Odstup Satane Balvíne, divadelní Bozi si to přejí

Od dob, kdy komunistická dvojice divadelníků Voskovec a Werich vytloukala divadla a filmu hejrupácký kapitál, uplynulo ve Vltavě již hodně vody. Ale jakési zbožštění divadelníků zde neustále trvá.  Spisovatelé, hudebníci, malíři ba ani baleťáci nemají tak silnou lobby, jako je tomu u divadelníků. Ba dokonce i náš první prezident byl divadelník. Dílem kulisák, dílem autor. Problém je ale v tom, že jak ty kulisy, tak ty jeho hry podlehly zubu času a nikde je není vidět.

To ale samozřejmě nic nemění na tom, že pokud se divadelníci, a to ještě dokonce ve „Zlaté kapličce“ vzbouří, je to horší než když se Dušek sehnul pro tužku a vypukla stávka železničářů. Pomáhal ji prý hasit Klaus, který prý i tu tužku chtěl zvedat.

Co se vlastně stalo: Tedy alespoň podle toho, co vím, protože jsem osoba pracující a na podobné ptákoviny mám málo času. Jeden dement si dokonce myslí, ež se vždycky večer obléknu do maskáčů, nazuji kanady, vezmu psa, vysílačku, baterku, obušek, pepřový sprej a prezervativy a jdu hlídat objekt.

Takže, jakýsi Jirka Balvín, kdysi se mnou u BBC sloužící, pak nějakou chvíli GŘ ČT, kde se i popral – to je vždy velmi zábavné, hlavně když na vás vyrukuje Macharáček – si dovolil z funkce odvolat šéfa Národního divadla, který byl ve funkci akorát tak dlouho, aby stačil podepsat novou pracovní smlouvu, nabrousit si tužky a najít cestu na záchod.

A nastalo zemětřesení ne nepodobné oněm dvěma jaderným útokům na Hirošimu a Nagasaki, ale jen zbraněmi menší ráže, takže zasáhly pouze jednu budovu nebo spíš jednu organizaci ve více budovách působící.

Milá paní Kočí mi opakovaně sdělila to, co sám velmi dobře vím, a sice, že nejsem teatrolog. Ale přesto snad mohu mít své vlastní mínění. Vypadá to tak, že termiti delší dobu hryzali do stavby, nikoli skutečné, ale té divadelní Národního divadlo tak, že se jim povedlo celou tu konstrukci zbortit a ta se hroutí jako domeček z karet.

Herci odcházejí, ba dokonce nebo spíš v první řadě Donutil a divadlo se zhroutí? Kdepak. Dovolím si citovat pana Lichtenberga:

„Muzikálový producent Oldřich Lichtenberg to vidí podobně: „Určitě se bez hvězdy nezhroutí, ač divadlo je velká alchymie, herci hrají i mimo jeviště a udržet rovnováhu uvnitř domu je  těžké. Ale na jedné hvězdné tváři divadlo nestojí, stačí najít překvapivé řešení.“ Lichtenberg si umí bez Donutila představit dokonce i Sluhu dvou pánů: „Ne v běžné alternaci, to je hrob, ale úplně jiný, nečekaný nápad by z klasiky udělal novou událost.“

Také by však Národní vést nechtěl. „Nevím, jestli bych to uměl, soukromý principál to má jednodušší. A kdybych do Národního přišel, zle bych ho vyčistil, takže by stávkovali hned první den. Je tam obrovská přezaměstnanost, zbytečné náklady,šlo by to dělat bez ztráty kvality za polovinu, ale toho se nikdy nikdo neodváží. A to je smutné,“ míní Lichtenberg.

Zdroj:http://kultura.idnes.cz/narodni-divadlo-a-odchod-hercu-dka-/divadlo.aspx?c=A130803_100611_divadlo_vha

A teď na závěr povím něco velmi hříšného, velmi nepřijatelného. To ti dva umělečtí šéfové, kteří vydírají premiéra jsou tak nepostradatelní? Jaké měli dodnes výsledky. Nabité sály, frenetický potlesk, skvělé kritiky?

Spíš je to přece tak, že to, v jaké stavu se Národní divadlo nachází hlavně jejich zásluha. Vždyť jejich pozice je vlastně pozicí náměstků v normálním průmyslovém podniku.

  • Zaostává podnik v inovacích? Vyhodím technického náměstka, popř. náměstka pro technický rozvoj, mám li ho.
  • Zaostává výroba? Podnik nestačí dodávat? Pak vyhodím výrobního náměstka.
  • Zaostává odbyt? Na dlažbu půjde obchodní náměstek.

Tak proč by to proboha nemělo jít v nějakém divadle, i když je národní? Prostě vám to hoši nefachá, tak jděte do sebe a neútočte na druhé.

Zdroj: Blog autora