Nejsem žádná charita, ale občas dám…

A jsou také, které dají skoro každému. Což je ale velmi nevhodný vtip a hned se za to třískám pravítkem před ruce. Na nevhodné vtipy jsem já náhodou kabrňák, Minulý týden mě bývalý soused z chalupy zval na své sedmdesátiny, které má v březnu a já mu blbec poděkoval za pozvání a sdělil, že jsem změnil orientaci a přijdu s přítelem Pavlem. Odpověděl mi, že si to tedy ten můj Pavlík bude platit sám a ani jeho, ani moje žena se nepobavily. No, řekněte. Je něco takového možné? Takový zápecnický přístup k plnohodnotným 4% populace? Ale konec ftípků a vzhůru na charitu. Opravdový skupinový charitativní orgasmus jsem zažil pouze jednou, v roce 2004. Byli jsme na charitativním koncertě pro oběti tsunami.

Jiří Hermánek - Bloger

Jiří Hermánek – Bloger

Tedy, jak nás ta moderátorka vybičovala, to bych rád zažil soukromě, ale musel bych být o 30 let mladší. Úplně nás zpitoměla a my posílali DMS jak o život, až jsme to dotáhli na nějakých 10 a víle míčů (nebo melounů či Mega). Také si kupuji ty žluté kytičky na rakovinu, naštěstí mě zatím obchází a to se to kupuje, že? A když jsem nedávno čekal na tramvaj, tak tam na mě kulila očka nějaká hezká herečka či zpěvačka, tak té její charitě jsme taky tu DMS poslal.

Ale jak na mě v metru někdo vyjede, abych podpořil vodící pejsky, tak vím, že výtěžek té sbírky pak vodí jejího provozovatele rovnou do hospody. Nejlepší je proto charita přímá, chudkákovi prostě to pivo koupit, ať nemusí nic předstírat. Ale dnes jsme v Kauflandu platil nákup, při kterém jsem na různých akcích ušetřil asi stovku (Braník výčepní za 5,90 a jiné) a stojím ve frontě a pozoruji cvrkot.

Starší paní ve frontě přede mnou (ona zas o tolik starší nebyla, ale já vypadám jako mladík) požádala, aby ji pokladní nemarkovala poslední položku – pomeranče. Samozřejmě na ně neměla a já zjistil, že nemám žádné drobné, abych ji tu hotovost dodal. Pak mi došlo, že jsem mohl říci, aby mi pokladní ty pomeranče namarkovala dát jí je. Ale nerozmyslel jsem se dost rychle.

Takže na závěr tohoto krátkého povídání musím osvěžit svou pověst, kterou zde mnozí, jako olympijskou pochodeň věrně nesou v ruce. Ať to mohou použít. Ano vážení, a to si prosím poznamenejte. Řídíval jsem auto jako čert a miloval ženy jako ďábel (nebo naopak). A v pití piva jsem byl zkušeným rutinérem. A co mi zbylo? Občanský přístup (jsem velký zastánce Havlovy Občanské společnosti) k oběma položkám a u piva už mi dělá potíže i šest Bernardů. A nebo to bylo jen mámení, protože jsem předtím měl pád skleniček 55% Zemanovice.

Zdroj: Blog autora