Dekolonizace, jeden z nejhorších levicových zločinů lidstva

V mnoha zemích tzv. třetího světa to vypadá strašně, rasové, kmenové nebo náboženské války, statisíce mrtvých lidí, hladomory, obrovská bída. Viníkem této hrůzy jsou stoupenci tzv. politické korektnosti, mezi nimi hlavně komunisté, kteří neustále viní Západ z všech možných chyb a vymysleli si tzv. právo národů na sebeurčení. Ve skutečnosti však těm, kterým chtěli pomoci, hrozně ublížili a na svém kontě mají miliony mrtvých. Pravdou je, že domorodci by měli Evropanům za kolonizaci spíše trvale děkovat.

Masový hrob Rwanda | Foto: aktuality.sk

Masový hrob Rwanda | Foto: aktuality.sk

Britský ministr vnitra v Churchillově válečném kabinetu labourista Herbert Stanley Morrison řekl v souvislosti s dekolonizací moudrá slova. „Je to jako dát desetiletému dítěti klíče od domu, pistoli a číslo bankovního konta.“ Já dodávám, že dekolonizace zemí Afriky a Asie je to samé, jako uplatnit právo na sebeurčení v dětském domově. Ty konce si umí představit každý rozumný člověk. Chovanci v lepším případě vyženou, v horším zabijí vychovatele, rozkradou, co se dá, dům zdevastují, a pak se rozutečou po okolí, které začnou teorizovat.

A tohle přesně byla dekolonizace. Umožnila nezávislost zemím, které na to nebyly připraveny, protože neměly dost lidí schopných řídit stát. Výsledkem pak nutně musel být chaos. Markantně se to ukázalo například v roce 1975 v Angole, kdy po vyhlášení nezávislosti odešlo ze země na milion Portugalců, v zemi vypukla občanská válka, která vzala život desetitisícům lidí, a nový stát se bez kvalifikovaných lidí málem zhroutil.

Komunistům v žádném případě nešlo o zlepšení života obyčejných lidí v koloniích, jim se jednalo pouze o moc a potenciální spojence v boji za ovládnutí světa. Proto podporovali tzv. národněosvobozenecká hnutí, ve skutečnosti však obyčejné teroristy. Dokazuje to i příklad

alžírské tzv. Fronty národního osvobození, francouzsky Front de Liberation Nationale (FLN), kterou slušní Francouzi právem pokládali za fašistickou zločineckou organizaci. FLN údajně v padesátých a šedesátých letech minulého století zápasila za svobodné Alžírsko zbavené francouzské vlády. Její boj se však rovnal masovému vraždění francouzských civilistů bez rozdílu věku a pohlaví žijících v Alžírsku a také Alžířanů, kteří ji odmítali.

loading...

V srpnu 1955 hrdlořezové z FLN v Ain-Abid u Constantine doslova rozsekali na kusy 37 Evropanů, z toho deset dětí mladších patnácti let. Muži měli useknuté ruce a nohy, děti roztříštěné hlavy a vyhřezlé mozky, ženy rozpáraná břicha a vyvrhnutá střeva. Jedna běloška měla rozříznutou dělohu, do níž vrahové nacpali její pětidenní rozřezané novorozeně. To bylo horší jak řádění SS za II. světové války na Ukrajině, ovšem komunistům a jejich stoupencům, kteří se tolik pohoršují nad bratry Mašíny, tohle nevadí. A dokonce tyhle zločince obdivují.

Stejnou taktiku jako alžírští zabijáci přitom zvolili i další údajní národněosvobozenečtí bojovníci v afrických a asijských zemích.

Byla to dekolonizace, která umožnila v Africe dostat se k moci zrůdám, jakými byli diktátoři, středoafrický Jean Bokassa, dokonce podezřelý z kanibalismu a ugandský Idi Amin s výstižnou přezdívkou řezník z Kampaly. Tito zločinci mají na svědomí miliony mrtvých lidí.

Bílí kolonizátoři nebyli dokonalí lidé a měli svoje chyby, ovšem takové zrůdnosti se za nich (s výjimkou belgického Konga za krále Leopolda) neděly. Jak prohlásil jeden můj italský známý. „Afrika je jedna velká žumpa, kromě toho, co tam zbylo po Angličanech.“ I český cestovatel Jiří Hanzelka, který projel tento světadíl v koloniální éře napříč od severu na jih, řekl: „Za celou tu dobu se nám s výjimkou drobné krádeže nic nestalo, dnes tam běloch může být rád, že ho nezabijí.“

Rovněž tak Sýrie, která nezávislosti zneužila k podpoře muslimských radikálů, kteří v sousedním Izraeli vraždí ženy a děti, se neměl stát nezávislou. I prvotní kořeny islámského terorismu spočívají v ukvapené dekolonizaci arabských zemí. V koloniální éře zde s fanatickými islamisty problémy nebyly.

