Prezident Zeman řekl pravdu a Českou televizi z toho zase málem trefil šlak

Dovolil si luxus a řekl o České televizi pravdu, když konstatoval, že neplní svoji veřejnoprávní funkci. Pozdě, ale přece. Ona ji neplnila nikdy, protože by musela být nezávislá na rozhodování politiků, ale to je jiné téma. Nejvíce vytočil vykladače jediné správné pravdy tím, že souhlasil, aby občané peníze určené na koncesionářské poplatky mohli věnovat na obecně prospěšné účely. Rozumíte? Občané by si mohli určit, kam dají své peníze. Tak takové návrhy se neodpouští.

Bloger František Matějka

Bloger František Matějka

„Česká televize by neměla být hlásnou troubou jakékoli politické strany, například TOP 09, a měla by přinášet objektivní a vyvážené zpravodajství, což podle názoru většiny lidí nečiní,“ řekl prezident Miloš Zeman při návštěvě Plzeňského kraje. „Jde o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby. Je o to nebezpečnější, že ho vyslovuje nejvyšší ústavní činitel České republiky,“ reagovala na prezidentovy výroky mluvčí ČT Alžběta Plívová. Premiér Sobotka vyjádřil následně přesvědčení, že koncesionářské poplatky jsou zárukou nezávislosti České televize na podnikatelských skupinách, ba dokonce prý i nezávislosti na jakékoli aktuální vládě a umožňují prý hájit veřejný zájem. Tak to nadšení pro demokracii a záruky nezávislosti zase trochu vyvážíme. Jak je to doopravdy?

Hodně lidí v České televizi je v podstatě podnikateli, kteří s ní mají externí smlouvy a je jejich hlavním a svým způsobem garantovaným zdrojem příjmu. Když neudělají nějakou fatální chybu a nezačnou třeba kritizovat vedení, mají své jisté. Nepřeberné množství tvůrčích skupin a jejich produktů, které by si zákazník na trhu prostě nekoupil, platí koncesionáři. Úspěšnost výsledků práce není měřena zájmem diváků, ale uměleckými cenami, které si mezi sebou přidělují, přičemž přímé přenosy z předávání jistí, že je ten zdánlivě ukrutně velký zájem o jejich nepostradatelnost vidět.  Jiní, zejména ve zpravodajství a publicistice, hrají pro velké podnikatelské korporace úspěšnou roli užitečných idiotů. Z přesvědčení mávají veřejným míněním podle toho, co řekne pražská, bruselská nebo washingtonská zdánlivě intelektuální kavárna, přičemž výjimkou je například Václav Moravec, který to dělá za opravdu velký prachy od koncesionářů, což je pro mnohé z nás něco jako pravidelné státem vynucené znásilnění jednou za týden. Zpravodajství České televize, zejména pak ve věcech týkajících se politiky a skrze ni realizovaných příležitostí pro spřátelené soukromé korporace, které politiky financují, je především prodlouženou rukou ministerstva propagandy, než čímkoli jiným. Nepředkládá divákům informace k jejich vyhodnocení. Ona jim v podstatě určuje, co si mají myslet.

Premiér Sobotka možná věří, že koncesionářské poplatky jsou zárukou nezávislosti na podnikatelských skupinách, ale mýlí se. Soukromá média jsou nakonec podstatně férovější, když své zájmy neskrývají a je vidět, za koho kopou, než Česká televize, která se jako nestranná služba veřejnosti jen tváří a přitom plní stejnou roli. Jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že ty soukromé si platí korporace přímo, zatímco existenci České televize platíme těm soukromým korporacím a zájmovým skupinám my všichni. Vzhledem k tomu, že ji platíme dokonce pod hrozbou trestu, musí se jejich představitelé za břicho popadat.

Zdroj: Blog autora