoto stavu – faktického i personálního. Podstatnější je sám fakt žádosti o vydání – a jeho načasování. Přišlo jen několik dnů poté, co premiér v demisi vyzval policii, aby ho konečně vyslechla – a tím aby padl jediný argument pro koluzní vazbu bývalých poslanců ODS. Ištvánova odpověď je tedy patřičně arogantní a výsměšná.

Mezitím totiž i mainstreamová média – původně puč nadšeně schvalující – začala být nervózní: Tohle je všechno? Nic víc policie nemá? Nemá, soudruzi, to je už víc než jasné. A státní zastupitelství na lince Bradáčová-Ištván se tak začalo dostávat do defenzívy. Bylo potřeba rychle něco udělat. Žádost o vydání poslance Nečase k trestnímu stíhání splňuje vše, co toto ohavné divadlo ke svému pokračování potřebuje. Především získání času.

Poslanecká sněmovna může žádost projednat až na své pravidelné schůzi v září. Do té doby tedy nemusí být expremiér vyslechnut. Vždyť teď už není svědek, ale potenciální obviněný. A do té doby je také možné ponechat bývalé poslance ve vazbě – protože ta právě na Nečasově výslechu stojí. Hlava XXII v praxi. Pučisté se nám smějí v přímém přenosu: Vše je přece podle práva…

Estébácké čekání „až se někdo zlomí“

loading...

Nepatřím k těm, kdo rádi a často používají příměrů k někdejší Státní bezpečnosti. Metody současných „prokurátorů“ – potažmo kovbojské Šlachtovy policie – jsou však praxí někdejšího komunistického represívního aparátu inspirovány tak nepřehlédnutelně, že se tomuto srovnání ubránit nelze.

A tak zatímco novodobí novinářští svazáci se předhánějí v hodnocení regulérního postupu prezidenta Zemana ve vládní krizi jako o „novém únoru 1948“, podstata jim jako vždy – tentokrát spíš bezděčně než záměrně – uniká. Současné personální složení u řídících pák hlavních nástrojů státní mocenské represe – státní zástupci Zeman, Bradáčová, Ištván a policejní realizátor Šlachta – má totiž estébácké metody geneticky v krvi.

Jsou v důkazní nouzi – a tak si počkají. Buď se někdo ze zatčených v nechutných podmínkách „vězňů bez soudu“ zhroutí, zlomí a začne „spolupracovat“. Jinými slovy bude souhlasit, že naplní předem napsaný prokurátorský scénář. Nebo estébáci vzor 2013 ještě přiloží pod kotel, aby v jednom rachotu zanikl ten předchozí zlostný mediální šum – a opět získají čas. Nejlépe obojí.

Další zatýkání na obzoru?

Máme informace, že další politické zatýkání je opravdu nedaleko. Má k němu údajně dojít nejpozději koncem července a bude se týkat řady jmen. Ani na ně sice policie – která dnes odposlouchává a „monitoruje“ už prakticky každého – podle našich informací „nic nemá“. Ale to je přece dle předchozího scénáře přesně dost na to „dostat je do tepláků“.

Pokud se naše informace potvrdí, bude prokurátorsko-policejní hydra opět načas z problémů. Následují výslechy, domovní prohlídky, jistě nějaká ta banka, kanceláře advokátů – prostě tak, jak už je nacvičeno. A to by bylo, aby se v tom nakonec přece jen něco neobjevilo.

loading...

Pokud se k něčemu „zajímavému“ dostane, začne se zdlouhavě zkoumat, souvisí-li to s již zadrženými vězněnými. Pokud ne, může přijít další „várka“ zatčených. Mezitím vše přehluší srpnový proces s Davidem Rathem, což kromě jiného dokáže vyvolat ve veřejnosti atmosféru „Všechno je to stejná svoloč!“ A bude skoro vyhráno. Politická scéna začne směřovat k volbám, kauzy na sebe začnou vytahovat sami politici a jejich předvolební štáby… A tak dále a tak dále.

Jedno vysvětlení „uniklých informací“ o připravovaném zatýkání pak předpokládá, že zatýkat se ve skutečnosti nebude. Že jde jen o vyvolání strachu z něho mezi těmi, kdož jsou sledováni a odposloucháváni – což může být na politické scéně prakticky každý. Že v tom zmatku někdo udělá „chybu“ – a něco se tak „vynoří“. Jsme však nakloněni věřit spíše tomu, že k zatýkání opravdu dojde. Hlavní důvod: Je to efektnější.

Lze s tím něco dělat?

Prakticky nikoli. Všímejme si, jak mainstreamová média novou vlnu zatýkání „spolknou i s navijákem“. Zvláště má-li se týkat, kromě jiných, také pražského magistrátu. Že to s kauzou údajného „politického uplácení“ bývalých poslanců nijak nesouvisí? To se budeme divit! Když je dobrá vůle…

Ale zvláště si při té zábavné reality show nepusťme ze zřetele to základní: Velmi rychle se zapomene, co vlastně celou operaci protivládního puče spustilo. Téma Temelín dostane počátkem podzimu jednoznačnou dimenzi: Vláda „odborníků“ zjistí, že rozhodnutí o dostavbě musí přenechat až vládě následující, politické. Takový pan ministr financí Fišer o tom bude mluvit přímo vášnivě a neobyčejně rozhodně. Aby se ho třeba někdo nezeptal na fotovoltaiku, které právě vláda pod jeho vedením dala zelenou – a my to dnes každý měsíc platíme ve složenkách za elektřinu.

A pak přijdou volby. Jak dopadnou? To dnes nikdo neví. Kromě prokurátorsko-policejní „strany očisty“ – a možná Ústavního soudu. Mocenské politické nástroje spočívají pevně v rukách pučistů. Volby, jako v každé totalitě, pak slouží jen k lepšímu uměleckému dojmu v předstírané demokracii.

loading...

Taková paní Němcová, pánové Schwarzenberg či Přemysl Sobotka jsou pro ni jako stvořeni. Hydra jménem ZBYŠ (Zeman-Bradáčová-Ištván-Šlachta) má dobrou paměť na ty, kdo přímo či nepřímo spolupracují a chovají se vzorně. Pokud takové „kádry“ nějakým omylem neuspějí ve volbách, určitě se s nimi potkáme někde jinde. A zaručuji, že v takových případech nikdo nebude obviněn z „politické korupce“ za „trafiky“. Protože tohle teprve budou trafiky. Bez uvozovek.

Zdroj: protiproud.cz

loading...