Podporovatelé povinného očkování ani nemají v hlavě vůbec žádný mozek

loading...

Dnes se projednává novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Takže veřejný prostor byl logicky zaplněn spoustou debat o nutnosti očkovat. Sledovala jsem ty debaty bedlivě a nevycházím z údivu. Debata o očkování nám ukazuje děsivé věci. Dost hodně lidí není ochotno zapojit mozek a přemýšlet. Stačí jim povšechné argumenty, které často ani nemají oporu v pravdivých faktech a těch se drží jako klíště.

Poslanec?

Poslanec?

Sama toho moc o očkování nevím, ale to málo, co vím, mi stačí k tomu, abych byla ostražitá. Nějaké věci jsem si nastudovala a vyhledala a nějak jsem se s postojem k očkování vypořádala. Zjistila jsem, že diskutovat s přívržencem očkování je mnohdy horší, než diskutovat se zastáncem minimální mzdy. Vlastně je to docela srovnatelné. Jsou to lidi nepřístupní jakékoliv logické argumentaci. Své argumenty mají nastaveny jaksi pocitově a brání si do hlavy pustit cokoliv, co by jejich obrázek mohlo narušit.

Je to až komické – většina zastánců očkování třeba neví, že očkování ve většině evropských zemí není povinné. Dalším silným argumentem je kolektivní imunita – to jsou ty všechny historky, jak nenaočkované dítě ohrožuje celý kolektiv a není se systémem solidární. Když ale chcete rozvinout debatu o tom, co kolektivní imunita vlastně je a jestli ji vůbec máme, tak jsou na rozpacích. Toto je ale klíčové – jestliže nemůžeme 90 – 100% kolektivní imunitu dosáhnout, tak pak je bezpředmětné a zbytečné buzerovat ty, kteří děti nechtějí očkovat. A v neposlední řadě jsme svědky hysterických výlevů o tom, jak benevolentněji očkované děti trpí všemi nemocemi světa a je otázkou času, kdy je skolí nějaká banální nemoc. Spíš je to ale naopak – nenaočkované děti jsou většinou i zdravější než děti očkované. Jejich imunita je přirozená a proto i silnější.

Je naprosto fascinující, jak mnozí lidé umí selektivně myslet a nejsou schopni si dát věci do souvislostí.  Očkování je velký problém. Ukazuje se na něm, jak lehko podléháme manipulacím a neumíme se orientovat. Lidé, kteří na jednu stranu vidí problematickou roli státu v mnoha oblastech a tvrdě ho kritizují, jsou ochotni v případě očkování vidět stát jako mí rumilovného beránka, který koná v nejlepším zájmu občanů. Absurdní. Proč by najednou úplatní úředníci odhodili své zištné zájmy a konali nezištně a věcně? Mnozí z nás jsme se pohoršovali nad lékaři, kteří se nechávají uplácet farmaceutickými firmami a jezdí si po kongresech a dovolených. Jsou to obecně známá fakta. Ale v případě vakcín najednou lékaře vidíme jako čisté bytosti, neúplatné a neomylné.

Je zajímavé to pozorovat. Dnes je pro mě přístup k očkování docela dobrým poznávacím znamením. Většina lidí, co znám a vážím si jich, mají v tomto ohledu jasno – mají rádi Václava Klause a sdílí jeho pohled na Ukrajinu, podporují volný trh, vadí jim EU, islám je podle nich zlá ideologie a očkování nemá být vyžadováno pod represí. Patří to tak nějak k výbavě demokrata – poslouchat druhé (i když jsou to biomatky), nevěřit současným médiím a dávat si dohromady dvě a dvě.

loading...

Informací je dost, jen chtít o nich přemýšlet. Ohledně očkování se mnohým lidem přemýšlet nechce, stejně jako se mnohým dalším nechce přemýšlet o islámu nebo ekonomice. Ten mele dokola hlouposti o kolektivní imunitě, ten hájí minimální mzdu a ten zase považuje zahalování ženy za znak svobody. Všichni jsou pro mě jakýmsi úkazem, který dokazuje, jak strašně špatné máme novináře, média a politiky. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Jakoby lidé v hlavě měli nějaké bloky, které jim brání přemýšlet. Takhle to prostě je a basta!

Potěšující je, že se nám lidi pomalu začínají probouzet. Přestává se jim zajídat ten všeobecný politicko-mediální pohled. Multi-kulti už nemá tolik příznivců, EU už není brána jako vzor všech ctností… Pomalu se lidem otevírají oči. Nejvíc díky islámu. Tam je ten rozpor mezi tím, co hlásá kulturně-politická fronta, tak velký, že se to nedá okecat a ničím zastřít. Ale jde to ztuha. Oči se lidem otevírají pomalu a váhavě. Je těžké změnit  najednou tolik postojů – že dotace jsou špatně, že herci nejsou talonem morálky a moudrosti, že novináři nejsou chytřejší jak my, že pozitivní diskriminace diskriminuje tvrději, než diskriminace nepozitivní… Věřím, že pravda vyplave na povrch i v případě očkování a minimální mzdy. Jen to ještě bude chvilku trvat. Pokud tomu ovšem nebudeme pomáhat…

Hodně se bavíme právě o očkování ve skupině Naštvané matky a je spousta žen, které nikdy nebyly konfrontovány s žádným problémem a tak logicky věří státní propagandě. Ale nejsou hloupé a poslouchají, občas si něco přečtou, vyptávají se a pomalu své postoje mění. Ale pak jsou také ty, které mají jasno – nekompromisně a nezvratně. Nejde tak ani o ty argumenty – většina lidí je příznivcem očkování – jde o ten tón a formu. Neříkají  – „já očkuju a budu očkovat“ – tihle kopou kolem sebe, urážejí a vztekají se, když není po jejich. Na takové si dávejte pozor. S těmi je problém.

Jejich arogance vypovídá především o nich. O jejich nadřazenosti, o tom, jak si neváží lidí a jsou velmi těžko přístupní zpětné vazbě. Kdybych si vybírala lidi do týmu, asi by to pro mě bylo jedno z hodnotících kritérií – co si myslíte o očkování? A podle tónu odpovědi, bych se rozhodovala. Vypoví to o člověku víc, než by člověk chtěl.

Zdroj: ePortal.cz

loading...