Američané: Nechceme Obamovu zdravotnickou reformu

Ve Spojených státech amerických není povinné zdravotní pojištění. Nějaké zdravotní pojištění má zhruba 83% obyvatel USA. Většinou jim ho sjednává zaměstnavatel, pouze asi 9% Američanů si ho zařizuje samo. Prezident Barack Obama chtěl uzákonit povinné zdravotní pojištění pro všechny, ale většina lidí jeho zdravotnickou reformu odmítá.

B. Hussein

B. Hussein

Mezi ně patří i učitelka Mary z texaského hlavního města Austin, která je nyní bez práce. Přesto i ona odmítá možnost, že by si měla povinně platit zdravotní pojištění. „Je to otázka mojí svobody, já za zdravotní pojištění peníze utrácet nechci. A když náhodou onemocním, tak doktorovi zaplatím na místě,“ řekla. Na otázku, ale co když onemocní nějakou vážnou chorobou, jejíž léčba bude drahá, odpověděla: „To je moje věc, a druhým lidem do toho nic není. To je moje svobodné rozhodnutí.“ A já se za takovou otázku zastyděl.

Přesně tak, my bohužel máme v sobě tolik zakořeněného bolševika, že se příliš staráme o druhé. Platit nebo neplatit zdravotní pojištění je otázkou osobní volby jednotlivce, a je dobře, že většina Američanů to tak cítí, protože více než padesát procent z nich Obamovy zdravotnické reformy odmítá. Jsou si prostě vědomi ceny individuální svobody a sociální inženýrství současného prezidenta nechtějí. Kde jsou hranice? Za nějaký čas někdo přijde s nápadem, že v rámci obecného dobra zavedeme třeba povinné pojištění domů a bytů. Vždyť, co kdyby člověk vyhořel a neměl na zaplacení škod?

Drtivá většina obyvatel USA je rovněž spokojena se svoji zdravotní pojistkou a s úrovní zdravotní péče ve své zemi. Koneckonců nehrozí, že chudí Američanů, kteří pocházejí hlavně z přistěhovaleckých vrstev, by zůstali bez zdravotní péče. Pro ně je určen program Madicaid hrazený z veřejných rozpočtů. Z nich mají hrazenou zdravotní péči v rámci programu Medicare také senioři starší 65 let.

Americké zdravotnictví samozřejmě není bez chyb, ostatně to není žádné na světě, ale dřívější československé komunistické zdravotnictví na tom bylo daleko hůř. Za komunistů chyběly našim lékařům a nemocnicím moderní přístroje i léky, řada důležitých zákroků byla věkově omezena, například napojení na dialýzu. Mnozí lidé se nedostali na důležité operace.

Pro srovnání: V roce 1988 se v ČSSR provedlo 150 kardiochirurgických operací na milion obyvatel, v USA daleko více a to 800 kardiochirurgických operací na milion obyvatel. A údajná bezplatnost socialistického zdravotnictví? Pěkný důkaz podává zkratka OÚNZ, oficiálně Okresní ústav národního zdraví, v lidovém pojetí Odevzdej úplatek nebo zahyneš.

Zdroj: Blog autora