Totalitní praktiky bojovníků za svobodu: Zakažme symboly! Nová socialistická vláda tomu tleská

Když chtěl někdo v minulosti násilím dosáhnout svého, sáhl k zákazu symbolů a k zavírání jinak smýšlejících lidí. K dokonalosti to dotáhl Adolf Hitler svým heslem: „Je štěstím pro stát, když lidi nepřemýšlejí.“ Korunu tomu nasadil, když naopak nařídil Židům starším 10 let nosit na pravé paži pásku s Davidovou hvězdou. Zákaz symbolů či naopak nařízení je nosit se tak staly v době jakékoli nesvobody jedním ze základů udržování pořádků, založených silou té ideologie, která měla zrovna navrch.

František Matějka

František Matějka

„Kromě toho, že by měl být vypracován seznam symbolů, jejichž používání by bylo trestné, tak samozřejmě by měl být zakázán i prodej těchto výrobků,“ navrhuje mluvčí Svazu bojovníků za svobodu jako řešení údajného celospolečenského problému s prodejem výrobků, které na sobě nesou znaky nacistických symbolů. Za normálních okolností bych si řekl, že jde zase o jeden z těch hloupých návrhů k páchání dobra. O to hloupější ve svém obsahu, když jeho autorem je organizace, která má pojem „svoboda“ dokonce ve svém názvu. Jenže bacha, ono to zřejmě padne na úrodnou půdu. Dnes bude jmenována vláda, jejíž členové proti tomu nejenže nic nenamítají, ale jsou dokonce připraveni ten návrh na další omezení svobod aktivně podporovat. Milan Chovanec, kandidát na ministra vnitra: „Já se tomu vůbec nebráním. Pokud to něčemu pomůže, pomůže to boji s extrémismem, proč ne.“ S neskrývaným aktivistickým nadšením přikyvuje Helena Válková, budoucí ministryně spravedlnosti: „Ode mě asi těžko uslyšíte někdy nějaké negativní stanovisko, s výjimkou ultrapravicových občanských sdružení a iniciativ. Chtěla bych i do resortu spravedlnosti přizvat občanská sdružení a iniciativy, protože ty se také nebojí, mají velmi kritické postřehy a zatím vždycky z toho něco bylo.“

Nikdy bych nevěřil, že kdy budu souhlasit se současným ministrem vnitra Martinem Pecinou, který podobné snahy komentuje slovy: „Trestný není symbol sám o sobě. Nutné je vždy zkoumat celkový kontext toho, jak je symbol používán a co jím je propagováno.“ Pojem „svoboda“ je pro mě osobně přímo svázán i s neexistencí verbálních trestných činů, které však u nás v trestním řádu obsaženy jsou. A protože to k vymýcení „špatných návyků“ nestačí, schyluje se dokonce k zavedení trestnosti obrázků. Pod dojmy z výše uvedeného by snad stálo za úvahu přejmenovat ministerstvo spravedlnosti na ministerstvo práva, protože k elementární spravedlnosti mají podobné návrhy na kilometry daleko.

symbol_rodiny.jpgJak může ono zakazování symbolů skončit, nám ukazují politicky korektní představitelé různých států v Evropě. Začalo to zákazem symbolů nacistických, někde pokračovalo zákazem symbolů komunistických, v rámci ústupků islámu došlo například k zákazům křesťanských křížů. Vrcholem těchto snah jsou pak zákazy jakýchkoli symbolů, které údajně podporují genderové stereotypy, protože podle řady takových iniciativ, které, slovy budoucí ministryně spravedlnosti, „se nebojí, mají velmi kritické postřehy a zatím vždycky z toho něco bylo,“ je dnes už i rodina v podobě mámy (ženy), otce (může) a jejich dětí vlastně nežádoucím přežitkem, hodným k vymazání z hlav. Minulý rok odvedli policajti ve Francii otce od jeho dětí s mámou na stanici jen proto, že odmítl sundat bundu nebo ji překrýt, když na ní měl symbol rodiny, čímž „narušoval dobré mravy“ (více zde).

Pokud někdo chodí s nacistickými symboly na triku a ještě k tomu třeba vzývá staré doby, je to výpověď o něm, nikoli o čemkoli či komkoli jiném. Stejně, jako když nosí na triku Che Guevaru. Zakázat však symboly a učinit jejich nošení trestným je jen zásahem do skutečné svobody, přičemž každý takový zákaz je nežádoucím precedentem pro kohokoli dalšího v době budoucí, když se změní poměry. Ve skutečnosti nakonec takové kroky jen zastírají důsledky faktu, že si ta která aktuální vládnoucí elita prostě neví rady a nebyla schopna přirozenou cestou ukázat lepší směr, než byl ten minulý. Je prostě snazší zakázat, než přesvědčit výsledky své práce.

Nutno v případě aktuálního návrhu Svazu bojovníků za svobodu dodat, že o zákazu symbolů, které sice byly zneužity pro šíření ideologie nacismu, ale svůj historický základ mají starý již několik tisíc let, bude rozhodovat z pozice ministryně spravedlnosti bývalá členka Komunistické strany Československa, která „přestala souhlasit“ až v roce 1989. Plošný zákaz komunistických symbolů a idolů na tričkách se tak, možná i kvůli sentimentálním vzpomínkám, nepřipravuje.

Zdroj: Blog autora