Pokrytectví Západu: Volby v Kyjevě byly OK, v Sýrii ne. Obamova frustrace. Máme informace ze ženevských kuloárů. Asadovo vítězství – dobrá zpráva pro svobodu ve světě

loading...

Ladislav Zemánek komentuje další porážku amerických zájmů nejen na Blízkém východě a připomíná, že syrská i ukrajinská krize spolu souvisejí. Stalo se, čeho se současné vládnoucí elity Spojených států a Evropské unie dlouho obávaly. Proti čemu všemi prostředky „pracovaly“. Co se přesto nepodařilo. V Sýrii proběhly prezidentské volby. Svobodné a otevřené – první tohoto druhu nejen v této zemi, ale snad na celém dnešním Blízkém východě vůbec. Vítězem se s přehledem stala dosavadní hlava státu Bašár Háfiz al-Asad. Hlas mu odevzdalo bezmála 90 procent voličů.

Ladislav Zemánek

Ladislav Zemánek

Spojené státy, přítel Al-Kájdy

A to je z hlediska Západu, který se jinak „verbálně“ zaklíná demokracií a svobodnými volbami, „paradoxně“ velký problém. Dosud totiž mohla propaganda veřejnosti ve svých zemích předstírat, že v občanské válce pomáhá Západ místnímu „utlačovanému lidu“, který bojuje proti nenáviděnému diktátorovi. Od této chvíle však už je jasné, že je to jako obvykle: Kvůli svým strategickým zájmům vyvolal „občanskou válku“, protože potřeboval odstranit „neposlušného“ Asada. Vše má samozřejmě jediný cíl: Útok na Írán a úplné podrobení celého regionu americké hegemonii. V Sýrii však scénář známý ze zemí, které byly zasaženy tzv. arabským jarem, zatím selhává.

V tomto případě je to ale zvlášť „pikantní“. Sýrie totiž představuje jediný „režim“ v jinak téměř kompletně islámské oblasti, kde dosud mohli v klidu žít i křesťané. Jak po svobodných volbách zdůvodnit podporu „hrdinným bojovníkům al-Kaidy“ proti demokraticky zvolenému prezidentovi?  Jednoduše: Volby odmítneme.

Zatímco na Ukrajině Západu nevadilo, že se „volilo“ v podmínkách „občanské války“ a už předem je uznal za „demokratické a rovné“, přestože celý východ země nehlasoval, u Sýrie tomu je přesně naopak. Nelze lépe ukázat západní pokrytectví a jeho dvojí metr. Barack Obama prostě nedokázal překousnout svoji porážku a fakt, že Sýrie dokázala uspořádat demokratické prezidentské volby. Chceme-li lépe pochopit proč, musíme se ohlédnout o kus zpět.

loading...

Jak to nevyšlo

Před několika měsíci v Ženevě proběhla mírová konference, jež měla přispět k nalezení smíru mezi „režimem“ a „opozicí“. Taková byla oficiální verze určená pro světovou veřejnost. Syrská vláda si pro jednání nestanovila žádnou podmínku, zatímco přítomní zástupci „opozice“, která je roztříštěná, bezmocná a bez sebemenšího vlivu na řádící teroristy, dokolečka opakovala, že k žádné dohodě nedojde, dokud bude v čele země Bašár Asad.

Američané ve spojení s opozicí se během jednání snažili syrskou vládu znemožnit, vyprovokovat, a dosáhnout tak skutečného cíle, s nímž do Ženevy dorazili: Připravit půdu pro odstranění legitimní Asadovy vlády a dosáhnout na mezinárodní úrovni uznání Džarbovy Syrské národní koalice jako jediného právoplatného reprezentanta syrského lidu. Bylo to náhradní řešení po selhání plánu otevřené vojenské intervence. Jenže nevyšlo ani to.

Svědectví z kuloárů

Brzy to pochopili i Američané, když na vlastní oči uviděli neschopnost opozičních předáků. Co potom následovalo v kuloárech ženevského Paláce národů, prozradil nejmenovaný úředník syrské vlády. „Brahímí [tehdejší zvláštní zmocněnec Ligy arabských států a OSN pro Sýrii] přišel za ministrem Moallemem [syrským ministrem zahraničí] s návrhem schůzky mezi ním a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Moallem prohlásil, že se s ním nesetká, a vysvětlil to nepřátelským postojem Američanů k syrskému státu,“ vypráví vysoký úředník.

