Vzpoury a odpor ke kyjevské juntě se šíří po celé zemi. Lidé i ze západu země utíkají před nacistickou brutální diktaturou do Ruské federace

loading...

Michal Semín se zamýšlí nad diplomatickými iniciativami posledních dnů a dochází k závěru, že ani ty již Ukrajinu od rozpadu – i s možnými tragickými důsledky pro celý svět – nezachrání. Ukrajinská občanská válka se ocitla na křižovatce, z níž vedou jen dvě cesty. První znamená rychlé zastavení bojů a jednání znepřátelených stran o vzniku na Kyjevu nezávislého Novoruska. Druhá směřuje k další dramatické eskalaci konfliktu a otevřenému střetu, nejspíš nejen studenému, Západu s Ruskem.

Michal Semín

Michal Semín

Američané na vedlejší koleji?

Z událostí posledních dnů se může zdát, že si „mezinárodní společenství“, navzdory intervencionistickým psychopatům, řídících americkou zahraniční politiku, chce vybrat první z obou možností. Mezi občany západních zemí spontánně narůstá k válečnické politice USA a EU a NATO odpor. Kancléřka Merkelová a prezident Hollande to zjevně vnímají.

Přinejmenším vůdcům Německa a Francie už musí být jasné, že jejich původní představy o rychlé kapitulaci Ruska na jeho životní zájmy (prostřednictvím sankcí a udržení unitární Ukrajiny) vzaly za své. Proto přistoupili na jednání s prezidentem Putinem v Moskvě, bez účasti jak USA, tak jejich poslušného britského psíka Davida Camerona.

A nejsou to jenom Američané a Britové, kteří se moskevských jednání neúčastnili. Rozhovory probíhaly jen mezi nejvyššími státníky, kromě tlumočníků žádný jiný svědek toho, co na jednáních padlo za výroky, není. Snižuje se tím obava z vyzrazení průběhu klíčových jednání i možnost amerických tajných služeb přijít snadno k cenným informacím. Je dost možné, že si to přál nejen Kreml, ale i Berlín, jehož vazalské postavení vůči USA je německou veřejností přijímáno stále kritičtěji.

loading...

Sarkozyho „zrada“ a vzdorný Kypr

I podle dalších známek lze soudit, že s takovým úsilím demonstrovaná jednota Západu ve vztahu k řešení konfliktu na Ukrajině je opravdu passé. K odpůrcům protiruské politiky patří zejména Orbánovo Maďarsko, připravující se na Putinovu návštěvu v polovině února. A není to jen maďarská vláda, ale velká část maďarské společnosti, jež odmítá vést na Ukrajině proxy válku s Ruskem. Jak píše dobře informovaný server freeglobe.cz, maďarští národovci a představitelé Donbasu nešetří ve vzájemných vztazích gesty dobré vůle.

Důležitá slova o tomto víkendu zazněla i v Paříži. Předák Unie za lidové hnutí (UMP), pravděpodobně opětovný kandidát na úřad francouzského prezidenta Nicolas Sarkozy, na sjezdu své strany prohlásil, že obyvatelé Krymu mají právo si sami vybrat, v jakém státě chtějí žít. Krym si vybral Rusko. Nemůžeme mu to vyčítat,“ řekl Sarkozy. Zároveň připomněl, že Rusko a Francie patří ke společné civilizaci a není v jejich společném zájmu, aby začala nová studená válka. „Posláním Ukrajiny není vstup do Evropské unie, ale být mostem mezi Západem a Východem“, dodal bývalý francouzský prezident.

O prohlubujícím se rozkolu v Evropské unii svědčí také postoj nové řecké vlády, která svůj nesouhlasný postoj k dosavadní politice Západu vůči Rusku obratně využívá jako nástroj pro vyjednání nových podmínek pro splácení svého ve skutečnosti nesplatitelného dluhu. K evropským disidentům se nejčerstvěji připojil také Kypr, když jeho vláda nabídla Kremlu podepsání dohody umožňující vytvoření ruských vojenských základen na ostrově, navíc pouhých 40 kilometrů od základy britských vzdušných sil u Akrotiri na jižním pobřeží ostrova.

