Putin navštívil Vídeň a tohle tam navzdory USA a EU vyjednal

Vladimir Putin zavítal 24. června 2014 na oficiální návštěvu do Vídně. Ruského prezidenta pozval jeho rakouský kolega Heinz Fischer. Evropská energetická politika je v současné době jednou z hlavních priorit Evropské unie. Můžeme předpokládat , že mimořádnou otázkou na tomto jednání byl osud plynovodu Jižní proud. Projekt výstavby plynovodu South stream (Jižní proud) je připravován v rámci strategické dohody podepsané v listopadu 2006 mezi italskou společností ENI a Gazpromem.

Putin - Fischer

Putin – Fischer

V průběhu pobytu ruského prezidenta Vladimira Putina ve Vídni 24. června podepsali šéfové dvou společností – rakouské OMV Gerhard Roiss a ruského Gazpromu Alexej Miller – dohodu o podmínkách výstavby rakouského úseku plynovodu. Kromě toho získá Gazprom přístup k podzemním rezervoárům OMV v zimním období, což umožní vybalancovat dodávky plynu v době největší poptávky v Evropě.

Jižní proud není, pouze ruský projekt. Účastní se ho italské, francouzské a německé společnosti. Kapacita Jižního proudu má činit 63 miliardy krychlových metrů. Mořský úsek potrubí se skládá ze čtyř linek, každá má délku přes 900 km.

K zásadnímu přelomu ve vývoji evropské energetické politiky bylo vypracování nové strategické koncepce v oblasti energetiky, jejímž vyjádřením byl balík zásadních energetických dokumentů z ledna 2007.

Největší problém přináší tzv. Třetí energetický balík, který zakazuje současně vlastnit plynovod a dodávat plyn. Pro Gazprom a jeho evropské partnery to činí výstavbu plynovodu ztrátovou a neatraktivní. Tato otázka není zatím definitivně vyřešena a vyvolává řadu problému.

Země EU, na jejichž území se plánuje položení plynového potrubí, ačkoli vyjadřují podporu projektu, nejsou ochotny aktivně vyžadovat od Evropské komise poskytnutí příslušných výjimek z „Třetího energetického balíčku“ EU. Vzhledem k tomuto balíčku mohou vzniknout překážky v Srbsku, stejně jako v jiných balkánských členských zemích Energetického společenství, které předpokládají svou účast na projektu South stream.

V Bulharsku byla zahájena výstavba místního úseku plynovodu Jižní proud, který má dodávat ruský plyn do zemí Jižní a Střední Evropy. Délka bulharského úseku Jižního proudu převyšuje 500 kilometrů. Osmého června 2014 bulharský předseda vlády Plamen Orešarski nařídil pozastavit přípravu na stavbu plynovodu South Stream do odstranění připomínek Evropské komise.

Jednání mezi Evropskou komisí a Ruskem o souladu projektu South Stream s evropskými normami bylo pozastaveno. Důvodem je žaloba Ruska u WTO (Světová obchodní organizace ) na tak zvaný třetí energetický balíček. Sdělil to evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Jak vysvětlil, ruští partneři zpochybňují, že evropské zákony o jednotném trhu odpovídají pravidlům Mezinárodní obchodní organizace.

Rakousko má zájem na tom, aby byl projekt plynovodu Jižní proud realizován. V tomto duchu se vyjádřil rakouský ministr Sebastian Kurz. „Potřebujeme nejen víc dodavatelů, ale i víc tras, kterými by plyn proudil do Evropy, proto projekt Jižního proudu podporuje jak Rakousko, tak i mnohé země Evropy“, řekl ministr.

Existuje ještě Německo-francouzská varianta, za níž se postavilo ještě dalších šest členských zemí (Rakousko, Bulharsko, Řecko, Lucembursko, Lotyšsko a Slovensko) která přichází s návrhem, podle nějž by jak výroba, tak přenos zůstaly i nadále součástí jediné „akciové společnosti“. Výroba energie by byla soustředěna v mateřské společnosti, která by nemohla zasahovat do běžného řízení své dceřiné společnosti (nezávislého operátora přenosové soustavy – ITO).

Evropská unie v posledních letech sázela na Ázerbajdžánský plyn jako na alternativu k ruskému plynu, ale tato očekávání se nesplnila, jelikož Ázerbajdžán by dodal jen 10 miliard kubických metrů ročně, zatímco Jižní proud je konstruován k dodávkám 63 miliard kubických metrů.

Akcionáři společnosti South stream jsou Gazprom (50%), italská Eni (20%), německá Wintershall a francouzská EdF (po 15%). Smlouva o výstavbě první ze čtyř linek mořské části plynovodu byla uzavřena v březnu s italskou firmou Saipen S.p.A. Výstavba Jižního proudu byla zahájena 7. prosince 2012 v okolí ruské Anapy.

Přednost Jižního proudu spočívá v alternativní trati ruského zemního plynu do Jižní a Východní Evropy. Poslední události na Ukrajině svědčí o všech možných rizikách pro tranzit ruského plynu. Vcelku odpovídá projekt zájmům evropských odběratelů plynu a zvyšuje energetickou bezpečnost Evropy.

Podle názoru řady politiků a ekonomů je to velmi důležitá součást energetické bezpečnosti celé Evropy. Vždyť dodávky plynu půjdou přímo z Ruska do Bulharska, z Ruska do Evropské unie bez účasti tranzitních zemí.

První plyn z Jižního proudu mohou dostat evropské státy již koncem roku 2015. Kapacita první linky má činit přes 15 miliard kubických metrů ročně. Vcelku připadne na tuto plynovou tepnu desetina celé evropské spotřeby modrého paliva.

V. Putin nedávno na schůzce s šéfy světových tiskových agentur řekl: „Samozřejmě, že ten projekt provedeme. Pokud narazíme na další problémy s Jižním proudem a Brusel bude pokračovat se stavěním překážek tomuto projektu, podíváme se po dalších možnostech, jako je postupovat přes země, které nejsou členy EU.

Zdroj: ePortal.cz