Kongres, který postrádá logiku

loading...

Zdroj: petrstepanek.cz | 23. kongres ODS v Brně postrádá logiku. A to zdaleka ne jen proto, že na něm zazněl i můj kritický projev, ačkoli jsem na něm fyzicky nebyl přítomen, poprvé v jednadvacetileté historii ODS. S o to větším zájmem jsem si po návratu z asijských cest prostudoval jeho průběh. Snad budou postřehy a rozpaky odesáckého pamětníka a zakládajícího člena zajímat i vás.

ODS dostala nejděsivější volební výprask ve své historii, přesto si ponechala téměř nezměněné vedení. To, co ODS již léta zabíjí, totiž že si nevolí ty nejlepší, nýbrž ty, co se nejlépe domluví, provázelo i brněnský kongres. Tentokrát koalici vytvořila Plzeň, jižní Čechy, jižní Morava a část Prahy a bylo vymalováno. Marně Jaroslav Kubera navrhoval změnu stanov, která by tomuto kšeftování zabránila. Delegáti mu nadšeně zatleskali, a pak vše nechali při starém.

Petr Nečas je špatný předseda. Nikoli proto, že by všechno dělal špatně, ale není to lídr, není to vůdce, není to apoštol naděje. Nemá důvěru podstatné části členů své vlastní strany, natož veřejnosti. Bez toho volby vyhrávat nelze. A nic na tom nemění fakt, že metodami na samé hranici regulérnosti obhájil svůj post. Svojí rétorikou „Pan tříprocentní deficit“ žádné zástupy neosloví, přestože má pravdu. Nečasova personální politika je katastrofální, chybí mu velkorysost vůdce, loajalita k vlastním lidem a navíc je mstivý. Na rozdíl od Klause i Topolánka.

Mirka Němcová je dalším zklamáním. Že byla dva a půl roku první místopředsedkyní, nevědí ani mnozí členové ODS. Její snaha neumazat se v roli předsedkyně sněmovny stranickou politikou by se dala pochopit, kdyby prakticky bez vysvětlení nevzdala prezidentskou kandidaturu. Jestli některý z potenciálních kandidátů občanských demokratů měl šanci v prezidentské volbě důstojně zabodovat, byla to právě ona. Není se co divit, že post první místopředsedkyně neuhájila a funkci řadové místopředsedkyně si udržela doslova s odřenými zády. Zároveň ovšem platí, že Němcová nebývá součástí zákulisních dohod. Takže vítr může foukat i odtud.

Největší podporu delegátů naopak zaznamenal Jiří Pospíšil, nepochybně mediálně nejzdatnější občanský demokrat. Co na tom, že je to často provázeno populismem a laciným nadbíháním davu (viz tykadlový řidič Smetana). Co na tom, že má pověst solitéra, jenž nedrží partu a hraje sám na sebe, s čímž narazil jak u Topolánka, tak později u Nečase. Tohle je ovšem mase delegátů obtížně sdělitelné.

Pavel Blažek měl ve vedení ODS dva a půl roku na starosti stranické záležitosti. Ani jednou jsem jej za tu dobu neviděl. Coby člen té správné koalice si ovšem svůj post udržel. Zcela neúspěšné vedení ODS tak nakonec opouštějí pouze Pavel Drobil a Saša Vondra, oba stižení osobními kauzami.

loading...

Novými tvářemi na čele ODS jsou pražský Pavel Chalupa a jihočeský Martin Kuba. Zvláště druhý jmenovaný doslova čapnul příležitost, které se mu dostalo jmenováním do funkce ministra průmyslu a obchodu. Co na tom, že je to anesteziolog a že se rekrutuje z léna hlubockého knížete Dlouhého. Co na tom, že jeho první kroky kupříkladu v oblasti telekomunikací jsou čiročirým populismem, který navíc s pravicovou politikou nemá zhola nic společného. Kubovi je ovšem na druhou stranu třeba přiznat tah na branku a politickou šikovnost. Otázkou ovšem je, co tomu říkají zástupy odesáckých uprchlíků z jihu Čech, namnoze zakladatelů ODS, kteří nyní svoji bývalou stranu porážejí jak v Budějovicích, tak v kraji. Nebylo by nezajímavé, si je poslechnout.

