Čeští televizní komentátoři se chovají jako bývalí redaktoři Rudého práva. Podporují teroristy a rasisty

Naše vláda prý vydala vyhlášení, že za násilnosti v Kyjevě může prezident Janukovič. Ale to je jen patolízavý manévr obhajující ostatní evropské politiky. Naše vláda a prezident ještě dlouho podléhali zdravému rozumu a k násilnostem na Ukrajině se nevyjadřovali, ale nyní, asi pod pohrůžkou, že nedostaneme zadržované dotace, jako správní vazalové změkli a přizpůsobili se. Televizní komentátoři se chovají jako bývalí redaktoři Rudého práva, prostě aby něco sdělili, co nesmí, sdělují to mezi řádky. I běžní občané si už kladou otázku, zda není více vinen ten, kdo podporuje násilné demonstranty na Majdanu.
čt-hovno
Nepokoje v Kyjevě začaly nenásilnými akcemi, lidé začali mít dost Janukoviče a jeho oligarchické vlády a domnívali se mylně, že je Evropa z toho vytáhne a asociační dohoda spasí; prostě, že někdo za ně udělá práci, která ovšem zcela reálně náleží jen a jen jim. Evropa může být jen vzor, který napoví, že se to musí dít demokratickými cestami. Ale mýtus Evropy viděný z lešení staveb a z hloubi výkopů je samozřejmě jen povrchní a vede ke zkratkovitému myšlení, že stačí mít asociační dohodu s EU a systém se u nich hned změní. Je to samozřejmě stejný omyl jako u nás, že vše vyřeší referenda nebo oligarcha na trůně. Pokud lidé neumí politicky pracovat ve stranách, vybírat schopné lidi na kandidátky, pracovat na programech, je jim demokracie k ničemu.

Janukovič, věrný svému postavení apologeta oligarchů, se snažil zasáhnout násilím, čímž vzbudil první odpor. Jeho tříměsíční politika ústupků a pokusů o potlačení nepokojů vrcholila 19. a 20. února ostrou střelnou do protestujících. To je asi onen první opravu důležitý zvrat otevírající cestu k občanské válce po vzoru Sýrie. Ohledně použití zbraní je otázkou, kdo je vlastně použil, když probleskla zpráva o nějaké ozbrojené skupině oblečené jako příslušníci Berkutu. Kdo to byl? Může za to Janukovič? Nejlépe asi celou situaci vyjádřil polský ministr zahraničí při rozhovoru s vůdcem oposice Kličkem: „Když nepodepíšete dohodu, všechny vás postřílí“.

Cesta k dohodě

Dohoda byla zcela jasně dosažena pod hrozbou občanské války a je to opravdu velký úspěch evropských vyjednavačů vedených polským ministrem Sikorskim. Kličko dohodu s Janukovičem tři měsíce odmítal. Janukovič během tří měsíců ustoupil v mnoha věcech, na kterých se chtěl dohodnout. Dvakrát amnestoval výtržníky, kteří podpalovali budovy a házeli na policii zápalné lahve. Nabídl přijmout vůdce opozice do vlády a referendum o ústavě. V přijaté dohodě tedy ustoupil jen velmi mírně a zdá se, že veškerý ústupek je jen posun voleb na letošní prosinec. Kličko musel ustoupit více, především ustoupil od požadavku okamžitého odstoupení Janukoviče.

V celém tomto tříměsíčním příběhu se opakují stále stejné scénáře. Pokusy o rozehnání demonstrantů normálními způsoby (gumové projektily a vodní děla) neuspěly hlavně z důvodů barikád, vysokého nasazení zápalných lahví, praků a velkého množství lidí. Demonstranti zdemolovali veřejné budovy, celé ulice, výkladní skříně, autobusy a auta.

Role opozice

Opozice rozdělená do několika bloků, neschopná vládnout v minulých vládách, se staví do čela demonstrujících. Jakou má podporu nikdo neví. V emotivní náladě jsou všichni pospolu, ale co bude, až budou muset pracovat? Přesto je boxer Kličko jakýmsi vůdcem. Ale jakou má zodpovědnost, když nedokáže zabránit násilnostem a dokonce se ani od nich distancovat? Je možné, aby vládl člověk, který podporuje podpalování budov a házení zápalných lahví? Přesto podepsal dohodu, což byl ústupek, který udělal po střelbě na Majdamu, zřejmě potřeboval knock-out.

Samozřejmě, že některé obranné akce jsou asi nutné (stavění barikád a obrana proti zásahům policie). Ale podpalování budov? Obsazení parlamentu a zabránění v jeho činnosti? V této protestující skupině jsou i nacionalisté ze západu země s xenofobními a rasistickými náladami. Ti budou také ve vládě? Jinak je opozice velkou neznámou.

Role Evropské unie

Od začátku evropští politici jezdili podporovat demonstranty. Chápu, že v první euforii byli asi na straně protestujících, prestože cíl protestů se jevil jako nedemokratický, ale hlavně neevropský (což je asi důležitější). Nicméně postupně muselo být stále více jasné, co vlastně protestující jsou a jaké metody používají. Je zajímavé, že nenastalo ani zaváhání, že by se snad chovali nepatřičně, že jejich cíle jsou prázdné, nemají jasno vyjma násilí. Na konci už evropští politici zcela jasně podporovali anarchii, požadovali trestat Janukoviče, který chtěl pořádek. Bez jejich podpory by se protestující násilníci nemohli realizovat, protože by si byli vědomi, že je někdo požene k zodpovědnosti. Takto si mohou dělat, co chtějí, Evropští politici je z toho vytáhnou. Tímto se stali zodpovědní za stav Ukrajiny a myslím si, že roli vyjednavačů na rozdíl od toho zvládli dobře.