A pokračuje: „Brahímí odešel, ale krátce nato kontaktoval našeho vyslance v OSN Bašára al-Džafarího jeden z Brahímího asistentů a předal mu návrh schůzky, k níž má dojít mezi ministrem Moallemem a Kerryho spolupracovnicí Wendy Shermanovou. Džafarí nabídku odmítl, ale zeptal se, co za tímto úsilím je. Odpověď byla zcela jasná: ,Chtějí vám tlumočit politický vzkaz, že nad Asadem mohou přivřít oči za předpokladu, že nebudou žádné volby.‘“

loading...

Západní státy zakázaly volit

Západ totiž samozřejmě věděl, že svobodné vyjádření občanů by ještě posílilo Asadovu pozici. Především však by to znamenalo, že ochotu k demokratizaci a reformám myslí Bašár Asad naprosto vážně, a jen zaslepenci by pak mohli prohlašovat, že v Sýrii vládne „brutální diktátor“ (toto označení minulý týden použil Husajn Obama). Zkrátka a dobře Washingtonu bylo jasné, že volby by znamenaly další porážkou na syrském bojišti. Pokusil se jim proto zabránit všemi prostředky.

O to více vyniká odvaha a houževnatost Syřanů a jejich skutečných představitelů. „Režim“ nepřistoupil na kompromisní zákulisní hru a prezidentské volby vyhlásil. Je příznačné, že nemálo nominálně demokratických států volby na svém území zakázalo. K tomuto bezskrupulóznímu zásahu do vnitřních záležitostí suverénního státu a ústavních práv syrských občanů sáhly USA, Německo, Francie, Belgie, Bulharsko a ropné monarchie Zálivu – tedy většinou ti, kteří finančně i materiální podporují povstalce.

Jak se volilo u nás a v Sýrii

Syřané v zahraničí volili už minulou středu. Ti, kteří žijí v České republice, museli přijet na velvyslanectví do Prahy. Zájem a nadšení nad historickou událostí byl obrovský. Z 354 registrovaných voličů odvolilo 81 %, z čehož 275 lidí odevzdalo hlas Bašáru Asadovi, 6 lidí Hasanu al-Núrímu, 2 lidé Maheru Hadžarovi a 5 lístků bylo neplatných.

Tuto středu večer, den po ukončení hlasování v Sýrii, byly vyhlášeny celkové výsledky: Při účasti necelých 73,5 % z počtu bezmála 16 milionů oprávněných voličů získal dosavadní prezident 88,7 % hlasů, al-Núrí 4,3 % a Hadžar 3,2 %. Zbylé lístky byly neplatné. Oba neúspěšní kandidáti výsledky uznali a demokratičnost voleb i kampaně už potvrdili zahraniční pozorovatelé. Mateusz Piskorski, jeden ze zakladatelů Evropského centra geopolitických studií a bývalý polský poslanec, uvedl, že volby proběhly transparentně a v souladu s mezinárodními normami.

loading...

Počátek konce amerického hegemonismu?

Důležitým poselstvím vůbec prvních prezidentských voleb je, že Syřané za Bašárem Asadem stojí, že právě s ním spojují naději v konečné vítězství a v návrat míru do země. Syrští občané vyslali svou volbou Západu jasnou zprávu: Nevzdáme se, za svobodu a nezávislost své země budeme bojovat dál. A nutno podotknout, že v poslední době se situace na syrském bojišti pro Západ nevyvíjí vůbec dobře.

Na přelomu srpna a září ruská diplomacie na poslední chvíli zmařila připravenou zahraniční intervenci, vládní vojska nyní zaznamenávají úspěchy a „režimu“ se podařilo uskutečnit svobodné volby. A k tomu všemu ještě přistupují zvěsti o plánovaném vstupu Sýrie do Eurasijského svazu a do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a o významném podílu Ruska na poválečné obnově země.

V tomto světle lze ještě lépe pochopit Obamovu frustraci a zesilování války (zatím jen) slov vůči Rusku v ukrajinské krizi. Obama prohrává na všech frontách války, kterou vyvolal. Právě proto západní propaganda tak usilovně hystericky se snaží dokázat opak. Asadovy vítězné volby proto můžeme chápat i jako záblesk naděje. Sýrie se může stát dalším hřebíčkem do rakve amerického hegemonismu. A to by byla pro svět dobrá zpráva.

Zdroj: protiproud.cz

loading...