Pat Buchanan, někdejší pravicový kandidát na prezidenta Spojených států, volá po spravedlnosti pro oběť černošského lynče, vedeného médii: Nechte už toho, pane prezidente!

Stejně jako v naší zemi, i ve Spojených státech dnes platí, že kdo je odsouzen médii, je odsouzen nadobro a případný osvobozující výrok soudu vede jen k tomu, že si manipulovaná většina národa o dotyčném pomyslí, že je „nějaký moc chytrý“, neboť „se z toho dostal“. Pokud se mu nestane něco mnohem horšího. Přesvědčil se o tom i americký občan George Zimmerman.

I u nás platí, že skutečně či údajně rasistické činy příslušníků bílé většiny soudí soudce mediální lynč, zatímco podobné činy v opačném gardu procházejí téměř, či zcela, beztrestně.

George Zimmerman a černá spravedlnost

Tento druh „spravednosti“ si nyní na vlastní kůži zažívá George Zimmerman, příslušník sousedské hlídky z Floridy, který loni zastřelil mladého černocha, Trayvona Martina. Pan Zimmerman byl 12. července letošního roku shledán nevinným. Soud konstatoval, že černoch před smrtí Zimmermana surově napadl. Přesto se běloch změnil v utečence, na jehož hlavu je vypsána novodobými Černými pantery odměna.

Oleje do ohně přilévá v čele smečky černošských pastorů i prezident Obama, který v Martinovi buduje kult mladého černého mučedníka a nedělá nic proto, aby zastavil natahování Zimmermana na skřipec Ministerstvem spravedlnosti své země. Protiproud přináší výzvu, kterou na svém webu adresoval Baracku Obamovi bývalý kandidát na prezidenta Spojených států Pat Buchanan.

Pat Buchanan o případu Stát Florida vs. Zimmerman: je to smyšlenka!

Trayvon Martin, neozbrojený teenager, šel domů z místní večerky a nesl si lentilky a ledový čaj, když ho zastřelil rasistický rádobypolicajt plný předsudků, George Zimmerman.

Tak aspoň o verdiktu, který padl u soudu ve Sanfordu na Floridě a který Zimermanna shledal 12. července nevinným z vraždy druhého stupně, referují média hlavního proudu. Neúnavně vysílají ty nejrozzuřenější údajné „hlasy z lidu“ a vytvářejí tak „ságu o Trayvonu Martinovi“. A jak je zřejmé z televizních přenosů, které zabírají rozzuřené černochy po celých Spojených státech, publikum této sáze věří.

Ale je pravdivá? Upřímně – ani moc ne.

Trayvona Martina nezastřelili, když šel jen tak domů. Byl zabit poté, co Georgi Zimmermanovi dal ránu pěstí do žaludku, zlomil mu nos, srazil ho na zem, skákal po něm, zmlátil ho stylem připomínajícím asijský film o bojových uměních a otřískal mu hlavu o betonový chodník, zatímco Zimmerman křičel: „Pomoc! Pomozte mi!“

Tak incident popsal sám George Zimmerman. Tak ho popsal i jediný očitý svědek celé události, John Good. Této verzi událostí věřila i policie v Sanfordu. Obhajoba ji prokázala americkým právním standardem, tj. mimo rozumnou pochybnost. Porota, složená ze šesti žen, se o ní nechala přesvědčit.

Odsouzen bez soudu

Proč tedy tolik příslušníků černé komunity věří, že byl Trayvon ocejchován a zavražděn na základě rasových předsudků, když dokonce i většina analytiků v televizních pořadech ke konci přelíčení konstatovala, že obžaloba naprosto selhala a nepodala žádné přesvědčivé důkazy ve prospěch tohoto tvrzení?

Mediální manipulace v celé své nahotě: nahoře obrázky „roztomilého“ šestiletého kloučka Martina a „vraha“ Zimmermana ve vězeňském, jak proběhly médii, dole obyčejné foto Zimmermana a současná fotka 17-ti letého Martina. zdroj: blog na http://www.bartcop.com/trayvon-dc-picture.htm

Odpověď je prostá: mnoho televizních diváků odsoudilo George Zimmermana už předtím, než proces vůbec začal. Už před rokem zněly informace o hlasech, které Zimmermana prohlašovaly za vinného vraždou, ještě než ve věci zazněla výpověď prvních svědků:

„Černí jsou v ohrožení, zabíjet nás je v módě,“ vykřikoval Jesse Jackson (americký lidskoprávní aktivista a baptistický pastor, pozn. red.). Podle něj Trayvona „chladnokrevně odstřelil samozvaný strážce zákona… byl zavražděn a zemřel mučednickou smrtí.“

„Zločin z nenávisti,“ soudila o věci Maxine Watersová, kongresmanka z Kalifornie. Její kolega z Georgie, Hank Johnson, označil celou událost za „popravu“. (Pozn. red. – všichni tři zmiňovaní jsou samozřejmě černoši.) Černošský magazín The Grio srovnal smrt Trayvona Martina s lynčem Emmeta Tilla, který se odehrál v Mississippi v roce 1955. Nová strana Černých panterů (New Black Panther Party) vytiskla plakáty, na nichž je Zimmermanův obličej a nápis „Odměna za dopadení – živého či mrtvého“. Také vyzvala pět tisícovek černých mužů k tomu, aby Zimmermana pronásledovaly a označila Trayvonovu smrt za „chladnokrevnou vraždu“. Černý režisér Spike Lee na svém Twitteru zveřejnil adresu Zimmermanova domu.

