Hamás: Milujeme smrt více, než Židé milují život

Toto heslo, běžně napsané na kuklách ozbrojenců Hamásu a velmi často v minulosti i v současnosti proklamované na protiizraelských mítincích v Pásmu Gazy, je odpovědí na otázky po asymetrii v počtech izraelských a palestinských obětí současného konfliktu. Jedním z nejběžnějších přívěšků na náhrdelnících, naušnicích, klíčenkách apod. nejen v Izraeli, ale v židovské komunitě po celém světě, je symbol Chaj. Tvoří ho hebrejská písmena Chet a Jod (CH J), které se spolu s nepsaným, ale vyslovovaným A čtou jako CHAJ – v překladu ŽIVOT. Zkuste si dát do vyhledávače spojení “pendant chai” a uvidíte sami. (Poznámka: hebrejština se čte z prava do leva a symbol Chaj tedy může nezasvěceným připomínat i nějakou čtyřnohou figurku). Proč je tento symbol tak běžný?

Terorista z Hamasu | Foto: Česká televize

Terorista z Hamasu | Foto: Česká televize

Život je pro židovství posvátný a je považovaný za největší pozemskou hodnotu. Pro zachování života můžete (dokonce v případě nutnosti musíte) porušit i nejsvětější příkazy Tóry. Talmud dokonce říká, že kdo zachrání jeden život, zachránil celý svět. Důraz na zachování a ochranu lidského života se odráží v celé židovské společnosti včetně izraelské armády.

Nevím o žádné jiné armádě na světě, která před akcí rozesílá upozorňující letáky a smsky nepřátelskému obyvatelstvu, aby je upozornila na nebezpečí, a vyzývá je k odchodu z ohrožené oblasti. Poté posílá na cíl varovnou střelu aby ukázala, že má cíl v hledáčku. A teprve potom dochází k likvidaci cíle. Informace o statisících lidí, kteří na základě tohoto varování opustili v Pásmu Gazy své domovy a uchýlili se jinam, ukazují, že i tato taktika přináší ovoce a pomáhá zachránit lidské životy, přestože se tím Izrael vzdává významné taktické výhody – momentu překvapení.

Heslo z titulku ukazuje, že Hamás si je tohoto židovského vztahu k životu vědom, ale pohrdá jím. Palestinští bojovníci to denně dokazují nejen těmi nápisy na kuklách a čelenkách, ale i ochotou obětovat život pro Alláhovu slávu – ať v přímém boji nebo jako sebevražední atentátníci. Muhammad Deif, velitel vojenského křídla Hamásu dokonce včera prohlásil, že vojáci Hamásu touží po smrti.

Tyto a podobné myšlenky jsou indoktrinovány celé společnosti v Pásmu Gazy, seznamují se s nimi již děti v útlém věku a běžně zaznívají i ve školách a různých dětských organizacích. Samozřejmě nejsou přijímány všemi Palestinci – většina společnosti je zatím stále normální a o život se bojí, ale jejich vůdcové je bez jakýchkoliv skrupulí obětují, kdykoliv se jim to hodí.

V posledních dvou dnech Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) dvakrát oznámil zasažení svých škol v Pásmu izraelskými střelami. Neobešlo se to bez ztrát na životech ani bez zranění a Izrael je obviňován ze zločinů proti lidskosti.

Ptám se: není zločinem proti lidskosti uskladnění raket uvnitř školy plné dětí? UNRWA nekonec nerada a s váháním přiznala, že rakety ve škole skutečně byly. V druhém případě sloužila škola jako úkryt bojovníkům Hamásu, kteří z jejího bezprostředního okolí spustili palbu na izraelské jednotky, které palbu opětovaly a školu zasáhly.

Ptám se dál: není zločinem proti lidskosti uskladňování raket do mešit, škol a tržišť? Není zločinem proti lidskosti umístění odpalovacího zařízení do prostoru výtahové šachty panelového domu místo výtahu? Zvláště pokud byl tento dům s tímto záměrem již postavěn a obydlen? Stačí otevřít stříšku tam, kde obvykle bývá strojovna a zatáhnout za spoušť. A ve chvíli, kdy přiletí izraelské varování, brání ozbrojenci Hamásu obyvatelům domu v útěku. Záběry na mrtvé rodiny jsou účinnou zbraní v celosvětové protiizraelské kampani…

A tím se vracím na začátek tohoto článku. Židé milují život a dělají vše pro to, aby ho ochránili. Posledním počinem byl nesmírně nákladný vývoj obranného systému Železná klenba (Iron Dome), který spolehlivě likviduje rakety vypálené z Pásma Gazy na Izrael. Finanční náročnost tohoto systému i jeho provoz jsou tak velké, že se aktivuje pouze v případě, že vypočítaný cíl dopadu rakety ohrožuje obydlená místa v Izraeli. V případě, že nejsou ohroženy životy lidí, nechá se raketa raději dopadnout. Kdyby ho Izrael neměl, vypadaly by počty obětí na izraelské straně jinak.

A tento systém – stejně jako všechny akce izraelské armády – chrání stejně tak Židy jako izraelské Araby, bez ohledu na to zda jsou muslimové, židé či křesťané.

Před necelými dvěma lety (17.11.2012) jsem zde napsal blog s názvem 1,7 milionu rukojmích v Pásmu Gazy. Je tragédií, že se po dvou letech situace opakuje a Hamás opět zneužívá své obyvatelstvo jako živé štíty, spoza kterých se dají střílet rakety na Izrael. Situace se opakuje již poněkolikáté a rozumím izraelské vládě, která je rozhodnuta tentokrát problém vyřešit již jednou pro vždy – eliminací vojenského křídla Hamásu, jeho vedení, výzbroje a infrastruktury. Aby byla šance žít v následujících letech v klidu.

Pokud chce OSN nebo některá ze světových aliancí udělat něco pro ochranu civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy, měla by se zabývat především tím, jak je ochránit před Hamásem. Možná to zní nesmyslně a paradoxně, ale současná ofenzíva izraelské armády, mající za cíl ochránit své obyvatelstvo, v konečném důsledku může přispět i k ochraně nešťastných civilistů v Gaze. Před jejich vlastními krutými vládci.

Zdroj: Blog autora