Kramný, Kajínek a Mašínové. Jak se to rýmuje? Moc ne

loading...

V každém případě tak, že v okolích všech těchto celebrit se vyskytují nějací mrtví. Zastřelení, podřezaní, otrávené či možná ještě nějak jinak. Nejjasnější to je u Jiří Kajínka. Ten ty kriminálníky buď zastřelil nebo také ne. Buď se tento, do té doby malý, ale fyzicky a psychicky velmi odolný zločinec, nechal na ty vraždy najmout a pak je docela zdatným střelcem nebo to na něj ušili.

Možnost, že plzeňští policisté to na Kajínka ušili nevylučuji, ale nic o ní nevím. Ale pro tyto úvahy to také není vůbec důležité. Za důležité a za faktor, který spojuje případ Kajínek s případem bratří Mašínů jsou ušetřený svědek Pokoš a podřezaný policista, tedy příslušník VB.

V obou případech se jednalo o klíčového svědka. Ten v případě bratří Mašínů mohl způsobit jejich zatčení a v případě Jiřího Kajínka také odsouzení. Nemám povahu, abych studoval spisy, ale celkem dobře se pamatuji, jak svědek Pokoš vypověděl, že ho Kajínek ušetřil, protože byl zraněný a bezbranný.

Kajínka to stálo doživotí a bratři Mašíny pohodlný život v USA. Dál to ale nechci komentovat, protože už tak bruslím na tenkém ledu a vím, že blog je jakási třaskavou směsí naplněná místnost, kam stačí vhodit jen jedno jediné, zcela nevinné slovo, třeba „paterčata a jejich budoucnost“ a následný výbuch rozmetá stěny diskuze.

To jsem ale odbočil. Jak jsme již řekl, bratry Mašíny komentovat nechci, je to příliš tenký led. Ale o Jiřím Kajínkovi řeknu tolik, že jako vrah kriminálníků má mé plné sympatie a i když se nedomnívám, že nestřílel, přesto si myslím, že je zralý na prezidentskou milost. Ostatně, všimli jste si, ež Miloš už svoji rétoriku ohledně milostí zmírnil?

Takže, jakkoli jsou si případy bratří Mašínů podobné i nepodobné, s případem Petra Kramného se v žádném případě nedají srovnat. U tohoto muže vidím jen dvě možnosti. Buď se stal obětí nějakého neznámého komplotu nebo je vinen.

loading...

A dovolte mi si zaspekulovat spíše obecně než ve vztahu k tomuto konkrétnímu případu. Zavraždit manžela či manželku je věc obvyklá ba až naprosto běžná. Děje se to neustále a také se není čemu divit. Nemá smysl tomu věnovat větší pozornost.

Většinou to jsou ale vraždy v afektu, pod vlivem alkoholu, nožem, sekyrou, uškrcení, umlácením a tak podobně. Málokdy jedem, protože to už není žádný afekt, nýbrž promyšlený čin. A v cizině? Velmi promyšlený čin s tím, ež tam jsou „sto let za vopicema a na nic nepřijdou“.

A vraždy dětí? Většinou je to pod vlivem nějaké psychické poruchy a vrazi nebo spíše vražedkyně pak svého činu velmi litují. Případ zavraždění dítěte, ba dokonce vlastního dítěte s jakýmsi rozmyslem, jakýmsi plánem, to mi připadá skoro nemožné.

Takže nám zbývá poslední otázka: Proč by někdo zavraždil vlastní dítě? Protože to by prostě nikdo neudělal, že? Takže, opětně bez jakéhokoli vztahu k jakékoli konkrétní kauze řeknu asi toto:

Pokud někdo přišel na „geniální“ myšlenku, že pokryje vraždu manželky také vraždou svého dítěte, protože. Jak jsem již řekl „to by přece nikdo neudělal“ a vyrobil si tak perfektní alibi, pak bych byl velmi rád, že se to stalo v zemi, kde stále platí trest smrti.

Zdroj: Blog autora | Kráceno

loading...
loading...