Náš reportér před cestou do země „ukradené“ Srbsku: Blíží se „druhé Kosovo“? Rusové mluví o hrozbě pro celou Evropu

loading...

Ladislav ZemánekLadislav Zemánek přináší informace o novém konfliktu, který se rodí na Balkáně. Česká „eurounijní“ média o něm důsledně mlčí, přestože je nebezpečím i pro nás. Dočkají se Srbové „druhého Kosova“? Není to nepravděpodobné. Rozbití srbského státu je dlouhodobým plánem Západu, který tím strategicky sleduje protiruské cíle. Vážnost další krize dokládá, že současný srbský premiér varoval před vývojem v Preševském údolí. Jde o oblast v jižním cípu země – právě u hranic s Kosovem. Tamním Albáncům roste s jídlem chuť i sebevědomí. Vzhledem k demografickému vývoji se Srbové začínají obávat, aby nedošlo podle stejného scénáře k „druhému Kosovu“, tedy odtržení další části historického srbského území.

Premiér ustupuje Bruselu

„Jih Srbska by se mohl naplnit příslušníky jiných národů, kteří by za sto let mohli například tuto část Srbska prohlásit za své historické území,“ varoval srbský premiér Ivica Dačič. Právě on však na druhé straně ustupuje tlaku Bruselu a „normalizuje“ vztahy se samozvanci z Prištiny.

Je potřeba novelizovat zákon o Havlovi a přidat tam zmínku i o Balkánské řeznici

Právě to je podmínka Bruselu pro zahájení vstupních rozhovorů. Smlouvu o normalizaci (jak povědomě nám to „okupační“ slovo zní) vztahů mezi Srbskem a Kosovem schválil srbský parlament 27. dubna. Stalo se tak jen týden po bruselské schůzce premiéra Dačiče s vůdcem samozvanců Hašimem Thačim, oblíbencem Madeleine Albrightové a podle řady důkazů i válečným zločincem.

Kosovo definitivně ztraceno?

Začátkem června sice Dačič v Moskvě prohlásil, že nehodlá uznat nezávislost Kosova, dokud se jeho země nestane členem Evropské unie (přejme Srbům z celého srdce, aby k tomu nikdy nedošlo), zároveň však už předtím uznal, že Kosovo je definitivně ztraceno a nemá cenu o něj bojovat. Tím nechal napospas Albáncům Srby, kteří ještě v Kosovu zůstali.

loading...

Tito trosečníci žijí odděleně v několika enklávách. Pohled na statistiky vypovídá za všechny komentáře: V roce 1948 zde žilo bezmála 172 tisíc Srbů (23,6 procenta všech obyvatel). Jejich počet až do 70. let stoupal; v roce 1971 dosáhl téměř 230 tisíc (18,4 procenta). Pak začal pomalu klesat. Zlom ovšem nastal během války v Kosovu a po ní, kdy Albánci za souhlasu Západu zahájili etnické čistky. Nyní tak zde žije přibližně pouhých 25 tisíc a tvoří 1,5 procenta obyvatelstva.

Pravoslavná církev vládní politiku odmítá

Kategorický postoj zaujímá k tragédii Kosova Srbská pravoslavná církev. Ta se na rozdíl od současného vedení země staví za národní zájmy a odmítá se s odtržením Kosova smířit. Patriarcha Irinej v červenci požádal patriarchu moskevského a vší Rusi Kirilla, aby srbskému národu pomohl.

Patriarcha Kirill přislíbil, že se o ni zasadí u ruských světských představitelů. „Očekáváme, že Rusko jako velká slovanská země podpoří spravedlivé řešení kosovského problému,“ prohlásil Irinej pár dní nato u příležitosti 1025. výročí christianizace Rusi v Moskvě.

Rusko Srby podporuje

Srbové – zdá se – mohou s podporou Moskvy počítat. Rusko totiž nezávislost Kosova odmítá uznat. „Zkušenost světových, a obzvlášť balkánských dějin posledních desetiletí vypovídá, jak nebezpečné jsou pokusy jednostranně měnit státní hranice. Klíčovým mezinárodním dokumentem v regulaci kosovského sporu je rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244. Rusko důsledně podporuje přátelské Srbsko v otázce zachování jeho územní celistvosti,“ uvedl Andrej Maslov z ministerstva zahraničí pro Hlas Ruska.

loading...

„Je zřejmé, že v těžké době, kterou zažívá srbské pravoslaví v kraji Kosovo a Metohije, Ruská pravoslavná církev nemůže být lhostejná k utrpení svých bratrů,“ pokračoval Maslov v souvislosti se spoluprací obou patriarchátů. „To, co se děje v Prištinou kontrolované části kraje – od demolice světového kulturního dědictví, a nejen pravoslavných svatyní, do trestných činů mezinárodního rozsahu – je přímou hrozbou pro sousední země a celou Evropu,“ zdůraznil.

Protiproud v příštím týdnu přinese exkluzivní reportáž nejen ze srbských enkláv na Kosovu. Ladislav Zemánek se totiž zúčastní humanitární mise, kterou organizuje Evropská fronta solidarity pro Kosovo.

loading...