Zemanova smutná kapitulace: Ponižujícím přijetím podmínek Sobotků, Dienstbierů a Zaorálků se prezident vydal všanc Babišově vládě. Je konec?

Petr HájekPetr Hájek se sebezapřením komentuje prezidentovu ostudnou povolební mystifikaci, která bude mít dramatické důsledky pro něj i pro nás. Miloš Zeman promluvil z Hradu. Hlubokým hlasem v přímém přenosu oznámil svou kapitulaci. Čtyřicet minut se pak pokoušel vyvolat dojem, že vypráví o svém vítězství. Zdůvodňováním nezdůvodnitelného se nevědomky zařadil do davu publicistů, které jinak upřímně nenávidí. Nehovořil k nám prezident, ale chabý politolog, zhruba tak na úrovni Daniela Kroupy z ústecké univerzity, jenž jeho projev simultánně hodnotil na „Čtyřiadvacítce“.

Stovky a stovky hodin nesnesitelně nudných spekulací, rozborů a „analýz“ hlavních médií, jimž jako vždy vévodila ČDT (Česká družstevní televize), překonat nemohl – a nepřekonal. Pouze potvrdil, že úroveň politického diskursu v naší zemi je shodná s aktuální úrovní jeho aktérů i politiky samé: Nula od nuly pojde.

Přelet nad „B“ hnízdem

Dvouměsíční truchlohra o (ne)jmenování Babišovy vlády s formálním premiérem Bohuslavem Sobotkou a týmem „ministrů – odborníků“, má jedinou světlou stránku: Totální vyprázdněnost jakýchkoli politických obsahů a jejich náhražka v podobě „vzrušujícího“ souboje prezidenta o jednotlivá jména ministrů rodící se koalice, byla karnevalem ubohosti mediokracie v přímém přenosu. Mediální scéna, panikařící v zemětřeseních nových vlastnických poměrů, předváděla, že je vskutku hloupá, až to fyzicky bolí.

Prezident Zeman toho mohl využít. Mohl BY. Kdyby byl tím, kým býval. To by ovšem na tuto zničující hru nesměl přistoupit. Nesměl by vysílat „signály“, že je připraven „něco“ udělat. Dlouho „státnicky“ hlubokým hlasem mlčet, předstíraje, že má plán.

V tradici jednoho svého předchůdce měl však, jak se ukázalo, pouze „aeroplán“. Neodlétl jím ale dokonce ani do exilu. Rovnou ošklivě havaroval: Odstartoval bez paliva a po krkolomném pokusu o sestup se snažil předstírat, že se mu tenhle „špionážní“ let nad Babišovým hnízdem náramně povedl. Zranění, která při nouzovém přistání utrpěl, jsou však rozsáhlá a brzy se ukáží jako fatální.

loading...

Rekviem pro ochablé svaly

Nemá téměř smysl zabývat se „argumenty“, jimiž chtěl přesvědčit, že nejde o kapitulaci, ale o „ústup do předem připravených pozic“. Ty „argumenty“ budou teď s chutí na padrť rozemílat tupé vítězné mediální „elity“ nastupující babišovské epochy. Inteligentnější část veřejnosti – která doufám toto mizerné představení v podstatě nesledovala – je snad důležité upozornit na jediný motiv zemanovského rekviem, který je klíčem k pochopení:

Čechrání svých povadlých svalů provázel prezident od počátku zoufalou neudržitelnou mantrou: takzvanou odborností ministrů. Začal s tím už svou Rusnokovou „vládou odborníků“ a pokračoval výhrůžkami, že nejmenuje ministra, který nebude „kompetentní“ vést svůj rezort.

Ve své kapitulační řeči na tomto absurdním nesmyslu sice dál stavěl – ale právě tím sám sebe denuncoval, „udal“. Vůbec přitom nejde třeba o to, že sám měl ve svých vládách odborníky na slovo vzaté jako byl „železničář“ Stanislav Gross. Tím mu budou nyní uštěpačně o nos drnkat jen jeho hloupí kolegové-politologové, na jejichž úroveň klesl. Problém, který tento „argument“ demonstruje, je daleko zásadnější.

Apoštol antipolitiky

Za „havlistu“ by ještě nedávno mohl Miloše Zemana označit jen velmi povrchní pozorovatel. Pro ty, kteří mu dali v prezidentské volbě hlas, představoval opak: Levičácký politik „klasického“ střihu proti degenerovanému havlistickému „nosiči“ bahna nepolitické politiky. Jenže zahnán do kouta, stal se zjevně zdecimovaný Zeman přímo zosobněním této ničivé ideologie.

loading...

Dnes stojí na písečných základech antipolitiky, která z ní přímo vyvěrá: Odbornický, expertní, politicky neutrální étos charakterizuje nejlépe bídu, která zavládla v postdemokratických poměrech. Miloš Zeman se zařadil „do útvaru“.

Politika – dokud existovala – byla o zájmech. Politici – dobří či špatní – bývali reprezentanty skupin veřejnosti, které je ve snaze uplatnit své zájmy posílaly do parlamentu. Ti vítězní pak usedali ve vládě – a jejich „odbornost“ v tom nehrála vůbec žádnou roli. Představovali politický zájem, jenž se měl proměnit v zákony a vládní aktivity. Aby to mohli technicky provést, měli k dispozici odborně zdatné úředníky na ministerstvech.

