Amerika v plamenech: Černá sedlina společnosti rabuje Baltimore za podpory starostky. Generální zkouška na nastolení totality

loading...

Bylo jen otázkou času, kdy v Americe vypuknou další černošské nepokoje. Po loňském Fergusonu přišel na řadu marylandský Baltimore. Události v obou městech, vzdálených od sebe přes tisíc kilometrů, jsou si však v mnohém podobné. Náhoda? Vůbec ne. Mnoho indicií vede k závěru, že násilnosti i následné policejní zásahy na obou místech byly předem plánovány. Důvod? Američany čekají v nadcházejících měsících podstatně větší manévry, a to nejen policejní. A úspěch v tomto „sportovním odvětví“ vyžaduje dobře koučovaný trénink.

Baltimor riot

Baltimor riot – Černý majdan

Černá patologická sedlina

Stejně jako ve Fergusonu, i baltimorským casus belli byla násilná smrt černošského mladíka. Ještě dlouho se povede spor o to, zda jeden, druhý či oba zemřeli v důsledku policejní zvůle, či nikoli. Odpověď na tuto otázku však klíčem k objasnění rostoucího napětí mezi černými a bílými Američany není.

Nevystačíme ani s obligátním konstatováním, že příčiny rasových nepokojů v Americe spočívají v černošských ghettech, prorostlých zločinem a sociálně patologickými jevy. Je samozřejmě pravda, že tupá konzumní mládež, odkojená sociálními dávkami, zabijáckými videohrami a „osvobozeneckým“ černošským rapem, neschopná dosáhnout elementárních návyků slušného chování a základního vzdělání, si ráda zvedne adrenalin nějakou tou potyčkou v ulicích a vykrádáním „junk food“ provozoven či obchodů. To však, bohužel, neplatí zdaleka jen pro černochy. A pokud jde o rabování, pak kam se všichni černí chuligáni hrabou na bílé límečky z Wall Street…

Rabování a žhářství jako svoboda projevu?

Protesty v obou městech byly zpočátku pokojné, k násilným akcím došlo teprve v jejich průběhu. Jak ve Fergusonu, tak v Baltimore na první projevy násilí a rabování policie nijak nereagovala. Stála opodál a sledovala, jak hoří jejich služební auta, jak se sype sklo z výloh obchodů a mizí z regálů dobytých obchodů zboží. K domům v plamenech přijely hasičské vozy rovněž až ve chvíli, když již nebylo co zachraňovat.

Proč policejní i požární jednotky zasáhly tak pozdě? Musely přece s vypuknutím nepokojů počítat přinejmenším poté, co se sociální sítě „černých panterů“ začaly plnit výzvami k akci. Baltimorská policie potvrdila, že monitorovala internetové šíření výzvy k akci „Očista“, inspirované stejnojmenným thrillerem, ukazujícím stav společnosti rozložené násilím a bezvládím. Začátek „Očisty“ byl ohlášen na třetí hodinu odpolední do prostoru Mondawmin Mall. Za normálních okolností by toto území policie obsadila a žádné násilí nepřipustila. Stal se však pravý opak.

loading...

Díky výroku na první pohled zjevně nezpůsobilé černošské starostky Baltimoru Stephanie Rawlings-Blakeové již také víme proč. Na tiskové konferenci mimo jiné prohlásila, že místní úřady se rozhodly „poskytnout prostor i těm, jenž chtěli ničit cizí majetek“.

aní Blakeová má jinak vcelku impozantní politické pozadí. Je jednou ze tří starostů, přivzatých do prezidentem Obamou zřízené vládní komise pro reformu policie, spočívající primárně v přenosu dalších kompetencí místních úřadů na úřady federální.

Podivných okolností, z nichž lze usoudit na záměrné vyvolání nepokojů je však mnohem víc. V internetových reportážích jsou zachycena svědectví místních strážců pořádku, kteří měli nařízeno nezasahovat.

Stejně jako ve Fergusonu, i zdejší majitelé ochodů volali – v jednom případě prý asi padesátkrát – na zdejší policii o pomoc. Marně.

loading...

Proč bylo v místech, kde docházelo k největším nepokojům, zaparkováno tolik opuštěných policejních vozů? Úřady musely počítat s tím, že na ně bude útočeno, neboť se staly terčem rozvášněných černošských rabiátů již v sobotu v noci.

Sorosovy černé Majdany

ppPozadí fergusonských a baltimorských nepokojů však může být ještě temnější, než je kůže paní starostky a jejího prezidenta. Deník Washington Times přinesl ověřenou informaci, že na mobilizaci nepokojů ve Fergusonu poskytl 33 milionů amerických dolarů jeden z hlavních z architektů globalistické a totalitní „otevřené společnosti“ George Soros. Část darovaných peněz byla použita na svážení černošských aktivistů z celé Ameriky. Jak vidíme, Sorosovy nadace nevyvolávají barevné revoluce a nepokoje ve stylu „rozděl a panuj“ jen na Ukrajině či jiných zemích bývalého východního bloku, ale i v USA. Proto nepřekvapí, že baltimorská pobočka Open Society Fund násilné protesty v Baltimore veřejně podpořila. Je tedy více než pravděpodobné, že Soros má prsty i v nepokojích samotných.

