Protesty na Ukrajině: Evropská mediální Eurofikce!

loading...

Ukrajina řekla ne EUStačí otevřít noviny, nebo se začíst do libovolného internetového zpravodajství. Mediální prostor a celá „západní evropa“ si aktuální situaci v Ukrajině vyložili po svém. Z každého odstavce se tak dozvíme, že Evropská Unie je úžasný projekt, za který jsou Ukrajinci ochotni bojovat za každou cenu a že toho zlého prezidenta, který se zpronevěřil společné evropské myšlence, je třeba okamžitě položit na lopatky, třeba i nedemokratickou revolucí. Chybí tomu ještě happy end. Znáte to. Nějaká ta přátelská intervence evropských zemí, přátelská pomoc při výběru nového europozitivního prezidenta a pak už jen světlé zítřky a sociální jistoty pro naše východní nově napravené přátele. A jaká jsou fakta?

Nejprve je třeba si shrnout fakta. Pojďme na to.

Na začátku roku 2010 se na Ukrajině uskutečnili prezidentské volby. Do druhého kola postoupil Viktor Janukovič a Julije Tymošenková. Druhého kola se zúčastnilo téměř 70% občanů s volebním právem. Vítězem druhého kola se stal Viktor Janukovič o 3,5%. Zahraniční pozorovatelé označili volby za čestné a transparentní. Tak rozhodli voliči. Jediný, kdo výsledky demokratické a svobodné volby neuznal byla Tymošenková, zřejmě v přesvědčení, že volby by se měli opakovat tak dlouho, než voliči demokraticky zvolí „správně“ (že by konzultace u Barrosa, kterému se tato taktika mimořádně osvědčila?). Pro kontext je nutno zmínit, že podpora obou kandidátů byla značně nerovnoměrná. Zatímco Janukovič získal v některých oblastech na východě až k 90%, na západě země zase kralovala Tymošenková.(1) Nesmíme zapomenout, že Ukrajina je poloprezidentská republika a volby hlavy států tak mají zásadní vliv na budoucí směřování země. Na konci října minulého roku se na Ukrajině uskutečnili parlamentní volby. Janukovičova strana regionů získala 30%, zatímco strana Julie Tymošenkové dostala o 5% méně. Nutno dodat, že tady už různé mezinárodní organizace vyjádřili určitě pochybnosti o regulernosti voleb. Nicméně argumenty OBSE znějí často spíše komicky. Ve volebních místnostech byli kamery, opozice byla zastoupena ve volebních místnostech i veřejnoprávních médiích. Hlavním argumentem OBSE tak zřejmě je, že měla Strana Regionů na volby více peněz a občany korumpovala tím, že stavěla před volbami neobvykle mnoho dětských hřišť. S trochou nadsázky samozřejmě.(2)

Ukrajina je všeobecně brána jako země s vysokou mírou korupce. Má mnoho vlastních problémů a není pochyb o tom, že řada ukrajinců je s vývojem na Ukrajině nespokojena. Ukrajinci možná z velké části nejsou spokojeni, ale lze úspěšně pochybovat o tom, že by důvodem bylo jen nepodepsání asociační dohody s EU. A obsazování radnic? Skutečně to máme hájit? Umíme si snad představit, že kvůli nesouhlasu s vládním zákonem zablokujeme státní instituce, obsadíme radnici hlavního města a snažíme se znemožnit práci ministrům? A jaká je mediální reakce? Všichni hodní a slušní Ukrajinci prý chtějí do EU, tudíž jsou v právu. Mohou zabírat radnice, útočit na vládní budovy, obsadit budovu odborů. Není přeci důležité, že v čele demonstrací stojí ukrajinštní nacionalisté (tedy skupina, která by byla za běžných okolností podrobena spíše mediálním útokům), důležitý je cíl. Je třeba podporovat „evropskou myšlenku“, pak jste vždy v právu. A to i v situaci, kdy má chování některých radikálů blíže k vlastizradě, nebo k boji za demokratické právo menšiny utlačovat většinu. Místo hájení demokratickým principů teď budou všichni uvědomnělí euroobčané na předem přidělené straně barikády pod heslem „raději proevropská totalita, než svobodná protieurounijní demokracie“. Irsko o tom ví své.

A na závěr ta slibovaná fakta:

a) I kdyby na náměstí v Kyjevě (proTymošenkovské město) demonstrovalo 100 tisíc hlav, ať jsou jejich důvody jakékoliv (od korupce, až po zástupné problémy typu EU), musíme mít na paměti, že Ukrajina má 45 milionu obyvatel. Těchto sto tisíc demonstrantů tvoří méně, než 2% Ukrajinské populace a tato skupina nemá od nedemonstrujících občanů naprosto žádný mandát. 2% tvoří marginální vzorek populace bez morálního práva napadat státní instituce. Pokud jsou Ukrajinci skutečně nespokojeni, není nic jednoduššího, než v nejbližších prezidentských volbách volit proti Janukovičovi. Nebo, že by opět platilo to, že menšina vždy nejvíc křičí?

loading...

b) Pokud by se uskutečnilo refedendum o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, podle průzkumu veřejného mínění by pro vstup hlasovalo 45% obyvatel, což je stále více, než počet lidí, kteří by hlasovali proti. Je tu ale poměrně silná skupina nerozhodnutých voličů, která by o výsledku rozhodla. 47% obyvatel si zároveň myslí, že by Ukrajina měla do EU vstoupit v nejbližších 10 letech. 31% obyvatel je proti vstupu kdykoliv v budoucnu. Opět je tu poměrně velkou skupina nerozhodnutých voličů. Sice tedy lze konstatovat, že mírná většina Ukrajinců je vstupu země do Evropské Unii mírně nakloněna, rozhodně se nejedná o jednoznačnou podporu napříč společností, jak by to občas při pohledu na zprávy mohlo vypadat.(3) Může tedy takové sporné společenské téma na kterém nepanuje jednota spojit Ukrajince v jeden demonstrující monolit? Nebo můžem hledat hlavní důvody demonstrace z velké části jinde a naštvanost Ukrajinců proti nepodepsání dohody s EU je jenom mediální fikcí?

Zdroj: Blog autora

1) http://www.lidovky.cz/ukrajinu-povede-viktor-janukovyc-volby-byly-cestne-rekli-pozorovatele-1a6-/zpravy-svet.aspx?c=A100208_144711_ln_zahranici_mtr

2)http://denikreferendum.cz/clanek/14249-volby-na-ukrajine-zaujaly-novymi-typy-manipulaci-vlada-se-nemeni

3) http://www.dw.de/dw-trend-%D0%B1%D1%96%D0%BB%D1%8C%D1%88%D1%96%D1%81%D1%82%D1%8C-%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%97%D0%BD%D1%86%D1%96%D0%B2-%D0%B7%D0%B0-%D0%B2%D1%81%D1%82%D1%83%D0%BF-%D0%B4%D0%BE-%D1%94%D1%81/a-17230854

loading...