Statečné ženy brání svoje muže

Odpor k pokračování občanské války je však čím dál tím silnější i mezi Ukrajinci. Dosvědčit to může i představitel ukrajinské armády, oznamující mužům ve Velikaya Znamence, že budou rukovat. Po několika úvodních větách, v nichž apeloval na udržení ukrajinské národní jednoty a státní celistvosti, se mikrofonu zmocnila jedna z naslouchajících žen, aby mu za nadšeného souhlasu přihlížejících vzrušeným hlasem sdělila, že většina Ukrajinců má již války plné zuby a že s bratrským ruským národem chtějí žít v přátelství a míru.

pp

Ruslan Kotsaba

loading...

Takový čin dnes ukrajinské úřady stíhají trestem mnohaletého vězení. Důvod, proč tato statečná žena nebyla zatčena přímo na místě, spočívá v odhodlanosti jejích spoluobčanů  tomu zabránit. Podobné štěstí už neměl známý zakarpatský novinář Ruslan Kotsaba, zatčený za „velezradu“. Spáchal ji tím, že natočil video, v němž prohlásil: „Raději si v base odsedět pár let, než abych šel vraždit na východ své ukrajinské bratry. Toto válečné běsnění musí okamžitě skončit!“ Nyní mu podle návrhu žalobce hrozí víc než jen pár let ztráty svobody – návrh trestu zní 23 (!) let. Prokurátor to zdůvodnil tím, že Kotsaba neoznačil konflikt na Ukrajině za ruskou invazi, ale za občanskou válku.

Ani případný klid zbraní již Ukrajinu nezachrání

Než se nechat zavřít za „popírání ruské agrese“ či odmítnutí narukovat do nenáviděné války, volí tisíce západních Ukrajinců jiné řešení – útěk z domova. Nikoli však na Západ, po jehož způsobu života, jak nám nepřestávají namlouvat hlavní média, prý většina Ukrajinců touží – ale naopak do Ruska. Kyjevský režim proto začal připravovat zákon, zakazující všem potenciálním brancům, tedy mužům ve věku 25 až 60 let, jakékoli cesty do zahraničí.

Odpor obyčejných lidí i přes všechny zoufalé snahy Kyjeva jej potlačit, den ode dne sílí. Při poslední mobilizační vlně se dobrovolně přihlásilo pouhých 6 procent mužů. „Povolávači“ se čím dál častěji setkávají tu s neústupností místních obyvatel, jindy s takřka vylidněnými vesnicemi. Ukrajinská junta proto zvažuje, že vydá povolávací rozkaz i ženám starším 20 let.

Ať už současná diplomatická ofenzíva Berlína a Paříže dopadne jakkoli, federální uspořádání současné Ukrajiny, představitelné možná ještě na počátku konfliktu, nebude Ukrajinci již akceptovatelné. A nejde jen o ty ze „vzbouřeného“ Východu, ale i z většiny západních regionů. I ty dnes požadují větší nezávislost na centrální vládě v Kyjevě – o čemž z našich médií neslyšíme ani slovo.

Sud s prachem

Proto zdaleka neplatí, že i případný podpis mírových ujednání přinese mír. V Kyjevě hrozí puč proti Porošenkovi a staronoví oligarchové požadují od nového režimu stále vyšší „výpalné“. Ukrajina i poté, pokud utichnou zbraně, zůstane sudem plným střelného prachu. Jeho další výbuch může rozmetat mnohem víc, než jen samotnou Ukrajinu.

Německá kancléřka jedná s prezidentem Obamou, připravuje se středeční jednání v Minsku. Západ hasí požár, který sám založil – a teď, když se začíná nekontrolovaně šířit, zjevně neví, co s ním. Jedno ale můžeme říci už dnes: Ať bude výsledek „hasičského cvičení“ jakýkoli,  vinu za tragické osudy miliónů rodin, za desetitisíce zabitých, zmrzačených či zraněných z dnešních mírotvorných holubic Merkelové a Hollanda již nikdo nesejme.

loading...

Zbude-li na konci jejich společného dobrodružství s americkými soudruhy vůbec někdo, kdo by takový soud mohl pronést. Věřme, že ano.

Zdroj: Protiproud.cz

loading...