Bývalé kolonie však mají za co svým bývalým vládcům být vděčny. To dokazuje oxfordský profesor Niall Ferguson ve vynikající knize Britské impérium na příkladu Indie. Do roku 1914 Britové v této zemi investovali 400 milionů liber, dále zvětšili rozlohu zvlažované půdy osmkrát, z ničeho vybudovali indický uhelný průmysl, který koncem roku 1914 produkoval 16 milionů tun uhlí ročně, počet továren na zpracování juty vzrostl desateronásobně. V zemi se pod vedením britských inženýrů postavily desetitisíce kilometrů železnic.

loading...

Velkých úspěchů dosáhla britská správa i ve veřejném zdravotnictví. Průměrný věk Indů vzrostl o jedenáct let, malárii výrazně omezil chinin, masově se očkovalo proti neštovicím. Postupně se ve městech zlepšovalo zásobování vodou z veřejných vodovodů, což vedlo k silnému omezení epidemií cholery.

Lze říci s více než stoprocentní jistotou, že za vlády domácích maharadžů by Indie takových úspěchu nedosáhla. Naopak po vyhlášení nezávislosti v roce 1947 a rozdělení původně jednotné země na muslimský Pákistán a hinduistickou Indií, docházelo mezi oběma zeměmi ke krvavým válkám se statisíci mrtvých a miliony uprchlíků.

Bylo ovšem vrcholem pokrytectví, jestliže se za nezávislost africkým a asijských kolonií bil Sovětský svaz, ovládány Rusy, kteří za carské éry ovládli rozsáhlá území ave střední Asii a v Pobaltí, násilně si podrobili jejich obyvatelstvo a brutálně tato ovládnutá území využívali. Známá je scéna ze zasedání Valného shromáždění OSN, kde tehdejší sovětský komunistický vůdce Nikita Chruščov jako nepříčetný mlátil botou o stůl, když jeden ze západních delegátů prohlásil, že „Rusové, kteří těch kolonii mají kolem sebe nejvíc, by měli být ohledně dekolonizace zticha.“ Tragédii bylo, že tomu rudému cynismu fandili komunisté a pomatení levičáci na celém světě.

Aby bylo jasno, nemám nic proti právu národů na sebeurčení, pokud ony mají dost kvalifikovaných lidí schopných vést státní správu, pak ať jsou nezávislé. S tím nebyl a není problém například u Estonska, Lotyšska a Litvy, které patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející evropské země.

Ovšem tragédií byla masové vyhlašování nezávislosti afrických a asijských států v padesátých a šedesátých let minulého století, které na to nebyly připraveny a tento úkol evidentně nezvládly. A znovu zdůrazňuji, současné problémy třetího světa jsou důsledkem velkého komunistického a levicového zločinu.

Zdroj: Blog autora

loading...

Čtěte dále:

Prezidentská volba skončí fraškou Tak se mi tak zdá, že dnešní doba produkuje v mimořádně vysoké míře zvláštní týpky. Osobnosti, které mají dvě přebytečné vlastnosti. Zaprvé mají nápad...
Češi největší rasisté? Aha. Takže černí v JAR bílé... O Češích, největších rasistech co kdy svět spatřil. Kořeny českého rasistického a xenofobního chování můžeme najít někde ve čtrnáctém století, kdy Rom...
Stydím se za „svou“ opozici Není to tak dávno, co lidé s červenými kartami (k jejich výrobě a distribuci se nikdy nikdo nepřiznal) volali, že se stydí za svého prezidenta. Měli a...
Ladislav Jakl: Ve vzduchu visí pogromistické a lyn... Přinášíme Vám rozhovor s Ladislavem Jaklem o současné politické a společenské situaci, kdy se zdá, že rozdělení společnosti na dva tábory nabralo ješt...
Smrt ve virtuálním prostoru Pomalu se blíží Vánoce, což je pro obchodníky nejlepší období. Pět ze šesti lidí si vybere nějaký ten digitální vánoční dárek. Nejoblíbenější jsou poč...
Máte účet u České spořitelny? Ještě jste jej nezru... Nervozita evropských "starých struktur" se zvyšuje s každým dalším teroristickým útokem. Většina lidí již nevěří oficiálním médiím, které se staly pou...
Strana, která není Chtěl jsem, v souvislosti s "převratem" v ÚSTR, napsat článek o podivné symbióze ČSSD s KSČM, a tak jsem chtěl udělat malý historický průzkum a hle - ...
ŠMEJDI: Srdcervoucí kampaň není, čím se tváří být.... Postup je osvědčený: Média vyvolají emoce, lidé podepisují petice, těmi opět média tlačí na politiky – a brzy zase máme nové zákony. Přímý prodej patř...
EU coby Extremistická unie Všechno je jinak, říká ve staré židovské anekdotě umírající rabín. A má pravdu. Prý žijeme ve svobodné demokratické společnosti. Prý je tu svoboda slo...
Víkendová poučení ze smrti Nelsona Mandely: Co Rus... Petr Hájek přináší několik inovativních návrhů, které inspirovalo pokrytectví médií v souvislosti s „únikem“ rozhovoru našich vládních špiček. „Proč t...
loading...