Proč Zeman stále drtivě vítězí? Má štěstí a nemá protivníky

Neznám, aby se na hlavu kteréhokoli československého či českého prezidenta sneslo tolik nadávek, urážek, dehonestací, falešných obvinění a dalšího, jak na hlavu Miloše Zemana. Již jeho zvolení vybudilo k nebývalé aktivitě skupinu fanoušků „Karla“, která se po celou dobu prezidentské volební kampaně chovala značně neobjektivně, fanaticky s nesmyslně zbožňujícím pohledem na Karla Schwarzenberga. O to větší pak bylo její zklamání a rozčarování z nenadále porážky.

Myslet si, že Nagygate byla vymyšlena a zosnována ve štábu SPOZ Miloše Zemana, je nesmysl. Tuto událost nelze nazvat nijak jinak než tuplované srdcové eso, které Miloši Zemanovi prakticky bezpracně umožnilo splnění volebního slibu, který dal svým příznivcům, že odstraní Nečasovu vládu, i když za hlavní protivníky asi považoval spíš Kalouska s Nečasem.

To, že se najednou tato aféra objevila a následovalo politické zemětřesení, byla pro Zemana mana z nebes. Tak trochu vulgárně to přirovnám ke snu, kdy se krásná a žádaná žena odstrojí a sama vstoupí do lůžka snícího mladíka. Ano, i takového věci se dějí, ale zde není prostor je rozvíjet.

Jenom absolutní politický Neználek, jako třeba Miroslava Němcová, by si snad mohl myslet, že Miloš Zeman byť jen na jediný okamžik připustil, že by kdy mohl jmenovat Miroslavu Němcovou či jiného koaličního lídra do tzv. Druhé Kalouskovy vlády.

To vše, všechna ta jednání, to byl samozřejmě jen politický tyátr a chytání hejlů na návnadu. Nic jiného. Miroslava Němcová se ještě naivně pyšnila, že jí Zeman v neděli před jmenováním Rusnokovy vlády říkal, že žádné podpisy nepotřebuje. Samozřejmě, protože jak s podpisy, tak bez nich byl rozhodnut ji prostě nejmenovat.

A včerejší den by geniálním vyvrcholením onoho komplotu. Celý „boj“ o Rusnokovu vládu byl jenom vějičkou a návnadou, protože ať tak nebo tak, Rusnokova vláda šanci přežít neměla. Kdyby důvěru nějakým způsobem získala, tak by se v tom okamžiku stejně vytvořila skupina pro rozpuštění sněmovny. Jak jinak?

Ale tím, že se Zemanovi podařilo „vykousnout“ z hlasovací mašinérie stojedničky dva poslance, získal Zeman absolutní alibi za jmenování Rusnokovy vlády. Může říci: Stojedničku jsem vždy považoval za nespolehlivou a proto jsem ji nemohl jmenovat.

A vítězná strana minulých voleb, ČSSD? No ta přece prohlásila, ež vládu sestavovat nechce. A ergo kladívko, nezbylo nic jiného než „vláda odborníků“. A s touto verzí bude teď Zeman pracovat a myslím, že nikdo nemá šanci mu ji vyvrátit.

A jak v tom všem figuroval Klaus? Samozřejmě tak, že ovlivni ty dva „dezertéry“, kteří pracně budovanou stojedničkovou bábovičku rozšlapali do mrtě. Prostě, tak to v politice chodí. Jsou ti, kteří to umí velmi dobře. Zeman, Klaus, možná někdy i Havel.

Pak jsou tady ti, co hodně umí, ale neumí to zcela prodat, zcela zhodnotit. A takovou postavou je především Kalousek, který se podle mého mínění soustavně tak znemožňuje, že si o premiérském nebo dokonce prezidentském postu může nechat jen zdát. Ale možná je pro něj nachystám hrubě filtrovaný vzduch – přes mříže.

Zdroj: Blog autora | Titulek redakčně upraven