Zbývá to vrtěti psem v kauze Davida Ratha dohrát do konce

František Matějka„Vzal David Rath úplatek? Já tvrdím, že nevzal. Když se podíváte do těch materiálů, které máme k dispozici jako torzo spisu, to je několik tisíc stran různých rádoby odposlechů a dalších věcí, všechno neúplné, nekompletní, vykuchané, tak i v tomto nekompletním torzu spisu naopak najdete spoustu vět a slov o tom, že peníze jsou na volby, financování voleb.“

Od zatčení Davida Ratha mi ze všech informací utkvěly v paměti právě výše uvedená slova ze sněmovny. Šlo o nejpodstatnější sdělení v celé kauze. Byla to výzva směrem k ostatním socialistům, aby si dali bacha, upravili svoje dosavadní uvolněné chování a zbavili se možných kompromitujících materiálů z vlastních kšeftů. Bylo to volání o podporu, protože neudělal nic jiného, než oni. Zaběhlý standard. Něco pro sebe, něco na další kampaň jako zápisné pro dobrou pozici na kandidátce.

Když jde o neplacení daní ze strany občanů a firem, vyjadřují se politici na tiskovkách, aby ukázali, jak dokáží s protistátním šmejdem zatočit. Za komančů bylo rozkrádání socialistického majetku horší, než násilné trestné činy. Dnes může být uložen vyšší trest za neplacení daní ve spolčení, než za vraždu. Dost možná je přitom jen otázkou budoucího výkladu historických souvislostí, zda nebude s odstupem času vnímáno neplacení daní jako jeden z oprávněných způsobů vzdoru státní moci, která se namísto služby občanům stala jejich pasákem. Když jde ale o financování politických stran, je hrobové ticho.

Slova Davida Ratha ze sněmovny o penězích na volby zmizela z mediálních komentářů a zcela je upozadila policie i soud. Zájem zůstal jen na sedmičce v krabici od vína, pár milionech ve špajzu mezi zavařenými okurkami, nebo mediálně vděčných a scénáristicky dobře ořezaných odposleších pro pobavení prostého lidu. Skutečná podstata kauzy, tedy šance na zisk odpovědí ne na otázky „kolik“, „za co“ a „od koho“, ale „proč a na co“, skončila.

Před námi je poslední dějství. Vytvořit během procesu dojem, že David Rath byl výjimka, že nešlo o žádný propracovaný systém, natož snad aby byly veřejné zakázky zdrojem peněz socialistů pro volby a malých domů. Napadení systému financování politických stran by totiž mohlo přinést ztrátu zbytků iluzí o funkci státu a smyslu demokracie a následné pouliční narušení ústavního pořádku ze strany občanů. Nejde totiž nakonec zdaleka jen o praktiky ČSSD, a když lidem vezmete poslední iluze, bývá jejich ztráta velmi často předposledním stupněm k násilí.

Zbývá to vrtěti psem dohrát do konce. Tak už to dohrajte, ať je to za námi.

Zdroj: Blog autora