Koupil jsem si svobodu od státu za 4000,- Kč. Možná to nebylo marný

Státní moc mi v roce 2011 za neúčast při sčítání lidu a za veřejné vystupování tady na blogu a v TV udělila pokutu 4000,- Kč. Jejím zaplacením jsem si koupil od svého vlastního státu kus své vlastní svobody. Uběhly tři roky a vláda dostane nové návrhy na provedení dalšího sčítání v roce 2021. Poprvé za dobu sčítání lidu dochází k tomu, že způsob jeho provedení není dogma. Statistický úřad při svém vyhodnocení minulého sčítání zohledňuje postoje oponentů, kteří už v roce 2011 trvali na tom, že forma sčítání je zbytečná a drahá, a že v době počítačů a existujících databází by měl úřad umět potřebné údaje zajistit bez papírových formulářů. Přiznal, že se občané cítili být obtěžováni formou sčítání v době, kdy stát řadou požadovaných informací už dávno vládl, jen je neuměl dát dohromady z databází mnoha institucí a úřadů pro potřeby úřadu jediného. Výsledek? Nové sčítání lidu v roce 2021 obsahuje několik variant provedení.

Bloger František Matějka

Bloger František Matějka

Jednou z nich je samozřejmě sčítání podle zaběhnutého modelu (pro připomenutí nabízím článek Sčítání lidu se nezúčastním. Videa ČSÚ a argumenty pro a proti). Stará garda byrokratů, potřebujících obhájit svou existenci, jistě zajásá, že toto řešení je stále na stole. Jejich pohled na vztah státu a občana je rozdílný od mého, jehož základem je teze, že stát patří občanům a nikoli občané státu. Jinými slovy stát by měl o občanovi vědět v podstatě jen v případě, že po něm občan něco chce. Pokud po něm nic nechce a nepáchá trestnou činnost, poškozující jiné, měl by o něm vědět tak maximálně to, že na území státu občan žije a plní, co má. Současná politická a byrokratická elita však tento názor nesdílí a soudě podle dosavadních výsledků voleb tento názor nesdílí ani většina občanů. Prostě status quo. Může se mi to nelíbit, ale od toho tu máme volby, abychom na tom snad jednou něco změnili.

Máme tu ale i dva nové návrhy řešení, které by ještě před třemi roky absolutně nepřicházely v úvahu. A to je pokrok. Jedním z nich je provedení sčítání bez tištěných dotazníků, tedy vytěžením informací z databází, které již státní moc k dispozici má, druhou pak dokonce varianta tzv. „nulová“, při které by k žádnému sčítání nedošlo.

Návrhy dostane vláda na stůl v červnu. Minulé sčítání stálo v přímých nákladech 2,5 miliardy korun. O dalších penězích pro úřady státní správy a jejich zaměstnance, kteří s daty pracují a vytvářejí na základě nich nové zbytečné agendy, se nedozvíme, stejně jako se jen těžko dozvíme, kolik nás budou z veřejných peněz stát důsledky nápadů k realizaci pro blaho všech ze sčítání vzešlých. Zaplatili jsme za něco, co už měl stát z drtivé většiny k dispozici, a z veřejných peněz poskytli jistě i řadu cenných informací různým soukromým korporacím, které by si jinak musely dělat svůj průzkum za svoje peníze. Taková pěkná další část ze seriálu o kapitalizaci zisků a socializaci ztrát.

Letos bude vláda rozhodovat o způsobu provedení dalšího sčítání, pokud k němu dojde. Už jen fakt, že bude tentokrát nově zvažováno několik výše uvedených variant, je pro mě osobně jistou drobnou satisfakcí za ten bojkot a ty čtyři litry, které jsem za svou svobodu státní moci, která mi má sloužit, zaplatil. Doufám, že si v roce 2021 nebudu muset svou svobodu kupovat znovu. Takový malý krok pro stát, ale poměrně velký skok pro občany.

Zdroj: Blog auotra