Neuvěřitelný výstup v České televizi. Patří tohle opravdu na obrazovku veřejnoprávní televize?

loading...

Zaujal mě ve včerejších ranních zprávách výrok jakéhosi předsedy jakýchsi hornických odborů. Ten postarší pán se vyjádřil v tom smyslu, že naši odboráři se oproti těm italským, španělských či francouzským chovají stále jako beránci. Nějaké to rozbité sklo v budově OKD je prý nic proti tomu, co může přijít v případě, že se bude opravdu propouštět. Prostřednictvím veřejnoprávní televize nám všem tedy vyhrožuje odborářský boss násilím. Jestli majitel OKD Bakala nehodí zpátečku či stát doly neznárodní a nebude je dotovat, bude zle.

Slyším sice pár nesouhlasných ohlasů z řad blogerů, ale nějak postrádám spravedlivé rozhořčení tzv. Osobností. Tedy těch, kteří nikdy nezapomenou troubit na poplach, pokud se domnívají, že je naše demokracie v ohrožení. Tedy těch, kteří jsou ochotni podepsat jakoukoliv petici, která je jim ve jménu veřejného blaha podstrčena. A právě teď je naše demokracie skutečně v ohrožení. Za co jiného považovat výhrůžky k násilí v přímém přenosu?

Osobnosti však mlčí. Nejspíš mají cosi jiného na práci. Nebo, že by v takovém nátlakovém jednání viděly samy sebe a nepřišlo jim na tom nic divného?

Nechme raději osobnosti zpytovat svědomí a vraťme se zpět k samotným horníkům. Jako kdyby se inpirovali jednáním britských horníků v 80. letech minulého století. Ve Velké Británii se tehdy konaly desítky demonstrací, které musely být nakonec potlačeny silou. Britská premiérka Margaret Thatcherová odmítala nesmyslnému násilí ustupovat. Jako dcera kupce si dovedla spočítat, že co nevynáší, není možné podporovat. Není možné dotovat třeba jen jedno pracovní místo jen proto, aby nikdo nepřišel o práci. Takové počínání totiž přinese v dlouhodobém horizontu jedině krach a ještě větší problémy.

Baronce Thatcherové se tehdy podařilo moc odborů zlomit. Británii vyvedla z těžké ekonomické krize a země se zase dala do pohybu. Těží z toho dodnes. Právě teď bychom potřebovali stejně neústupného předsedu vlády. Jiří Rusnok sice odmítl, aby stát sanoval ztráty OKD. To je však málo a po volbách se to jistě nezlepší. Příští premiér bude s odbory propojen pupeční šňůrou a ani jej nenapadne oboustranně prospěšný vztah narušit.

Žijeme sice už 24 let v relativně demokratickém systému a tržní ekonomice, ale ne všichni si toho doposud stačili všimnout. Horníci stále vzpomínají na doby, kdy patřila těžba uhlí k vlajkovým lodím českého průmyslu. Horníci jsou i v roce 2013 přesvědčeni, že soukromá společnost OKD nemůže propouštět. Podle jejich názoru na to nemá právo. Nejspíš v duchu onoho práva na práci, které bylo vymyšleno kdo ví kde a kdo ví kým.

loading...

Vyčítají Bakalovi drahé vozy jeho manažerů a kdesi cosi. Někdo by jim měl konečně říci, že oni jsou pouze zaměstnanci. Doby, kdy doly a továrny patřily lidu, jsou naštěstí dávno pryč. O směřování každé soukromé firmy rozhoduje její vlastník a jím pověřený management. Jestli Bakala uzná za vhodné doly zavřít, je to jeho výsadní právo. Horník se rozhodl své řemeslo vykonávat dobrovolně. Nikdo jej přece nenutil, aby polovinu svého života trávil v podzemí. Jeho práce je těžká a nepohodlná a jistě „to někdo dělat musí“. O tom není sporu. Někdo těží uhlí, jiný zase rozhoduje o finančních tocích a nabízí firemní produkty na trhu. Každý dle svých schopností. Neslyšel jsem však nic o tom, že by se manažeři OKD vrhali do šachet a chtěli horníky učit těžit. Proč se tedy snaží hornické odbory za použití násilí a výhrůžek plést do řemesla svého zaměstnavatele?

Manažeři OKD a horníci se navzájem potřebují. Ale ne až tolik, jak by si horníci mohli myslet. Manažer OKD si práci najde na obdobné pozici v jakékoli jiné firmě poměrně snadno. Horník to má s uplatněním na trhu práce složitější. To také nikdo nerozporuje. Není možné však tuto zřejmou skutečnost používat jako beranidlo k prosazení si svého za každou cenu. Hornické odbory zbytečně vzbuzují ve svých ovečkách falešné naděje. Mohou rozbíjet další skla, moho blokovat úřady, silnice i dálnice, ale na skutečnosti nic nezmění. Pokud došel Bakala k názoru, že se mu provozování dolů nevyplácí, mají prostě smůlu.

Skutečnost, že mohou přijít o práci desítky tisíc lidí, není nic záviděnihodného. Nic, nad čím by měl kdokoliv škodolibě jásat. Není ale přece možné vynucovat si práci násilím a chtít po nás ostatních, abychom se prostřednictvím našich daní podíleli na umělém udržování neefektivních dolů při životě. To je hlavní, co vyčítám Zdeňku Bakalovi. Pokud opravdu myslel vážně, že by měl jeho byznys sanovat stát. V takovém případě je stejně drzý jako hornické odbory. Ale tento článek není o „zázračném“ byznysmenovi a dotovaném miliardáři Bakalovi (jak jej trefně nazvaly Lidovky patřící dalšímu dotovanému miliardáři Babišovi) , ale o odborech…

(Každopádně si přečtěte podrobnější informace o prodeji OKD Zdeňku Bakalovi v tomto článku. )

Odborům schází pokora a smysl pro zodpovědnost. Toto symptomatické chování je vlastní všem polistopadovým odborářským bossům. Většina z nich je za to odměněna teplými místečky v politice. Stačí vzpomenout pány Falbra a Štěcha. O jejich následování se nyní bude v Praze pokoušet i Zavadil.

Na začátku jmenovaný – nejmenovaný boss z hornických odborů má nejspíš po svém televizním vystoupení nakročeno stejným směrem. Kolik ještě takových primitivních hospodských výstupů budeme muset slyšet? Jak dlouho ještě budou odboráři ohrožovat naši demokracii? Obávám se, že velmi dlouho, protože rádobypravicoví lídři Kalousek, Němcová či Kuba mají k rozhodnosti Margaret Thatcherové nebezpečně daleko…

loading...

ePortal.cz

loading...