Další důležitou okolností je neustálé obviňování Janukoviče, že zasahuje, co si to dovoluje sahat na evropské chráněnce, zatímco protestující nebyli vůbec vyzývání ke klidu a nenásilí. Jejich vina byla popírána. Přitom demokraticky zvolená vláda má vždy uznávané právo na zajištění pořádku násilím, pokud je přiměřené. Samozřejmě, že na násilné jednání je přiměřené reagovat také násilně a má-li to být účinné, musí mít pořádkové síly na své straně více síly, jinak chaos nezvládnou. Janukovič se potom stále rozpakoval použít sílu adekvátní konanému násilí, násilnosti se protahovaly, situace se neřešila. Nakonec to rozřešila až opravdová hrozba rozvratu a násilností.

Vidina lepších zítřků

Ano, ono je to velmi přitažlivé pro mladé lidi. Nejen samotný protest. Ale i jeho cíl – Evropa. Synonymum pro svobodu cestování, nevázanost, sexuální radovánky, nezodpovědnost za svoje rodiče, obec, stát. Snadno si něco vydělat a cestovat. Jenže Evropa nabízí JEN to. Už nic víc. Na založení rodiny si nevydělají, peníze se rozutečou a je těžké se vracet do zodpovědného života k práci a rodině. Snadnější je potom zůstat v cizině. Možná právě toto vymírající Evropa potřebuje. Ti, kteří chtějí studovat tak činí do nekonečna, do vlasti se nevrací a jsou pro ni ztraceni. Tím, že v domovině zůstávají staří a měně schopní a odchází kapitál, se situace neřeší, další protesty se jen odkládají a tak je země vydána permanentní nespokojenosti, zadlužování a spěje k hospodářskému kolapsu. Ukrajina je pro nás jen tím viditelnějším příkladem toho, co se u nás také děje, nicméně jiné východoevropské země jsou na tom po této stránce ještě hůře (třeba Bosna). Tak se stávají tyto země jen zdrojem levné pracovní síly a dodavatelem surovin (třeba břidlicového plynu), pokud je mají (Ukrajina prý ho má hodně a zdemolovaná jej asi bude levně prodávat). Tomu nepomohou ani evropské dotace, které směřují jen k těm věcem, které nebudou konkurovat evropskému průmyslu a domácí zaměstnanost zajistí jen dočasně, tedy budování, silnic, hřišť a aqvaparků. Nehledě na finanční spoluúčast, která vede k zbytečným dluhům za věci, které země mnohdy nepotřebuje. Evropa sama na opravdovou podporu takové velké zemi nemá. Všechno jsou to jen vidiny a lákadla. Podobným způsobem kdysi mnozí dělníci naletěli komunistům.

Takto ovšem na Majdanu nikdo neuvažuje. Povrchní lákadla jsou důležitější.

Role Ruska

Role Ruska se neprojevuje přímo v nějakém vměšování přímo do protestů, ale je v pozadí už dávno. Rusko dodává levnou naftu a plyn. Tím umožňuje ukrajinskému zboží, aby bylo lacinější než evropské a mělo na ruském trhu příležitost k uplatnění. K tomu má sloužit i nově navrhovaná celní unie s Ruskem. Ti, kteří tvrdí, že v protestech jde o nezávislost na Rusku, asi nejsou v obraze o naší nezávislosti. Ukrajina je určitě nezávislejší na Rusku než my třeba na Německu.

Evropská unie ovšem na svůj trh mnoho ukrajinského zboží nepustí vyjma surovin, takže tyto levnější výrobky se nemohou projevit. Zájem EU je jasný: Zdražit na Ukrajině suroviny, tím i výrobky, potom teprve otevře hranice a prodá ty hromady šmejdů v nacpaných skladech, které v Evropě už nikdo nechce. Zároveň může v Rusku vyřadit ukrajinské výrobky, které lze potom regulovat i pomocí cel na hranicích Ukrajiny a Ruska (pokud bude Ukrajina v EU).

Otázka reakce Ruska je nejasná. Je ovšem jisté, že rozumný představitel Ukrajiny asociační dohodu s EU nepřijme. Když se Janukovič projevil jako vlastenec a ne jako vazal EU, musí být odstraněn. Zdá se tedy docela viditelné, kdo za protesty stojí a jak je důležité Janukoviče vyřadit, nejspíše udělat nějaký převrat a rychle schválit všechny ty dohody pro Ukrajinu nevýhodné. Také jeho neustálé odsuzování, když se protesty zadrhly, také jeho zanesení na „černou listinu“, ačkoliv nic neudělal. Je přímo průhledné a doufám, že občané mají tolik rozumu, aby to pochopili, že jde o to udělat z Janukoviče zločince a jiné, mnohem větší, na druhé straně opomenout. To už známe z války v Jugoslávii.

K Rusku a jeho oligarchické morálce to ovšem už daleko nemá. Také nevíme zcela určitě, do jaké míry to Rusku slouží nebo ne.

Závěr

Ukrajina směřuje k občanské válce. Je otázka, zda už konečně evropští politici zaujmou spravedlivé stanovisko, přestanou hájit jen vlastní zájmy a napraví to, co svojí jednostrannou podporou způsobili. To především znamená hájit legitimně zvolenou reprezentaci a podepsané dohody. Také to znamená přiznat svůj díly viny na rozpoutání tohoto konfliktu způsobenou podporou silám chaosu a násilností. Hlavně je zapotřebí se distancovat a vystoupit proti těm silám, které nyní už schválenou dohodu nechtějí respektovat.

Zdroj: EUportal.cz