Profesorka Dvořáková je jako Lenin. Ráno, v poledne i večer

loading...

Za starých časů se vyprávěl vtip o Leninovi. Otevřu noviny – Lenin. Pustím radio – Lenin. Pustím televizi – Lenin. Bojím se otevřít konzervu. Ačkoliv soudruzi říkají, že Lenin je věčně živý, nějak se nám vytratil. I ta fronta na něho už není co bývala. Dokonce ho chtějí šoupnout ke zdi, protože se jim nějak drolí. Ale má zdatné nástupce. Vezměte například takovou profesorku Dvořákovou.

V letech 1976 až 1981 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze kombinaci oborů ruština a historie. Titul doktorky filozofie získala v roce 1982 tamtéž. V období 1981 až 1990 byla zaměstnána v Orientálním ústavu Československé akademie věd, kde v roce 1987 získala titul kandidátky věd. Zaměřovala se zejména na politické systémy latinskoamerických zemí.

Po sametové revoluci nastoupila do Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV (1990–1992). V roce 1994 se stala jejím mateřským pracovištěm Katedra politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, kde od roku 2002 zastává funkci vedoucí katedry. Věnuje se srovnávací politice, přechodům režimů k demokracii a revolucemi. Politologická pracoviště začala v Československu vznikat až po roce 1989, do té doby nebyl tento obor ve Východním bloku etablován. Habilitační řízení podstoupila na VŠE v roce 1994 (docentka) a poté i jmenovací řízení (profesorka).

Tak vidíte čemu všemu rozumí kromě ruštiny, dějepisu a Latinské Ameriky. Soudě podle frekvence jejích komentářů na ČT je televizní profesorka zakleknuta v blocích vždy, když ČT zrovínka potřebuje ten jedině správný názor. Na cokoliv. A tak paní profesorka zhodnotí kdeco. Soudy, korupci, plzeňskou školu, odbory, reformy ba dokonce předpoví defenestraci či pouliční boje. Vzhledem k počtu politologů, sociologů a jiných -logů kterých chrlí naše školy obdivuji její schopnost se v takovéto konkurenci udržet na špici peletonu odborníků na cokoliv.

Když pak po takovýchto levicových ouverturách přidá do talonu nějaký výkřik pan Sobotka a agresivní odboráři, lituji, že mi je osmašedesát. Být mi o 20 míň, nechal bych je tu krákat jak pohřební havrany a šel se porozhlédnout po nějaké normální zemi. Zemi, kde partaje neřídí kmotři, vládu eurosajuz a kde nepanuje jemně rozptýlený socialismus. Zemi, kde do televize nerozdávají rozumy bývalé nomenklaturní kádry s aprobací ruština-dějepis. Zemi, kde takovéto vševědoucí vědmy nerozeštvávají lidi svojí pitomou kritikou aniž by uvedly náznak vlastního řešení.

Bojím se vyvolávání radikalizace a výzev k pouličním taškařicím, bojím se vyvolávání třídního napětí. Bojím se radikalizace dosud demokratické levice reprezentované ČSSD. Bojím se zdivočelých plukovníků. Bojím se nebezpečí, že přestanou fungovat klasické ústavní mechanismy, parlament a vláda vzešlé z demokratických voleb a mající legitimitu od voličů.

loading...

Vystupování takový profesorek Dvořákových a velikost prostoru který dostávají mne opravňují k obavám, že dojde na nátlakové akce ulice na hranici zákonnosti. Demokratická opozice, levicová i pravicová, vždy respektovala mandát vlády vzešlý z voleb. Pokud je někdo nespokojený s vládní politikou, může ji změnit, ale tou změnou nemá být vláda policejní junty, ulice, nepokoje, násilnosti a občanská neposlušnost, ale jsou to jen a pouze další demokratické volby.

A proto volám: Strčte si profesorku Dvořákovou do…….vitríny a necpěte nám ji ráno, v poledne a večer. Abych se nebál otevřít konzervu.

Zdroj: paulczynski.cz | Redakčně kráceno | Titulek redakčně upraven

loading...