vládnou nám devianti? Politické procesy na dohled. Zavřu tě, až zduhovatíš nebo zpruhovatíš!

Našli se lidé, kteří náš nedávný článek o státní podpoře projektu „sexuální asistence“ v domovech pro seniory či tělesně/mentálně postižené považovali za kachnu. Pokud se ještě najdou lidé, kteří věří České televizi více než Protiproudu, pak od pondělí vědí, že se mýlili. V reportáži pořadu 168 hodin zazněla slova mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky o existenci „vnitráckého“ posudku, schvalujícího činnost pasáckého spolku Rozkoš bez rizika, který pod taktovkou švýcarských poradců začne za pár dní „sexuální asistentky“ za peníze z našich krvavých daní školit.

Michal Semín

Michal Semín

Milosrdné kuplířství

Do kamery pohovořil i mladý vozíčkář, který prý je rád, že již nebude muset přemlouvat pouliční prostitutky. Nejednoho již tak dost otřeseného diváka poté musela dojmout tzv. herečka Kateřina Kornová, když na adresu svého osmiletého (!) autistického synka prohlásila, že je ráda, že již nebude odkázán jen na „instruktážní kazety.“

V pořadu též vystoupila bývalá (?) prostitutka a budoucí státem posvěcená sexuální asistentka Vladana, pro níž je sexuální asistence „další výzvou“. A že to myslí upřímně plyne jistě ze slov, že by svými službami „ráda prohloubila svoji lidskost a soucit s druhými“. Že by inspirace „rokem milosrdenství“, vyhlášeným k obráncům pravověří ne vždy tak velkodušným papežem Františkem?

Tři asistence v ceně jednoho vozíčku

Dá rozum, že tak mimořádný projev státního soucitu nemůže být zadarmo. Nevíme, za kolik tato ministrem Babišem (neboť je to on, kdo „školení“ ze státní kasy financuje) podporovaná běhna šlapala v době, kdy ještě nebyla plnoprávnou členkou „neziskové sféry“, potažmo celé občanské společnosti. Zato už víme, že za sexuální „asistenci“ vozíčkářům má podle typu provedené práce inkasovat od jednoho do tří tisíc korun českých. Doslova za hubičku, chtělo by se dodat.

Fízl-demokrat v profesorském převleku

Tak tady již končí veškerá legrace. K čemu máme antidiskriminační zákon? Pamatuje někdo také na potřeby starých a postižených žen? A co právo na práci pro mužské sexuální asistenty? Křivda páchaná touto zjevnou genderovou diskriminací však bledne proti nespravedlnosti, plynoucí z okázalého nezájmu o staré a postižené homosexuály. Kde je hvězda čtyřprocentních salónů Martin C. Putna, když ho nejvíc potřebují?

loading...

Ke zjevné škodě svých potenciálních klientů nemá dnes tento profesor kulturní a sociální antropologie (jenž na dané téma nenapsal jedinou odbornou studii) na rozkoš bez rizika patrně čas, neboť se právě mazlí s myšlenkou na jiný typ asistence. Jak jsme se mohli dozvědět ze stejného veřejnoprávního kanálu, chtěl by některým lidem pomáhat ještě intenzivněji, než byl doposud zvyklý. Putnova asistence by spočívala v tom, že by udával zdejší „putinovce“, kteří, cituji doslova, „patří pro své vlastizrádné smýšlení před soud“.

Neradi bychom však této oblíbené „katolické buzně“ (jak sám sebe „profesorsky“ klasifikuje) křivdili. Možná jen vychází z obavy, že až ruské jednotky obsadí českou kotlinu, zruší jejich nejvyšší velitel nejen zdejší nechutný státní program pohlavního zneužívání postižených lidí, ale zakáže, stejně jako ve své domovině, i propagaci homosexuálního životního stylu mezi dětmi a mládeží. A v takovém případě hrozí, že si Putna, a spolu s ním i řada dalších univerzitních expertů pražské kavárny na genderové a sociální inženýrství, už „profesně“ příliš nevrznou. O témata by přitom nebyla nouze. Jenže ta „sociální antropology“ zjevně nezajímají.

Pro pasáky peníze jsou, pro hladové děti ne

Postmoderní svět bez tradiční rodiny, národních kořenů a jiných přirozených atributů lidské identity se v důsledku pouhé existence „reakčního Ruska“ a trvalého početního růstu protiproudně smýšlejících lidí z porobených národů nejen Evropské unie začíná otřásat v základech.

Fukuyamovský sen o konci dějin, uzavřených bezčasím vlády bezbožného totalitárního humanismu v duchu bigboardu na Národním muzeu „Havel Forever“ (Havel Na věčné časy), se nekoná. Putna a jeho (sou)druzi vědí, že jde o všechno. Proto ty výzvy k politické perzekuci lidí, odmítajících rukovat do existenciální války s Ruskem. Putna ani nikdo jiný hlasy zastánců přirozeného světa, slévající se do stále silnějšího protiproudu, ani pomocí obnovených politických procesů už neumlčí.

„Humanitární“ projekt „Bordel na kolečkách“ za veřejné peněz by naopak mohli konzultovat třeba s matkami a otci samoživiteli. Také o nich odvysílala ČT pořad. O rodinách opuštěných jedním z manželů, které jsou bez prostředků, protože bývalý manžel (manželka) se ani nenamáhá platit výživné. O dětech, které mají hlad. O rodičích, kterým hrozí, že jim kvůli tomu stát (dle norského vzoru) děti sebere. O úřednících, které pomoc ohroženým „zbytkovým“ rodinám nezajímá. O státu, který na rozdíl od „pojízdných bordelů pro seniory a postižené“ na to nemá peníze ani legislativu.

Co takhle si dát ty dva „veřejnoprávní“ pořady vedle sebe – a zamyslet se? Jenže to je JIM… Putna.

loading...

Zdroj: Protiproud.cz

Čtěte dále:

loading...