Dle této knihy žáci mohou velmi brzy zjistit, zda je jejich učitel pitomec…

Kniha australského profesora geologie Iana Plimera s názvem „Konec poplašných zpráv o Modré planetě“ (Fragment 2013) je určena zejména školní mládeži a rodičům. Anglický originál se velmi výstižně jmenoval „Jak se nechat vyhodit ze školy“ (How to get expelled from school, 2011). Stěžejní kapitola knihy se totiž jmenuje „Sto a jedna otázka pro učitele“ (cca 40 z 180 stran) a nejspíše se stane noční můrou „zelených“ pedagogů, kteří vyučují o klimatických změnách. Role se obrací a student zkouší učitele.

„Žáci mohou velmi brzy zjistit, zda je jejich učitel pitomec, a rozpoznají také, zda je krmí zelenou propagandou. Má kniha je také určena i rodičům, kteří s její pomocí mohou odhalit, zda jsou jejich děti vedeny k přemýšlení nebo naopak masírovány environmentalistickou a politickou propagandou.“ (s. 10)

Takovou příručku žáci a rodiče i v České republice potřebují jako sůl. I u nás totiž ekologičtí aktivisté vymývají dětem hlavy ideologií, ačkoli zákon politickou agitaci ve školách nepovoluje. Po školách třeba putuje putovní výstava „Prima klima“ od hnutí Veronika, která se vůbec nezmiňuje, že na oteplení posledních 200 let mělo vliv zejména zvýšení sluneční aktivity. Jako by za vším byl jen a jen oxid uhličitý. A pokud už někde aktivisté vliv Slunce na klima zmíní, prezentují nám podivně zploštělé grafy, zatímco měřítko teplot natahují na výšku, jak to jen jde.

Australské ministerstvo pro změny klimatu (to není žert, to opravdu existuje) pokládalo Plimerových 100+1 otázek za takovou těžkou ránu pro svou politickou agendu, že proti tomu vydalo speciální pamflet (Accurate Answers to Professor Plimer’s 101 Climate Change Science Questions, květen 2012).

Jak korektně tato polemika probíhala? Například u otázky č. 72 ministerstvo odmítá, že by oteplování po 1975 bylo ovlivněno pradávným 60letým cyklem oteplování a ochlazování. Pamflet říká, že ve vědecké literatuře žádný takový 60letý cyklus neexistuje. Jenže on existuje, má i heslo na Wikipedii (AMO v Atlantiku, PDO v Pacifiku). Z vědecké literatury lze doporučit např. studie B. Klyashtorina. Tento cyklus bere vážně i FAO (Organizace pro výživu a zemědělství), protože má vliv na kolísání populace ryb. Ministerstvo klimatu toho zjevně o klimatu moc neví.

Zdroj: EUserver.cz