Že kongres je těleso, jemuž je jakákoli logika zcela cizí, dokládá i nezvolení hlubockého Pavla Dlouhého, dlouholetého Kubova parťáka, do výkonné rady. Pokud platí, že Martin Kuba může být prvním místopředsedou ODS, pak neexistuje žádný důvod, proč by Pavel Dlouhý nemohl být členem výkonné rady. A naopak, pokud Dlouhý nemůže být členem výkonné rady, neměl by Kuba být prvním místopředsedou. To, že kongres Kubu zvolil druhým mužem ODS a Dlouhému zároveň zavřel dveře do širšího vedení, je logický nonsens.

Fatálním omylem, chybou a ostudou brněnského kongresu je rovněž nezvolení Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Langera do výkonné rady. Delegáti prokázali, že čtou více svazáckou Mladou Frontu Dnes, než používají vlastní hlavu. Langer dozajista má své mouchy, ale málokdo toho pro ODS udělal tolik co on. Jeho zásluhy o CEVRO jsou nedocenitelné, pracovitost pověstná a zkušenosti k nezaplacení. Kolik delegátů ví něco o tom, že ve svém zásadním soudním sporu s MF Dnes ve věci, která jej stála politickou kariéru, zatím vysoce vyhrává na body? Samozřejmě, o tom už mladofrontovní presstituti nenapsali ani řádku.

Vzpomínám, jak už Václav Klaus kdysi varoval, jak nebezpečné je chtít vyhrávat deset nula. To, že se Nečas nespokojil s obhajobou svého postu a pocítil navíc ještě potřebu vytlačit své protivníky i z výkonné rady, je něco, co nemá v ODS v její jednadvacetileté historii obdobu. Doposud vždy v ODS platil úzus, že kongres respektoval návrhy z regionů. Jedna či dvě výjimky, které existují, souvisely s osobními problémy dotyčných. Strana, která tímto způsobem násilně umlčuje své názorové proudy, není demokratická. Řízená demokracie totiž není demokracie. Tohle se Nečasovi dříve či později vymstí. A následná rezignace tří poslanců na mandát, aby nemuseli hlasovat pro něco, co znásilňuje program ODS i pravicovou politiku jako takovou, je něco, co bude Nečase strašit do konce jeho dní. Navíc to tzv. rebely činí morálními vítězi.

Další ostudou brněnského kongresu ODS je manipulace s časovým pořadím vystupujících řečníků, která všechny opozičníky odsunula do nočních hodin, kdy hovořili do prázdného sálu. Totéž se přihodilo i pozvanému hostu, ekonomovi Miroslavu Ševčíkovi. To už je za hranicí elementární lidské slušnosti.

Znovu přemýšlím, do jaké míry delegáti používají vlastní hlavu, do jaké míry jen slepě vykonávají pokyny regionálních předáků a do jaké míry jsou determinováni zdejším mediálním prostředím. Kauza tzv. rebelů to docela hezky ilustruje. Rebely jsou všeobecně nazýváni ti, kteří se drží volebního i dlouhodobého programu ODS, zatímco Nečas a spol., kteří program ODS otočili naruby, jsou novinářským mainstreamem protežováni. Tzv. rebelům jsou zároveň automaticky podsouvány postranní úmysly, aniž by se kdokoli namáhal doložit to byť jedním jediným důkazem. Přesto se to bere jako hotová věc. Naprostým vrcholem téhle mediální masáže, za kterou by se blahé paměti nemuselo stydět ani Rudé Právo, pak byla fotografie v MF Dnes, na které je Tluchoř v rozhovoru se sociálně demokratickými poslanci, to vše s popiskou: Petr Tluchoř mezi svými. Takhle podpásově lze znectít prakticky kohokoli, stačí jen hodinku pobýt ve sněmovně. Je to tak nebetyčná novinářská prasárna, že editor, který ji spáchal, by měl být na věky vykázán ze všech civilizovaných redakcí. Jenže takhle to u nás bohužel nechodí.

loading...

Naopak. Realitou jsou zmasírovaní delegáti, kongres svolaný v šibeničním termínu, aby na diskusi bylo co nejméně času, popření demokratických pravidel, jež ODS zatím vždy ctila, a výsledkem kongres, který nemá logiku. Díky za každé nové ráno, že Petře!

Tohle nedopadne dobře.

loading...