Prezident Obama a jeho rasistická obluda

A myslíte, že se prezident Obama tehdy pokusil situaci uklidnit? Sotva. Dal jasně najevo, na čí straně stojí. „Kdybych měl syna, vypadal by jako Trayvon,“ řekl.

Nejen, že tito všichni rozpálili černou komunitu vzteky natolik, že je nyní přesvědčená, že došlo k ohavnému rasově motivovanému zločinu. Jiní jim podobní i nadále zatápějí pod kotlem, ačkoli proběhly týdny trvající výslechy svědků, z nichž je zřejmé mimo „rozumnou pochybnost“, že se čin stal jinak, než se podle médií měl stát. (Pokud existuje rozumná, či u nás bychom spíše řekli rozumně podložená nebo logicky zdůvodnitelná, pochybnost o vině obžalovaného, není možné jej v americkém právním řádu odsoudit za vraždu, pozn. red.).

Bezprostředně poté, co soud rozhodl, začal další baptistický kazatel a lidskoprávní aktivista, Al Sharpton, vykřikovat, že „toto je ohavnost.“ Poté vysvětlil, co podle jeho názoru oněch šest dam z poroty spáchalo tak ohavného: „Nyní tu máme precedens, který říká, že když jste mladý a odpovídáte určitému typu nebo profilu, nemusíte spáchat žádný zločin, stačí, když ponesete bratrovi domů lentilky a ledový čaj, a někdo vás může zabít.“

Že by vážené dámy z poroty vážně o něčem takovém rozhodly?

Marrion Barry, který byl po čtyři volební období starostou Washingtonu D.C., usoudil, že se svým typickým šarmem trochu zklidní situaci: osvobozujcí rozsudek byl prý „příšerný“, jak se vyjádřil, a byl jedním z příkladů „institucionalizovaného rasismu“. Ale to by nebyl náš Marrion, aby na všem zlém nenašel něco dobrého: „Dobrá zpráva je,“ řekl, „že Zimmerman už nikdy nebude mít klid. Nikdy si nenajde pořádnou práci. Bude muset žít v ilegalitě a cestovat potají a nikdy nebude mít ani chvilku klidu. To mě těší.“ Takový komentář by se snad hodil na Jamese Earla Raye, muže, odsouzeného za vraždu Martina Luthera Kinga, ale na George Zimmermana? Kdo z tohohle chlapíka ze sousedské hlídky, kterého měli všichni rádi, udělal rasistickou obludu?

Mediální lynč s politickým pozadím, aneb: Nechte už toho, pane prezidente!

V den, kdy padl verdikt, to Zimmermanův advokát Mark O’Mara řekl Americe i světu naplno: Jak řekl tisku, George „nemá ponětí, proč z něj dělají příšeru. Ale upřímně – vy, lidi, jste s tím měli co do činění. Vzali jste si historku, kterou vám někdo předložil a papouškovali jste jí. Bylo vám jedno co děláte, úplně jste George převálcovali, a pro něj to bylo hrozné.“

O’Mara i jeho společník Don West prokázali na tiskové konferenci, že mají páteř, stejně jako oněch šest dam z poroty, které odmítly volání státního návladního po tom, aby mu „daly“ aspoň zabití nebo obtěžování nezletilého.

Teď by si měl aspoň kousek páteře nechat narůst prezident Obama, jehož Ministerstvo spravedlnosti se nyní pídí v troskách případu po tom, zda nešlo o zločin s rasovým podtextem. Pokud takový podtext nenašla ani policie, ani soud, proč potom věc dále zkoumat?

Jestli Barack Obama a jeho ministr spravedlnosti Eric Holder kapitulují před takovými, jako je kazatel Sharpton, požadující ve věci Zimmerman jakýsi „Plán B“, nebo před Národní asociací pro podporu barevných (NAACP), která chce druhý soudní proces s Zimmermanem pro zločin ve věci, v níž byl shledán nevinným, většina Američanů si nejspíš pomyslí, že tady nejde o spravedlnost, ale o prachobyčejnou rasově motivovanou pomstu. A budou mít pravdu.

Zastavte perzekuci, páchanou na Georgi Zimmermanovi, pane prezidente. Nechte to už být.

Čistě americká záležitost?

Volání Patricka Buchanana je smutným svědectvím o tom, že ačkoli poslední výstřel americké občanské války padl před téměř sto padesáti lety, ve skutečnosti ve Spojených státech boj mezi černými a bílými, Severem a Jihem, nesvobodou a svobodou, zuří stále. A bílí (a svoboda) výrazně prohrávají, ačkoli se většina tváří, že se nic neděje.

Je však celý případ něčím důležitý pro naše, české poměry?

Nepochybně. Jak poslední českobudějovické události napovídají, i u nás jsou zájmy různých skupin společnosti, zde nikoli definované rasově, ale spíše sociálně, téměř na bodu varu. I u nás probíhají mediálně inscenované monstrprocesy. Zastaví je někdo?

A když ze řetězu utržený státní zástupce Ištván, bezpříkladně podpořený prezidentem Zemanem, hledá „plán B“ jak obvinit ty, které Nejvyšší soud propustil ze skandální vazby, nejsme ve stejném „filmu“?

Protiproud se rozhodně staví na stranu těch, kteří volají: Nechte nevinné na pokoji! Chceme „obyčejnou“ spravedlnost, ne mediální lynč! Byť by se na té vlně vezli nezodpovědní cyničtí prezidenti, pro něž jsou jejich zájmy víc než důvěra veřejnosti v nestrannost justice.

Zdroj: protiproud.cz