Ukrajinský prezident Waltzman; Porošenko je jeho jméno po matce, ta byla Židovka

Ukrajina byla do roku 1991 součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se stala nezávislou zemí, avšak silné vazby na Rusko v zemi stále přetrvávají. Evropská unie se dlouhodobě snaží vytvořit užší vztah s Ukrajinou, který by šel za rámec bilaterální spolupráce. Spolupráce by vedla k politickému přidružení země a ekonomické integraci. Ukrajina je vzhledem ke své velikosti, strategické poloze mezi hranicemi schengenského prostoru a Ruska a svému charakteru významné tranzitní země, přes jejíž území vedou do zemí EU plynovody a ropovody z Ruska, jedním z hlavních partnerů v rámci Evropské politiky sousedství a Východního partnerství.

Porošenko - Vrah odpovědný za genocidu a etnické čistky

Porošenko – Vrah odpovědný za genocidu a etnické čistky

Ukrajina vře od loňského 21. listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především do regionů.

Současnou Ukrajinu spojuje řada oblastí, které spolu historicky souvisely málo nebo vůbec a nespojuje je pocit společně sdílené identity. Dnešní Ukrajina má problém v tom, že není homogenní zemí jednoho národa a musí na to brát ohled, chce-li jako jeden stát přežít.

Za současné situace není pochyb o tom, že na Ukrajině probíhá občanská válka. Můžeme diskutovat ve které fázi občanská válka je, kam až dospěje a jak skončí. Vznikají dobrovolnické jednotky, proruské i proukrajinské, a bojují mezi sebou. To je občanská válka.

Mezi základní důvody vzniku občanské války patří národnostní a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Příčiny takové války bývají v požadavcích jednotlivých etnik či národů žijících uvnitř mnohonárodnostních států, většinou se jedná buď o požadavek autonomie či odtržení části území země, nebo o snahu některého z etnik převzít kontrolu nad řízením státu.

Scénář občanské války na Ukrajině se dá určit na základě zkušeností, které se v tomto konfliktu už nashromáždily. Ukrajinská armáda je nespolehlivá (většina vojáků na Krymu se vzdala a neposlechla rozkazů z Kyjeva, ve východních oblastech se policisté přidávají na stranu separatistů). Přestože se vláda zaručila, že odzbrojí všechny ozbrojence, nečiní to proto, že k tomu nebude mít sílu.

Za této situace se Kyjev rozhodl změnit pravidla hry a obnovil brannou povinnost pro všechny muže ve věku 18 až 25 let s cílem „bránit územní celistvost“ země. Zatímco tak armáda může podle odhadů v dohledné době získat 130 tisíc až milion mužů, faktem zůstává, že si zkrachovalý Kyjev takovou armádu ani nemůže dovolit – nemá pro ni ani výstroj, ani výzbroj, a už vůbec není jasné, do jaké míry budou branci ochotni střílet do civilních demonstrantů.

Jedno je ale přitom vcelku jisté, s obnovením povinné vojny, která jinak měla shodou okolností skončit letos, hrozí, že se ukrajinská armáda stane armádou „etnickou“ – službě se budou určitě méně vyhýbat lidé z „ukrajinského“ západu země, zatímco ruskojazyčné obyvatele východu nejspíš nechá požadavek splnění všeobecné branné povinnosti chladnými. Branná povinnost se tak de facto promění ve volný výdej zbraní jedné ze dvou znesvářených skupin.

Za této složité situace Ukrajinská vláda odstoupila 24. července 2014. Oznámil to premiér Arsenij Jaceňuk v souvislosti s rozpadem většinové vládní koalice v parlamentu, což podle médií otvírá cestu k předčasným parlamentním volbám.

Pokud do 30 dnů nevznikne nová koalice s podporou nejméně 226 ze 450 poslanců, prezident podle ústavy má právo rozpustit parlament a vypsat volby. Porošenko se již dříve vyslovil, že by se nové volby měly konat koncem října.

Úřadujícím ukrajinským premiérem byl prohlášen vicepremiér a ministr pro regionální rozvoj Vladimír Grojsman. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov.

Ve společnosti, kde hrají takovou důležitou politickou a ekonomickou roli oligarchové, není překvapující, že to byl Vladimír Grojsman, starosta Vinnjitsy a blízký společník oligarchy Petro Prošenka.

Porošenko zatím uplatňuje kontrolu nad místními úřady v regionech Vinnicii, Volyni, Černnovicii a v Záporoží, a sní o rozšíření své moci na celou Ukrajinu.

Forbes Petra Porošenka uvádí jako 130. nejbohatšího Žida světa s 1,6 miliardami dolarů. Narodil se jako Waltzman. Porošenko je jeho jméno po matce, ta byla Židovka. V minulosti byl Porošenko sponzorem strany Naše Ukrajina a Viktora Juščenka. K jeho obchodnímu impériu patří i 5. TV kanál proslulý svou anti-ruskou propagandou. Donedávna ale jeho skupina výroby konfekce Rošeň vydělávala stovky milionů US dolarů na obchodech v Rusku.

Zdroj: ePortal.cz