Bohuslav „Vajíčko“ jako předkrm, hlavní chod – Česká republika: Spolkne „král gumových rohlíků“ cestou na večeři ještě amerického stážistu?

Slávek Vajíčko SobotkaAdrian A. Wlczek komentuje teatrální proces vzniku první české vlády, jejíž legitimní součástí je spolu s „agentem Burešem“ i KSČM. Budoucí faktický předseda vlády, oligarcha Andrej Babiš, sepsal se svým loutkovým taképremiérem Bohuslavem Sobotkou koaliční smlouvu. Na padesáti stránkách tak stvrdili svůj postup, který konečně přivede tuto zemi „zu grund“. Přirozeně pod rouškou slibovaných pozitiv a sociálních jistot, jako už to zde tolikrát bylo.

Ten dopadl!

Sledovat v přímém přenosu Babišova osobního pucfleka Sobotku, jak na tiskové konferenci stojí s hlavou sklopenou, zatímco jeho „zaměstnavatel“ s úsměvem trhá na cáry takzvanou sektorovou daň – jeden z výmyslů socialistů, za který se chtěli do krve bít – bylo vlastně smutné. Ten dopadl!

(Tragi)komický hrdina

Za každou cenu chtěl přece sestavovat vládu. Dokonce s „pučisty“ se s davem pravdoláskařů v zádech hrdinně vypořádal, a teď nejenže bude muset skákat, jak bude pískat vrtošivý mocipán z Hradu, jenž si dá Sobotku k večeři, kdy se mu zachce, ale ještě bude nucen ze Strakovy akademie dělat poskoka jedinému skutečnému vlastníkovi České republiky. Chrabrý šéf ČSSD navíc (správně) tuší, že jakmile se Babišovi znelíbí, nechá ho mediální magnát bez mrknutí oka popravit „investigativci“ ve svých novinách.

Podobně komický byl také boj za zvyšování daní všem živnostníkům, břichopáskům a jiným „parazitům“ v podání sociální demokracie. To by se nesměli spolčit zrovna s Babišem, který je v politice jen a jen proto, aby se ujistil, že jeho byznys nebude žádným způsobem ohrožen. Ještě aby zvýšil daně sám sobě, to tak! Korunu všemu nasadil bývalý odborářský řvoun, nyní „za zásluhy“ poslanec Parlamentu České republiky, Jaroslav Zavadil, který v ČT diváky ujišťoval, že „zvyšování daní se třeba ještě podaří zachránit“. Jako kdyby lační voliči nečekali na nic jiného, než že se jim k jejich obrovské spokojenosti zase zvýší daně.

Vláda s podporou KSČM

Babišovi boys si ovšem vymysleli něco lepšího. Konečně byla přijata průlomová norma, která vrací tuto zemi zpět do náruče socialismu: Zákon o prokázání původu majetku, který, jakmile vejde v platnost, jako mávnutím kouzelného proutku promění nezanedbatelné procento obyvatel této země v potenciální zločince. Brzy budou muset prokazovat, za co si koupili domy, auta a podobně. Že to bylo před spoustou let, a účtenky sis neschoval? Nezájem. „Buržousti“ půjdou do vězení a jejich majetek propadne ve jménu státního rozpočtu a nižšího DPH na sunar a dětské pleny. Komunisté, udavači a závistivci, pro které v této zemi pomalu není kam plivnout, se již třesou. Morální zkáza českého lidu bude dokonána… a buďme si jisti, že „těch správných lidí“ se tento zákon ani nedotkne.

Tato a jí podobné zhůvěřilosti projdou parlamentem, jako nůž máslem: z hlasování o rozpočtu v prvním čtením máme už jistotu, že KSČM je naprosto legitimní součástí rodící se vládní koalice. Však také agent Falmer, předseda českých komunistů, dostal při volbě místopředsedy Sněmovny všechny koaliční hlasy, plus ty od poslanců Úsvitu. Jistě pro něj hlasoval i přední „antikomunista“ Daniel Herman, toho času poslanec koaliční strany.

A co lidovci?

Na lidovce bychom vůbec neměli zapomínat, protože jsou velmi zvláštní systémovou součástkou. Mají obrovský potenciál rozeštvat jakýkoliv projekt, kterého se účastní. Však s tím již začali: Předseda Pavel Bělobrádek vzkázal ze zámoří, že „idioty a kašpary“ nikomu dělat nebudou. A hned rozjel svou tradiční lidoveckou vydírací taktiku. Nechtějí dvě, ale třeba rovnou osm ministerstev, jinak do vlády nepůjdou! Americký stážista Bělobrádek jistě vzpomíná na Martina Bursíka blahé paměti, který pro svou marginální extremistickou stranu kdysi na expremiérovi Topolánkovi vyhádal čtyři ministerská křesla při celých šesti poslancích. Při této logice by mohli lidovci vlastně klidně sestavit jednobarevnou vládu.

Žerty stranou: je zajímavé, že to pan Bělobrádek vzkazuje zrovna z Ameriky, kam se „ukryl“ před koaličním vyjednáváním. Jeho cesta za oceán je vůbec opředena tajemstvím: Nikomu pořádně nevysvětlil, co tam vlastně dělá, a jeho slova o „vzdělávání se“ a „stáži“ jsou stejně vágní a stejně málo uvěřitelná, jako politický světonázor lidovců.

Je přitom úplně jedno, zda KDU-ČSL ve vládě bude, či nikoliv. Král kuřecího separátu a gumových rohlíků agent Bureš jim také promptně vzkázal, že se nemusejí obtěžovat. Už ví, že tu vládu nějak se svým posluhou z Lidového domu uplácá. Zvlášť, když ji bude za každých okolností jistit jeho souputník agent Falmer, alias Filip, se svými poslanci. Jedna parta vyděračů zkrátka budování babišovského socialismu za radostného jásání neohrozí. Teď, když máme, co jsme chtěli…

Zdroj: Protiproud.cz