Kapitán bez lodi

Požadavek na „odbornou kompetenci“ ministrů je od základů scestný havlistický koncept, který popírá politiku i demokracii. Vychází z představy, že je jakési „neutrální dobro“, jež znají „moudré elity“ – v tomto případě Miloš Zeman. Není už tedy vůbec třeba chodit k volbám, pouze vybrat „nejzdatnější odborníky“, kteří toto „dobro“ zúřadují – a zavládne všeobecná spokojenost.

To je samozřejmě nesmysl. Dobro aktivních, samostatných či majetných je pochopitelně jiné než představa dobra sociálně slabších a tak dále. Souboj o zájmy a v čase se měnící představu „dobra“ býval vlastní podstatou politiky. Ta v nedávných letech degenerovala, až zcela podlehla. Miloš Zeman svou kapitulační argumentací připojil pod její parte prezidentský podpis. Dal tím v nouzi najevo, že je s havlisty na jedné lodi. Jenže už nikoli jako kapitán, ale jako zesláblý přístavní dělník.

Dokonáno jest

loading...

Možná ani neví, že si tím nepomůže. Kapituloval a půjde od porážky k porážce. Jen se ještě o to usilovněji bude snažit zamaskovat to dalšími prázdnými siláckými gesty. O to hůře pro zemi. O to hůře pro nás všechny.

Kapitulace je totální. Jmenováním Bohuslava Sobotky jako premiéra Babišovy vlády, se stává nanejvýš obyvatelem luxusní „boudy“, u níž bude pevně přivázán. Bez ohledu na to, zda občas zavrčí. Mohl si to ušetřit. Pokud chtěl něco skutečného za sebou nechat, mohl s grácií rovnou „překvapivě“ Sobotku a jeho Dienstbiery, Zaorálky a Chovance jmenovat. Začít pracovat se skutečným politickým vládcem Andrejem Babišem a pozvolna připravit například přechod k prezidentskému systému. Či cokoli. Prostě obnovit politiku nějakou čerstvou ideou.

Svou smutnou kapitulací však ukázal, že na to nemá. Stejně jako odstraňováním částí prezidentské „úřední“ agendy (milosti, profesoři atd.) dává najevo, že nemá ani na udržení vysokého statutu prezidentské funkce, jak ji dosud česká veřejnost vnímala.

Miloš Zeman patřil spolu s Václavy Havlem a Klausem do „velké trojky“, která v ostrých ideových politických střetech spoluvytvářela a symbolizovala to, čemu jsme říkali „polistopadový režim“. Svou dnešní kapitulací spíše už jen symbolicky potvrdil, že tato epocha definitivně skončila.

Zdroj: protiproud.cz

Čtěte dále:

Václav Moravec dostal konečně výprask. Od Miloše Z... Zdroj: frantisekmatejka.cz | Poprvé v životě jsem se díval s radostí na pořad, moderovaný Václavem Moravcem. Takový výprask měl dostat už dávno. Česk...
V Číně za to popravují, mafie betonuje nohy, jen m... Představitelé státní moci utratili neefektivně 230 milionů z veřejných peněz za projekty na zefektivnění práce státní moci. Ta věta je sama o sobě vla...
Myslel to tento přední český politik skutečně vážn... Památný výrok Bohuslava Sobotky, dnes předsedy vlády, tehdy ministra financí, kterým přiznával, že předvolební sliby ČSSD před volbami do Sněmovny v r...
Babiše do koše. Stejně jako Jakeše. Lidé se jejich... Charismatického politického vůdce nepoškodí odhalení žádného pochybení či zločinu. Jeho příznivci mu odpustí cokoliv. Neodpustí mu ale neschopnost či ...
Prezident Zeman neudělil milost kvůli exekucím? Ha... Exekuce není žádným trestným činem. Samozřejmě, pokud myslíme exekuci či exekuce na majetek dlužníka a nikoli exekuci ve smyslu popravy, vykonání rozs...
Trump v nepřízni ideologů Americký prezident Trump vyjel na svoji obchodní a zabezpečovací misi do Helsinek, kde se setkal s ruským prezidentem Putinem. Už samotná cesta byla j...
Prezident Zeman projev nepřesunul, zrušil ho Prezident Miloš Zeman říká, že vánočním termínem svého televizního vystoupení navazuje na Masaryka. Nejde ale o termín, nýbrž o žánr. Na jakou tradic...
Černochu, vítej v ODS Vítám tedy Marka Černocha v ODS a doufám, že s tím sypáním popelu na svoji hlavu jen tak nepřestane. To, že stál od Konvičky na kratší vzdálenost, než...
Kastrace by Jakubovi Jandovi pomohla Byl jsem na několik dnů v Krkonoších a po rozbitých silnicích jsem se dokodrcal do Roudnice. A tam jsem to v jedné zatáčce uviděl. Plakát přes půl zat...
Trocha ironie nikoho nezabije; Satirikovo předvole... Už téměř rok píšu do slovenského internetového časopisu Nové slovo články, které většinou končí nějakou tou aktuální rýmovačkou. Dnes jsou aktuální vo...
loading...