„Ochránkyně“ dětí

„Matka se rozhodne ochránit své dítě tímto způsobem. Nechce jej zanechat na světě samotné, v péči osoby, s níž má špatné zkušenosti.“

Ne, není řeč o umírající matce, která dítěti místo sebe našla hodnou „tetu“. Řeč je o nevěrné rozvádějící se matce, jež uškrtila svého osmiletého syna! A těmi slovy se její čin snažila „ospravedlnit“ psycholožka Uváčiková.

Sama Uváčiková roky trpěla těžkými depresemi. Nyní je vedeno řízení o omezení její způsobilosti k právním úkonům. Přesto vesele na webu nabízí své služby: řešení depresí (!), porozvodových vztahů, pomoc svobodným matkám…

Jakou pomoc? Takovou, jež utvrdí psychicky narušené matky v pocitu výlučnosti nad osudem svých dětí? V pocitu, stojícím i za skokem s dítětem ze třetího patra či za otrávením dcery fridexem? A to jen proto, aby děti „ochránily“ před výchovou druhého z rovnoprávného (!) rodičovského páru, tedy otce.

Preference žen ve výchově potomků už došla tak daleko, že i takové matky – na první pohled starostlivé, ve skutečnosti však psychicky narušené – namísto odborné léčby získávají děti do své výlučné péče. Právě tyto matky se často snaží odstavit otce od dětí.

Ano, nechme celý ten rozvodový průmysl – Uváčikovou, opatrovnické soudkyně i různé feministické organizace – dál podporovat pocit výlučnosti takových matek. Získáme více zavražděných dětí.

Zdroj: Blog autora