Ladislav Zemánek pro Hlas Ruska: Kvóty pro ženy jsou ponižující. Boj proti člověku pokračuje

Brusel přichází s dalším nařízením, kterým chce rozrušit přirozený řád. Kvóty pro ženy nejenže ponižují ženy samotné, ale v podání Evropské unie odporují i elementárním demokratickým principům. Člen redakční rady Protiproudu Ladislav Zemánek poskytl k chystanému opatření své vyjádření státní rozhlasové stanici Hlas Ruska.

Hlas Ruska: Česká republika, společně s dalšími osmi státy EU, se postavila proti unijní směrnici požadující kvóty pro ženy ve firmách. Jak hodnotíte tuto směrnici?

Hodnotím ji jako naprostý nesmysl. Je to další projev sociálního inženýrství, které se v Evropské unii prosazuje. Představa, že mohu nadekretovat, kolik žen bude sedět v dozorčích a správních radách soukromých podniků, je zvrhlá. Jakým právem si Unie dovoluje zasahovat do oblastí, které jí vůbec nepříslušejí a které jsou právoplatným panstvím někoho jiného? Kvóty jsou důkazem touhy ovlivňovat jakoukoli oblast lidské činnosti.

Důležitá je také tendence. Brusel si zrovna teď vybral ženy jakožto „utlačovanou“ menšinu, která se hodí k rozrušování přirozeného stavu a našich kulturních a civilizačních tradic a norem. Dnes jsou to ženy a zítra zase homosexuálové, přistěhovalci, černoši a Bůh ví, na koho si ještě vzpomenou. Navrhovaná směrnice je ještě o to nebezpečnější, že se týká soukromého sektoru, nikoli státní správy. Týkala by se prozatím přibližně pěti tisíc podniků. Zdůrazňuji slovo prozatím, protože u nich by rozhodně nezůstalo.

Směrnice nařizuje, aby 40 procent členů dozorčích a správních rad tvořily ženy. A já se ptám: Proč právě 40 procent? Proč ne 45, 50 nebo třeba 55 procent? Logicky vzato už ta skutečnost, že u stolu vymýšlíme objem zastoupení „ohrožené menšiny“, kterou podle pokrokářů ženy jsou, je nejlepším důkazem toho, o jak umělé nařízení se jedná. Působí zcela neorganicky, je silným zásahem do přirozeného vývoje a opakuji, že pouze slouží jako nástroj k přetvoření naší společnosti.

Směrnice obsahuje i takový článek, který umožňuje zbavit funkce muže, jenž byl řádně a demokraticky zvolen do dozorčí rady, a to v případě, že proti němu neúspěšně kandidovala žena se stejnou kvalifikací. Unie na tomto příkladě opět názorně ukazuje své pohrdání demokratickými principy.

Četl jsem asi rok starý rozhovor s paní komisařkou Redingovou, která směrnici prosazuje, a v něm si postěžovala, že bez její směrnice se poměry mění příliš pomalu, že by trvalo deset dalších let, než by se ženy dočkaly alespoň třicetiprocentního zastoupení. Docela mě děsí, když taková slova slyším.

To nám skutečně vládnou lidé, kteří jsou tak netrpěliví, že je pro ně deset let nesnesitelně dlouhou dobou? Už se ani nedivím, že má eurokomisařka podporu předsedy Barrosa, dříve maoisty, pro něž je „skoková“ politika, jak ji v Číně prováděl velký Mao, standardním prostředkem řešení problémů. Zřejmě v Bruselu spějí k závěru, že je na čase udělat i u nás nějaký ten Velký skok vpřed.

A ještě jednu věc bych rád řekl. V tom samém rozhovoru prohlásila, že jsou kvóty nevyhnutelné a že je nezbytné prolomit ten skleněný strop. Když jsem to v těch novinách viděl, ihned jsem si vzpomněl na jednu alegorickou povídku Vsevoloda Garšina. Hlavní „postavou“ v ní je palma s poetickým názvem Attalea princeps, která vyrůstá ve skleníku.

Po čase zatouží po větší volnosti, chce se vymanit ze svého přirozeného prostředí a dostat se ze skleníku ven. Ve chvíli, kdy prorazí skleněný strop, zahyne. Možná by si paní Redingová mohla přečíst někoho jiného než Marxe nebo Adorna, aby si uvědomila, jak snahy přetvořit přirozený stav věcí končí.

Hlas Ruska: Jak hodnotíte pozici ČR ohledně zavedení kvót?

Stanovisko české vlády z výše uvedených důvodů vnímám jako hlas zdravého rozumu. Těší mě, že i mezi zákonodárci alespoň pro tuto chvíli převládl názor, že kvóty pro ženy nejsou správným krokem. Ale opět je třeba rozlišovat: zatímco občanští demokraté, a dokonce i eurofilní (a levicová) TOP 09 je v podstatě proti, sociální demokraté a komunisté bruselskou směrnici podporují. Asi levičákům nedochází, že kvóty jsou ponižující v prvé řadě pro samotné ženy.

To, že směrnice napoprvé neprošla, ale vůbec neznamená, že je vyhráno. Naopak. Paní Redingová už prozradila, že se v Komisi bude znovu projednávat v listopadu. Já nepochybuji o tom, že jí komisaři dají zelenou. O jejím osudu v Evropském parlamentu je myslím také vcelku jasno. Důležité je si uvědomit, že rozhodne-li se Brusel ve vztahu k jednotlivým členským státům něco prosadit, pak to prosadí. Klidně i za cenu flagrantního porušení vlastních zákonů a demokratických principů. Evropská unie už je totiž taková. A jiná nebude.

Zdroj: protiproud.cz