Velmoci jen tak poštěkávají, jelikož vědí, že v otevřeném atomovém konfliktu by lidstvo bylo odsunuto na smetiště dějin do dvou hodin od prvního jaderného výbuchu

loading...

Samozřejmě, v obydlených lokalitách a ne v nehostinných pustinách pouští či Sibiře. Z toho vycházelo několik strategií a jednou z nich byla Masivní Odveta. „Massive Retaliation was an all-or-nothing strategy.It was the threat to turn the Soviet Union into a smoking, radiating ruin at the end of two hours.“ V podstatě se tedy jedná o hrozbu učinit ze SSSR během dvou hodin hromadu kouřících radioaktivních ruin. A to samé samozřejmě platí i v opačné směru – všechna velká města USA by byla spálena na prach.

Jiří Hermánek - Bloger

Jiří Hermánek – Bloger

A strach z těchto konců drží obě světové velmoci na uzdě tak, že i v době nejvážnější, tedy karibské krize před více než padesáti lety, dokázaly udržet svůj jaderný arsenál doma ve chlívku, pěkně připoutaný tlustým řetězem k silné stěně.

Současná „krize“ se s tou karibskou vůbec nedá srovnávat. Generace našich rodičů z toho „štípala v zadku hřebíky“ a my děti jsme se též s prominutím málem všechny „posraly strachy“.

Zatím zaznívá jen takové poštěkávání a bezzubé sankce a u toho také, myslím, zůstane. Již jsem z té tzv. „Majdanské“ strany zaslechl první hlasy rozumu. Doufám, že jsem se nepřeslechl, ale ten hlas z Kyjeva řekl něco v tom slova smyslu, že budou požadovat náhradu za své investice do Krymu.

To je samozřejmě logický požadavek, ale asi také budou muset zohlednit, že ty investice pocházejí z velké části z daní obyvatel Krymu, že si je v podstatě, jako všude jinde, zaplatili občané sami, protože vlády obvykle žádné vlastní peníze nemají. To je spíše ukradnou, že?

loading...

Další rozumný hlas, který zazněl, je ten z Majdanského hnízda odporu, který dnes řekl, že by měly být záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Něco podobného se s rakouskou neutralitou podařilo v roce 1955, rok po anexi Krymu Ukrajinou.

Slovo reálná politiky, reálný socialismus nabraly u nás velmi ošklivou pachuť. Ale sama o sobě není „Realpolitik“ nic zas až tak špatného. Mnozí sice prskají, že byly zrazeny ideály, ale těch se bohužel nikdo nenají.

A reálná politika směrem ke Krymu a Rusku by, dle mého hlediska, měla být jasná a čitelná. Trochu si zásadově zahartusit a zanadávat, ale v skrytu již chystat něco jako klid zbraní a usmíření.

Na to, že by Rusko chtělo „shamat“ východní část Ukrajiny nejsou žádné relevantní důkazy. Cílem podle mě je sice jednotná Ukrajina, ale nikoli pod současným, jednostranně orientovaným vedením v Kyjevě.

A jednotná a k tomu demokratická Ukrajina může vzejít pouze ze svobodných voleb. Ale problémem, který každý druhý pozorovatel musí vidět, je to, že takové volby nezaručují pokračování současné vlády „Majdanu“ a jí nastoleného směru.

Bude to velmi složitá partie a nevím, nevím, jsou li v Kyjevě lepší stratégové než v Moskvě. Docela by mě to překvapilo.

loading...

Zdroj: Blog autora

loading...