Jiří Weigl: Služební zákon je krokem k neodpovědnosti úředníků

loading...

Nová vláda se připravuje realizovat krok, k němuž nemělo odvahu osm vlád předchozích – přepracovat, přijmout a uvést do života zákon o státní službě. Norma tohoto názvu sice již byla přijata v roce 2002, avšak její účinnost byla až dosud opakovaně odkládána v důsledku obav z jejích dopadů na skutečné poměry ve státní správě a především na veřejné rozpočty. Z toho, co o připravovaném obsahu nového zákona uniklo na veřejnost, se zdá, že koaliční strany samy o celé problematice vlastní konsistentní představy neměly a celou tuto problematiku předaly do rukou agresivních nevládních nátlakových skupin. Ty zcela ovládly veřejný a mediální prostor a z problematiky zákona o státní službě neboli služebního zákona učinily další epizodu svého boje za likvidaci politické demokracie v naší zemi pod heslem protikorupčního boje.

Jiří Weigl

Jiří Weigl

Protože skutečný detailní obsah zásadního přepracování služebního zákona zatím není zcela znám, zastavme se alespoň u jeho dosud prezentovaných ideových východisek, na nichž má být z popudu nátlakových nevládních skupin založen a které – zdá se – nová vládní garnitura akceptuje.

Problematika služebního zákona se stala další frontou útoku na demokratickou politiku. V široké veřejnosti je aktivisty, médii a politiky stran nové vládní koalice vytvářen falešný dojem, že dnes je naše státní správa celkově zcela nefunkční, neprofesionální, byrokratická a především zkorumpovaná v míře mnohem větší než jinde v Evropě a že příčinou toho je primárně její podřízenost politice a politikům.

Demokraticky zvolený politik je u nás do omrzení veřejnosti představován jako zkorumpovaný budižkničemu, bez schopnosti mít názor, kvalifikaci a řídící schopnosti. Problémy společnosti mohou být vyřešeny podle těchto představ pouze tím, že se zločinným politikům vliv na správu věcí veřejných odejme a předá se „nezávislým“ strukturám, ať již z nevládního sektoru nebo „nezávislým“ státním institucím, což jsou ty, na něž se nevztahují demokratické politické mechanismy, především odpovědnost vůči občanům a voličům. Veřejnosti se podsouvá, že „nezávislé“, tj. nikomu neodpovědné „osobnosti“ budou spravovat věci veřejné daleko lépe, než reprezentanti politických stran vázaní jejich programem a závislí na opakovaném testu důvěry ve volbách. Důvody pro toto tvrzení se nesdělují, vše je založeno na mystickém kouzlu slova „nezávislost“.

Tento sílící trend již u nás stačil rozložit justici a ve stále větší míře rozkládá orgány exekutivy. Nový zákon a státní službě má být v tomto směru zásadním posunem. Veřejnosti se vnucuje představa, že politika, to je ideologie, a každá ideologie je a priori lež. Politiku založenou na ideovém základě je proto potřeba zásadně omezit a stát spravovat „odborně“, dnes se říká „řídit jej jako firmu“. Politické strany a politikové, jejichž mandát vzešel z voleb, mají mít na správu věcí veřejných co nejmenší vliv. Zastupitelská demokracie je přežitek. Správa státu patří odborníkům a občané mají svůj vliv uplatňovat prostřednictvím referend ke všemu možnému, jejichž správné vyznění a výsledky zajistí jak jinak než „nezávislá“ média.

loading...

V tomto duchu má být koncipován i nový zákon o státní službě. Ta má být vyňata ze standardního modelu exekutivy odpovědné moci zákonodárné, jejíž legitimita je odvozena od voličů. Tato „nová“ státní správa bude maximálně “nezávislá“, tj. ideálně imunní před výsledky všeobecných voleb. Bude tvořit hierarchickou strukturu, která nebude de facto podléhat politickým vládním strukturám vzešlým z voleb. Tím má být údajně zajištěna pro státní správu stabilita a odbornost.

V praxi by to mělo vypadat tak, že kdesi mimo vládu bude existovat jakési generální ředitelství a generální ředitel státní správy, jemuž bude podléhat veškerý úřednický aparát ministerstev a ústředních úřadů. Bude rozhodovat o jejich povyšování, odměňování, přijímání a propouštění. Političtí ministři a náměstci budou jakýmisi třešinkami na dortu, které nebudou mít pravomoc podstatným způsobem chod resortu, za nějž dosud nesou politickou odpovědnost, ovlivnit. Přijetí takového modelu bude mít pro naši budoucnost zásadní důsledky.

Vytvoří se nesmírně mocná, všezahrnující rigidní byrokratická struktura, politikům ani veřejnosti neodpovědná, zainteresovaná pouze na maximalizaci svého významu, moci a rozpočtu. Okamžité spuštění takového modelu, o němž se uvažuje, ukazuje, že se jeho autoři – přes slovní antikorupční propagandu – domnívají, že ve skutečnosti je s naší státní správou vše v pořádku, neboť takto plánované opouzdření státní správy v jejím současném tvaru problémy neodstraní, ale naopak petrifikuje. Minimalizace vlivu politiky na státní správu bude mít za následek, že jakýkoliv pokus o reformy v jakémkoliv směru bude neobyčejně ztížen a zkomplikován.

Z návrhů, které unikly do médií, lze soudit, že poslední zbytky meritokracie, pružnosti a zásluhovosti v systému řízení budou po přijetí nového zákona opuštěny ve prospěch tuhé byrokratické systemizace, tabulek a úřednického formalismu. S motivací úředníků se výrazněji nepočítá s výmluvou na odměny paní Nagyové. Všichni tomu tleskají.

Pro občany to bude znamenat, že skutečná správa věcí veřejných se jim ještě více vzdálí, neboť smysl účasti ve volbách a význam standardních demokratických mechanismů opouzdřením státní správy výrazně poklesne.

Hlavním problémem naší země není korupce a daňové úniky, jak nám do omrzení tvrdí aktivisty ovládaná média. Hlavním problémem je paralýza vládnutí, neschopnost politického systému vytvářet akceschopné a stabilní vlády, schopné řídit zemi koncepčně, účinně a zodpovědně vůči voličům. Korupce je důsledkem, nikoliv příčinou této paralýzy. Profesní neschopnost, nepotismus, zneužívání postavení, to všechno jsou závažné problémy, jimiž veřejná správa trpí, trpěla a bude trpět a nejenom u nás. Žádná zázračná rychlá řešení neexistují. Hlavně však nápravou nemůže být opouzdřování institucí, privatizace veřejné moci zájmovými skupinami a jejich vyjmutí z dosahu politiky. Zdá se, že připravovaný zákon půjde bohužel právě touto cestou, cestou dalšího oslabení budoucích vlád, a to je špatně.

loading...

P.S. Právě v této době dnešní vládní koalice horlivě organizuje na ministerstvech rozsáhlé personální výměny. Jimi dnes dosazované politické nominanty, přejmenované později na „odborníky“, už má na jejich postech chránit neodvolatelnost podle nového zákona. I to je příznačné.

Tento text vyšel ve zkrácené verzi pod názvem „Služební zákon je krokem k neodpovědnosti“ dne 9. dubna 2014 v deníku Právo
Zdroj: klaus.cz

loading...