Je to možná právě Soros či někdo jemu podobný, kdo platí „profesionálního aktivistu“ Josepha Kenta, známého již z nepokojů ve Fergusonu. Jeho „baltimorský únos“, zachycený reportérem CNN, je jasným dokladem zrežírování nejen této epizody, ale celého baltimorského „bijáku“.

Vidíme osamělého mladíka, jak přítomným novinářům vysvětluje, co se bude dále dít, načež kráčí směrem k nastoupené jednotce těžkooděnců. Je pozdní večer, krátce po zavedení zákazu nočního vycházení. Úplnou „náhodou“ je celá scéna natáčena štábem CNN, který při pohledu na korzujícího Kenta diskutuje o tom, jak byl aktivista zasažen pepřovým sprejem poté, co na policii házel nějaké předměty. Zničehonic vjíždí na scénu obrněný Hummer a Joseph Kent mizí v jeho útrobách. Jen pár hodin poté byla již Kenta plná média. Lidskoprávní aktivisté požadují jeho propuštění (aniž by se vědělo, kde je), stává se pro ně nástupcem Martina Luthera Kinga, od něhož se liší snad jen tetováním a zlatými zuby.

Celé to nápadně připomíná březnový nácvik zásahu proti „nepřizpůsobivým“ ve Fort Lauderdale na Floridě.

loading...

Přípravná fáze na vyhlášení stanného práva?

Všechny tyto jednotlivé události jsou jen malou předehrou k velkému představení, plánovanému na letošní léto. Po dobu dvou měsíců (15. červenec – 15. září) se ve státech amerického jihozápadu bude konat rozsáhlé vojenské a policejní cvičení nazvané Jade Helm 15. V oficiálním komuniké se uvádí, že cílem operace je výcvik speciálních jednotek pro zásah na nepřátelském území. Má jít o nácvik nekonvenčních vojensko-policejních operací, jakými jsou guerillový boj ve městech, zásahy v elektrárnách a rozvodných sítích či únosy nepřátelských osob s využitím nejnovější technologie určené k sledování vytipovaných osob. Místní úřady obdržely předběžné upozornění na zvýšenou četnost nočních přeletů a možné stížnosti obyvatel na jimi působený hluk. Zároveň byly ujištěny, že místním občanům žádné nebezpečí nehrozí. Opravdu?

Možná se během těchto osmi výcvikových týdnů opravdu nestane nic mimořádného. Pokud za to mimořádné nepovažujeme již samotné cvičení, jež je od konce druhé světové války největší, jaké se na území USA koná. Existuje však mnoho signálů o tom, že se USA připravují na události, jež povedou k vyhlášení všeobecného stanného práva. Toto drastické opatření, umožňující vpád ozbrojených komand do domácností bez soudního povolení, konfiskaci zbraní a zadržení osob na libovolně dlouhou dobu si americké silové složky již ostatně – zatím jen na území metropolitního města – jednou vyzkoušely, a to v souvislosti s falešnou maratónskou vlajkou v Bostonu před dvěma roky.

Co k vyhlášení stanného práva na části či celém území USA povede? Pád petrodolaru? Spektakulární teroristické útoky? Separatistické tendence na jihozápadě? Epidemie? Autentický občanský odpor proti přeměně kdysi svobodné Ameriky v totalitní policejní stát? Na tyto otázky prozatím odpovědět neumíme.

Podprahové sdělení do každé domácnosti: Americký „protiproud“ bude potlačen

O tom, že je však americká společnost na takový scénář přinejmenším podprahově připravována, svědčí i pozoruhodná televizní reklama jedné z nejvlivnějších lobbyistických organizací v USA, hájící „sociální práva“ starších Američanů. V jejím průběhu zazní na samotné hranici slyšitelnosti hlas televizního reportéra, oznamujícího vyhlášení stanného práva z důvodu celostátních nepokojů. „Prezident žádá občany, aby uchovali klid a nevycházeli ze svých domovů. Státní orgány pracují na tom, aby povstání potlačily“.

Nedávné, právě probíhající i nadcházející manévry americké armády a speciálních policejních složek jsou pro svobodomyslné americké vlastence, odmítajících se vzdát zbytku svých občanských svobod, předzvěstí neveselých zítřků. A nejen pro ně. Myslet si totiž, že se nás a našich svobod případný „usácký“ zátah proti „nepřizpůsobivým“ Američanům netýká, je nebezpečným podceněním míry naší provázanosti s okolním světem. Zvláště ve vztahu mezi hroutící se velmocí a jejím vazalem.

loading...

Převzato z Protiproud.cz

loading...