Kauza Dědic: Je možné, že jsou regionální politici imunní vůči aférám? V Ostravě (zatím) bohužel ano

Podnikatel Martin Dědic je obviněný spolu s několika dalšími lidmi z ovlivňování velkých zakázek. Zároveň se mluví o milionech korun, které měly zvláštním způsobem skončit na účtech jeho firem. Ačkoliv bylo policií jasně prokázáno, že Martin Dědic měl tisíce telefonních spojení s různými lidmi z vedení města a kraje, nikdo pod tlakem důkazů ještě nerezignoval na svou funkci. Informace o čilých stycích tohoto lobbisty s nejvyššími představiteli jsou natolik závažné, že by politikům na celostátní úrovni dávno zlomily vaz. Ostravští politici zapletení do této kauzy sice znervózněli, trapně však trvají na své nevině.

Hejtman se svým loutkovodičem? Vlevo Novák.

Hejtman se svým loutkovodičem? Vlevo Novák. Vpravo Dědic.

Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák nebyl přímo obviněn, policie má však záznamy o více než pěti tisících telefonních hovorech mezi ním a lobbistou Dědicem. Manželka pana Nováka navíc v minulosti působila v jedné z Dědicových firem. Miroslav Novák místo nějakého vysvětlení České televizi s lehkým úsměvem na rtech jen dvakrát zopakuje, že se jako svědek nesmí k průběhu vyšetřování vyjadřovat. Pět tisíc telefonátů za sedmnáct měsíců, tedy skoro deset telefoních hovorů denně, to vše navíc s člověkem, jenž skončil ve vazbě kvůli ovlivňování veřejných zakázek, je poměrně zarážející číslo. Miroslav Novák však ani nehne brvou, natož aby vůbec uvažoval o rezignaci.

Zástupkyně primátora Simona Piperková se na rozdíl od Miroslava Nováka k celé věci vyjádřila v rozhovoru pro iDnes, kde své kontakty s Dědicem (opět kolem 1500 hovorů) označuje jako „pozitivní lobbing“ a nehodlá odstoupit, protože by tím podle svých slov přiznala svou vinu. I kdyby měla paní Piperková částečně čisté svědomí, stále by se měla problému postavit čelem. V opačném případě se totiž obhajuje tvrzením, že zpětně odhalená korupce má vlastně (také) pozitivní účinek. Navíc přiznává, že bez Dědice nemohla nic ze svého programu prosadit, takže schvaluje působení nikým nevolených vlivných lidí v politice, což je ale naprosto zcestné.

Její nadřízený Petr Kajnar mimochodem v kauze vůbec nefiguruje. Tomu, že jej spolustraníci zvláštním způsobem vyloučili z ČSSD, jsem se podivoval už v jednom ze svých minulých článků. Adam Rykala, o němž se v témže článku hovoří a který byl minulý rok podruhé zvolen do poslanecké sněmovny, byl v Dědicově firmě Business Adviser na stáži ještě jako student. Vybrat si pro stáž před usednutím do poslanecké lavice firmu, jíž byly za zvláštních okolností přisuzovány nejrůznější zakázky, to chce politický šestý smysl.

Lubomír Palyza, jenž byl společně se Simonou Piperkovou vyzván k rezignaci, zase nevidí žádný racionální důvod k odstoupení, protože rezignovat na základě několika telefonických hovorů je podle něj „někde jinde“. Zlehčovat své jednání v pozici zastupitele a nazvat kontakt s šedou eminencí ostravských politických kruhů za racionální stejně jako v případě paní Piperkové jenom dokazuje, že podobné jednání politici považují za normální.

Je opravdu vhodné, aby za takto velkou aféru v rámci Moravskoslezského kraje nikdo politicky nepykal? Všichni se chovají, jakoby se vlastně nic nestalo, a to i ve světle důkazů. Je to snad dáno tím, že ač jsou nám politici v krajích blíže, nejsou pod tak velkým mediálním tlakem jako ti ve vládě? Politici v regionech se tak často nedostanou do televize nebo novin, případně se objeví jen v regionálních rubrikách, ale to by je přece nemělo chránit. Komunální volby jsou za rohem, tak snad si jména spojená s touto kauzou voliči v Ostravě a okolí dobře zapamatují.

Zdroj: Blog autora