Palestina? Jedině JudenFrei!

Zdroj: ePortal.cz | Chce palestinská samospráva skutečně vlastní stát? Na jakém území? A chce ho „JudenFrei“ či ne? A zaručí mír? A pokud ano, jaký mír to má být? A která vlastně ona to má být – ta v Gaze, či ta na Západním břehu?

Až se mi chce parafrázovat a lacině napsat, že konflikt mezi Araby a Izraelci vyvolává tisíc a jednu otázku. Pravdou je, že čím déle se Blízkým východem zabývám, tím více mám pocit, že jsme se přesunuli chvilkami od politického či vojenského konfliktu do sémantické roviny. Řada původně jasných významů je zastřená novými, dříve netušenými.

Hned na úvod proto význam slova Palestina a Palestinec. Vědecky vzato jde o označení bývalé římské provincie a později britského mandátního území (velmi zkracuji a zjednodušuji). Území se rozkládalo na místě dnešního Izraele, „Palestinské samosprávy“ (Gaza i Záp. pobř.) a Jordánského království. Potažmo pak Palestinec byl obyvatel tohoto území, lhostejno jakého vyznání či národnosti. Dnešní význam je ovšem jiný – Palestinec je Arab jordánského, syrského či egyptského původu, který se rozhodl „Palestincem“ být. Palestinou je pak myšleno území samosprávy, tedy ona Gaza a Západní břeh Jordánu.

Když jsem u toho území samosprávy – málem bych opominul úsměvný fakt, že současné území palestinské samosprávy „Palestincům“ vybojovaly IDF, tedy Izrael v roce 1967. Předtím totiž byla tato území zabrána a začleněna do Jordánska a Egypta. Ani jeden z těchto států z nich samozřejmě vytvořit stát Palestina nemínil a stejně tak se na mínění tamních obyvatel neptal. Nebyl důvod. Nikdo tehdy jakýkoliv nový státní útvar založit nechtěl. Ovšem všichni chtěli, aby zmizel z tváře světa jiný, existující. Izrael. To byla řadu let jediná touha všech „osvoboditelů Palestinského lidu“. A je stále, troufám si poznamenat.

Nyní k titulní otázce JudenFrei území. Izrael je multinacionální stát. Zde žijící Arabi mají plná práva a také povinnosti, kromě jedné, a tou je služba v IDF. Nicméně mají právo zde dobrovolně sloužit, což je jim samozřejmě připsáno k dobru. Nikdo ve světě (až na pár ultraortodoxních radikálů v Izraeli) nezpochybňuje jejich právo zde v klidu žít. Pokud jde o ostatní území bývalé Palestiny, je to zajímavé. Jordánsko – v podstatě JudenFrei. Gaza – zcela JudenFrei. Západní břeh – jsou zde legální i nelegální židovské osady a celý svět povykuje, že se mají zlikvidovat, protože ZP by měl být JudenFrei též. Něco je tady divně, ne? Zatímco i Izraeli žít Arabi mohou, v budoucím (?) Palestinském státě Židé rozhodně ne. A všem to připadá normální. Kromě mne, teda. A proč používám to hnusné nacistické JudenFrei? Ále, ani vám nevím, jak mne to mohlo vůbec napadnout. Netušíte?

Pak je tu otázka míru. Opět ovšem musíme laborovat s několika různými významy. Tak tedy – mír v „Palestině“ znamená stav bez války a krveprolití mezi Židy a „Palestinci“, ovšem za nutného předpokladu, že tam žádní Židé (natožpak Izrael) nejsou. Jsou poraženi, zahnáni do moře, povražděni, vymazáni atp. Tudíž mír v chápání „Palestinců“ má význam – absolutní vítězství. Jiný mír nepřipadá v úvahu. Například mír izraelský, tedy: vy nám zaručíte, že na nás nebudete útočit (jinak si o nás pindejte cokoliv) a my vám zaručíme, že vás necháme v klidu dělat vaše věci. Což je význam míru takový, jaký jej obvykle chápeme v civilizovaných krajinách.

Další otázkou je, kdo, pokud by už tedy tak činil, onen mír chce? No to je jasné. Představitelé „Palestinců“ přeci. No jo, ale kteří? Fattáh na ZP? Hamás v Gaze? Hizballáh na jihu Libanonu? Kdo je představitelem těch, co údajně chtějí vlastní stát, aniž by k tomu přispěli jinak, než terorem? Všechny tři zmíněné organizace jsou uznány jako teroristické. Takových je ovšem v „Palestině“ (Islámský džihád, Lidová fronta pro osvobození P. apod.). Jeden větší gauner, než druhý. Tak s kým vlastně jednat, když všichni chtějí právě a jen ten „palestinský“ mír.

Nu a nakonec – jak je to vlastně s těmi „Palestinci“? Zapomeňte na bludy o Pelištejcích biblických. Ti skutečně nemají s dnešními „Palestinci“ vůbec nic společného. Proto jen jedna citace, vyjádření Zahíra Músejna, člena výkonného výboru OOP, pro holandské noviny v r. 1977:

„Žádný palestinský národ neexistuje. Vytvoření palestinského státu je pouze prostředkem pokračování našeho boje proti státu Izrael za naši arabskou jednotu. Ve skutečnosti dnes není žádný rozdíl mezi Jordánci, Palestinci, Syřany a Libanonci. O palestinském lidu mluvíme dnes pouze z politických a taktických důvodů, protože národní zájmy Arabů vyžadují, abychom jako účinný prostředek boje proti sionismu vyzvedli existenci zvláštního ‚palestinského národa‘.

Jordánsko jako suverénní stát s definovanými hranicemi nemůže uplatňovat nároky na Haifu a Jaffu. Jako Palestinec si však mohu nepochybně nárokovat Haifu, Jaffu, Beer-ševu i Jeruzalém. Jakmile jednou prosadíme naše právo na celou Palestinu, nebudeme váhat ani minutu a spojíme ji s Jordánskem.“

Náckové a komunisti stále operují s tím, že vznik Izraele v Palestině byl chybou. A že by měl vzniknout jinde. Tvrdím zcela veřejně a stojím si za tím – kdyby se nyní Židé sebrali, odstěhovali by se do Antarktidy, tak by dříve či později řada figur povykoval, že a) tam lezli jen proto, že je tam nerostné bohatství (o kterém do té doby nikdo nevěděl), b) páchají genocidu na původním obyvatelstvu (tučňácích a lachtanech), a to i přesto, že jejich populace výrazně roste, c) bylo zásadní chybou udělat Izrael právě tam. Kdekoliv jinde, ale tam ne.

Israel, you are not alone!

Zdroj: ePortal.cz | Publikováno ze zpětným výrazným nesouhlasem autora | Titulek redakční