Antiklausismus jako prezidentská kvalifikace?

Prezidentské klání ještě oficiálně nezačalo. Dnešní proklamovaní a uvádění prezidentští kandidáti ještě nebyli oficiálně nominováni a řada z nich ani nikdy nebude. Přesto to řadě z nich nebrání v tom, aby jejich jedinou kvalifikací bylo plivání na stávajícího prezidenta Václava Klause a negování všeho, co představuje.

Součástí prezidentské funkce je ale i její kontinuita v rámci ústavního pořádku a zažitých vzorců chování. Síla mandátu je odvozena nepochybně také od síly osobnosti, která jej vykonává. Je tomu tak už od éry T. G. Masaryka.

Mandát Václava Klause bezesporu patřil k těm silnějším (ne-li nejsilnějším!), který vůbec utvářel image nadstranického a aktivního prezidenta, ač byl na počátku kandidátem výsostně stranickým. To jeho kritici rádi a záměrně opomíjí.

Případný nástupce bude muset svou autoritu odvozovat od práce a zásluh Václava Klause. Bude se potýkat s měřítky jeho práce a jím zavedených rituálů. Bylo by tedy logičtější se k svému předchůdci spíše hlásit, než-li ho hanět a negovat. Voliči by měli tuto skutečnost vzít při rozhodování o vhodnosti kandidáta v úvahu a brát na tyto antiklausovské atatky zřetel. Ideální je volit kandidáty, kteří jsou spíše s tímto odkazem v souladu.