V případu Víta Bárty se záhadně zjevuje koprofág Jaroslav Kmenta: Jeho role je poněkud temná. Posuďte sami

Vít BártaPřísné utajování důvodů trestního stíhání předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a plukovníka Jana Petržílka, vedoucího odboru analytiky a informatiky ÚOKFK, je čerstvou senzací, která aspoň částečně odvádí pozornost od věcí, jež jsou zcela jistě pro další vývoj země důležitější než osud obou obviněných. Pochybnost vzbuzuje hlavně policejní zájem o Víta Bártu, ač je-li co skutečným malérem, pak to je náznak odhalení závažné trestné činnosti vysokého policejního důstojníka z citlivého místa v lůně elitního policejního útvaru. Prokáže-li se jeho vina, bude to důkaz selhání bezpečnostních opatření proti pronikání nepřátelských živlů do velitelských funkcí na nejvyšším stupni policejního velení. Také trestnost jeho jednání by byla nesporná, neboť zneužil úřední postavení a porušil služební přísahu. Jednání Víta Bárty by se možná dalo posuzovat jako neetické, ale méně závažné: jako obchodník s informacemi nakupoval hodnotné zboží tam, kde se nabízelo.

O co méně je věcných informací, o to silnější je nutkání bulváru naznačovat zasvěcenost a krmit veřejnost nejrůznějšími dohady. A najdou se tací, kteří se skutečně tváří zasvěceně. Nejdále zachází známý bulvární koprofág Jaroslav Kmenta, kterému Vít Bárta dlouhodobě leží v žaludku. Jako všichni ostatní neměl by vědět nic, ale naznačuje, že ví a nepoví, ale aspoň naznačí.V Bártově překvapivém mlčení vidí znamení, že si je obviněný vědom síly důkazů Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dále tuší, že obvinění souvisí s únikem odposlechů rozhovorů bývalého primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Posléze tvrdí, že Inspekce má k disposici utajeného svědka, který ví o tom, že Jan Petržílek dodával informace agentuře ABL, popř. osobně Vítu Bártovi. Ač vše probíhá v hlubokém utajení, svědka patrně zná, neboť se o něm vyjadřuje, že je „senzitivní“. Není to první případ, kdy se zdá, že rádobyinvestigativci z MF Dnes jsou zdatnější v obstarávání citlivých informací než BIS a PČR dohromady. Nikoho nezajímá, zda chodí za informacemi pouze po zákonných cestách.

Pro zajímavost uvádím, že v současnosti probíhá více trestních řízení kvůli nezákonnému nakládání policistů s údaji o telefonním provozu, která jsou již ve fázi soudního projednávání. Také u jednoho z nich se pachtí s podobnými historkami jako svědek Jaroslav Kmenta, sice pod svým jménem, ale v převleku za odpudivého bezdomovce. Informace o Bártův zájem o nelegálně získané údaje tohoto druhu jsou prý podle jeho svědecké výpovědi jen střípkem toho, co na něj investigativci z MF Dnes mají.

Spojování obvinění v pražském případě s únikem odposlechů rozhovorů Pavla Béma a Romana Janouška je skutečně velmi zajímavé. Jde o informace, které údajně získala BIS již před lety a Jan Petržílek je měl ABL předat také dosti dávno. Odtud se pak měly dostat na veřejnost. Kdyby Jaroslav Kmenta nezapomněl také na Ivo Rittiga, byli bychom zpět u ságy, o kterou se opírá odůvodnění červnových policejních manévrů v Úřadě vlády a řadě úřadů, domácností a firem, jejichž zatím jediným hubeným výsledkem – kromě zásadních změn ve státních orgánech, které tak trochu připomínají puč – je dotahování k obžalobě kauzy „Nagyová a vojenští zpravodajci“, zatímco pánove Pavel Bém, Roman Janoušek a Ivo Rittig jsou stále v pohodě.

Z Kmentova povídání lze vyvodit, že nejdříve BIS a po ní policie věděly o údajných nekalostech zmíněných „kmotrů“ řadu let, ale nevšímaly si jí. Když ovšem informace unikly z děravé policie do bezpečnostní agentury, začalo přihořívat a jakmile se odtud ocitly v rukou rádobyinvestigaticů, už si jich dále nevšímat nemohly. Budou ale zatím chodit v kruhu kolem tří ústředních postav a budou zavírat kdekoho tak dlouho, až poslední pamětník zapomene, kvůli čemu to vše vlastně začalo. Zajisté pikantní okolností na té věci je skutečnost, že cesta na veřejnost šla po opuštění ABL stejnýma špinavýma rukama, které se poznatků o nekalostech pánů Pavla Béma, Romana Janouška a Iva Rittiga vděčně chytily, ale dnes za jejich laskavé postoupení chtějí zardousit svůj zdroj.

V každém případě podle pravidel formální logiky lze z povídání koprofága Jaroslava Kmenty zkratkou vyvodit, že obvinění mají být potrestáni za ubližování Pavlu Bémovi, Romanu Janouškovi a Ivo Rittigovi, kteří podle žalobců kolem Ivo Ištvana jsou původci všech hříchů světa. Po výše zmíněných obviněných by se možná měl začít bát také Ivo Ištvan.

Ovšem třesky plesky bulváru mohou být jen záměrně šířená kouřová clona, která má veřejnost odvést od odhalení podstaty věci.

Nejrozumnějším přístupem médií by ale v této chvíli byl nezájem a vyčkávání. Nemá smysl veřejnosti mást hlavu dohady. Dospěje-li kauza k soudu, vše se dovíme.

Zdroj: ePortal.cz