Přestupkové řízení je nástrojem státní moci k udržování strachu

loading...

Zdroj: frantisekmatejka.cz | Drtivá většina postihů v přestupkových řízeních je postavena na trestu za něco, co by se mohlo stát, kdyby. Ve skutečnosti v těchto řízeních nebyla nikdy nikomu způsobena škoda či újma. Až tak daleko jsme to dopracovali, když se honíme na popud sociálních inženýrů za údajnou prevencí.

Účelem přestupkového řízení má být zajisté i prevence. Jenže taková, která má za cíl preventivní účinek pro samotného přestupce, aby čin, kterým způsobil škodu či újmu jinému, neopakoval. Tedy prevence ve smyslu „tady máš za uši, protože jsi způsobil škodu nebo újmu jinému, tak abys to příště nedělal“, nikoli prevence ve smyslu „mohl si svým činem možná někomu taky způsobit škodu nebo újmu, tak abys příště možná nějakou nezpůsobil“.

Výše uvedené však v praxi současných pravidel bohužel neplatí. Drtivá většina přestupkových řízení je vedena proti občanům, kteří nikomu jinému nic neudělali. Na různých úrovních našich každodenních životů prostě v různé době někdo nahoře přišel a podle svých osobních preferencí, týkajících se výhradně jeho podhledu na svět, stanovil, že to či ono se prostě nesmí a prosadil to do zákonů této země. A když to uděláte, dostanete flastr. Samotnou podstatu, tedy zda někdo někomu jinému konkrétnímu způsobil škodu nebo újmu, tu nikdo neřeší. Nemusí, protože má jednoduchý jízdní řád, díky kterému mimo jiné plní věčně nenažranou státní, městskou či obecní kasu. Mnohdy dokonce jen proto, aby skrze taková řízení vybral peníze pro zachování existence jeho vlastní úřední židle.

Jsem přesvědčen, že občan by měl být trestán v přestupkových řízeních výhradně v případě, že jinému konkrétnímu občanu způsobí svým jednáním skutečnou škodu a újmu. Jedině tak má ona žádoucí prevence smysl. Jakýkoli jiný postup devalvuje vztah občana ke státu, když je trestán v režimu „mohlo by se někdy stát, a tak tady máš flastr, aby sis dal příště majzla.“ Pokud se někdo domnívá, že například překročením rychlosti v Dolní Horní o deset kilometrů v době, kdy tam nikdo jiný nejde ani nejede, nebo zaparkováním tam, kde se to „nesmí“, přestože tam nikdo jiný není a vozidlo nikomu nevadí, případně za vjezd někam, kam si politici mrskli značku zákaz vjezdu jen proto, aby tam měli od občanů klid, zajistí nějakou prevenci na druhém konci republiky, je blázen. A to raději nemluvím o uměle vytvořených přestupcích pod deštníkem různých ismů například na poli životního prostředí, kdy dnes dostanete od státu za uši i za to, co bylo po generace úplně normální, nebo verbální neadresné projevy, které nikomu konkrétnímu žádnou škodu nebu újmu nezpůsobily, ale prý se do dnešní společnosti tak nějak nehodí.

Každý trest má podle mě už z principu být za něco, co se stalo a zároveň způsobilo konkrétní jiné osobě nějakou škodu nebo újmu. Cokoli jiného nejenže není žádnou skutečnou prevencí v žádoucím slova smyslu, ale je to normální státní burezace a šikana občanů, aby je stát udržel v mezích, které si uměle stanovil. Aby je udržoval ve strachu z jeho moci.

loading...