Boj velmocí o Ukrajinu a hrozba třetí světové války

loading...

Konflikt na Ukrajině je, stejně jako ten syrský, ve skutečnosti pouze zástupným bojem mezi dvěma mocnostmi, USA a Ruskem. Ukrajinští „revolucionáři“ představují stranu bojující (ať už vědomě nebo nevědomě) za americké zájmy. Svržením Janukoviče a nastolením prozápadní vlády uštědřil Washington těžký úder Rusku. V podstatě se tak pomstil Moskvě za to, že mu v září loňského roku překazila plánovaný útok US Army proti Sýrii.

Americká smrt zemře v Rusku

Americká smrt zemře v Rusku

Rusko vrací úder

Rusko však tento úder rozhodným způsobem oplatilo. Krym, jenž je ruským historickým územím, obsadili ruští vojáci spolu s dobrovolníky krymské proruské domobrany. Tito vojáci byli velkou většinou obyvatel Krymu přivítáni nadšeně jako osvoboditelé a zachránci. Představitelé Krymu schválili připojení poloostrova k Rusku a plánují uspořádat referendum, jež má návrat Krymu k Rusku posvětit. Masivní proruské demonstrace se nadále pořádají ve východní i jižní Ukrajině. Např. obyvatelé jihoukrajinské Oděsy rovněž vyjádřili přání, aby ruské jednotky zajistily jejich město.

Putin tak tímto rozhodným postupem alespoň částečně zkřížil plány USA na úplné ovládnutí Ukrajiny a vytlačení Ruska z Krymu, na němž se nachází životně důležitá ruská černomořská flotila. O proruském postoji velkého množství Ukrajinců svědčí to, že na stranu ruských sil na Krymu přešly tisíce ukrajinských vojáků včetně vysokých důstojníků, dokonce i hlavního velitele ukrajinské flotily.

Na stranu Rusů se přidaly také některé letky ukrajinského letectva i nejméně jedna ukrajinská válečná loď. Elitní jednotky ukrajinské armády odmítly rozkaz prozápadní vlády k přesunu na Krym a stejně tak mobilizace vyhlášená prozápadní vládou se setkává jen s malým ohlasem. Putin tak tímto svým tvrdým postupem lidově řečeno „zametl“ se západními mocnostmi.

loading...

Hrozba třetí světové války

Za daných okolností se tak svět po pouhém půl roce ocitl opět na pokraji třetí světové války. V září loňského roku nám hrozil globální konflikt kvůli možnému americkému útoku na Sýrii, za kterou se postavilo Rusko. Dnes nám světová válka téměř hrozila kvůli Amerikou zorganizovanému puči na Ukrajině, proti kterému se otevřeně vojensky postavilo Rusko. Opět se tak jasně potvrdilo, že Rusko již dávno není druhořadou mocností, ale že se dokáže stavět účinně na odpor americké hegemonii a nenechá po sobě šlapat. Západ v současnosti není připraven jít do války proti Rusku kvůli Ukrajině a tak se zatím zmohl jen na výhružky ekonomickými i jinými sankcemi.

Nastolení prozápadní vlády Ukrajině patrně nepřinese nic dobrého ani po ekonomické stránce. Rusko samozřejmě odmítlo nadále Ukrajinu ekonomicky podporovat a Čína požaduje po nové ukrajinské vládě vrácení půjček. Nová Ukrajinská vláda navázala samozřejmě úzkou spolupráci s EU, MMF i USA a už se stihla u MMF zadlužit. Od zemí EU si chce vypůjčit na 35 miliard dolarů.

Na vzpouru ruského obyvatelstva Krymu reagovala ukrajinská vláda neúspěšnými výzvami k mobilizaci a žádostmi o pomoc ze Západu. USA a EU ovšem pochopitelně svého nového spojence podpoří jen diplomaticky a hospodářsky, nikoliv vojensky. Zatím nelze ani vyloučit, že dojde k rozdělení Ukrajiny na proruskou a prozápadní část.


Dobrovolníci z řad Rusů žijících na Krymu skládají přísahu

Rusko-čínské spojenectví a eskalace napětí

loading...

Opět se také ukázalo pevné čínsko-ruské spojenectví. Čína totiž všemožně podpořila Rusko a dokonce přitlačila na Turecko, aby neumožnilo proplout lodím NATO bosporským průplavem, ačkoliv je samotné Turecko členem severoatlantického paktu. Nakonec ale Turecko přece jen umožnilo lodím NATO proplout a do Černého moře tak vplul jeden americký torpédoborec. V současnosti také proběhla rusko-čínská vojenská cvičení.

Situace na Ukrajině se mezitím nadále zhoršuje. Zvyšuje se napětí mezi ruskými a prozápadními ukrajinskými vojsky. Došlo již k prvním výstřelům, které si však naštěstí nevyžádaly žádné zraněné. Je obdivuhodné, že celá ruská vojenská operace zatím naštěstí probíhá bez jakýchkoliv střetů. Julija Timošenková, jež patří k předním prozápadním politikům na Ukrajině, dokonce vyhrožuje Rusku guerillovou válkou. Do východní Evropy přesunuly USA zatím jen symbolické vojenské síly. S nimi zahájil Washington vojenská cvičení v Polsku a v Černém moři. Cvičení se účastní také jejich spojenci z NATO.

Rovněž Rusko pořádá mohutná vojenská cvičení na svých západních hranicích a uvedlo svá vojska na západě země do bojové pohotovosti. Součástí příprav ruské armády bylo i největší cvičení výsadkových vojsk, jehož se zúčastnilo na 3 500 výsadkářů. Do těchto aktivit ruské branné moci se zapojilo rovněž Bělorusko. Objevily se také informace, že Washington vyslal na Ukrajinu stovky žoldáků z nechvalně proslulé společnosti (dnes již přejmenované) Blackwater. Žoldáci této americké společnosti mají na svědomí řadu válečných zločinů spáchaných na civilistech v Iráku.

Západ se ovšem své agresivní politiky nevzdává

To se jasně ukázalo, když ministr zahraničí USA John Kerry, v reakci na ruský zásah na Krymu, naznačil, že USA zvažují zahájení války proti Íránu, jednomu z nejbližších spojenců Ruska, za kterým Rusko pevně stojí. Dále někdejší kandidát na prezidenta USA, senátor a známý jestřáb John McCain, prohlásil, že k obdobné „revoluci“ jaká byla na Ukrajině, by mohlo dojít také v Rusku. Cílem by bylo svrhnout Putinovu vlasteneckou vládu a nastolit namísto ní prozápadní režim s následnou dezintegrací Ruska.

Jasně tak vidíme, že neskrývaným cílem Západu je definitivně si podrobit Rusko a získat tak nadvládu nad celou planetou. Nezbývá nám než doufat a modlit se, aby nedošlo ke globálnímu ani k lokálnímu válečnému konfliktu a aby na Ukrajině nebyla prolita bratrská slovanská krev.

Zdroj: cervenobili.cz

loading...
loading...