Šéfovat velmoci to tedy musí být pořádná fuška…

Rád bych řekl, že, co se termín „velmoc“ týče, je to něco podobného jako termín „chlap“. Mohu ukrást miliardy, ale ještě to neznamená, že budu považován za chlapa. A mohu mít „holou řiť“… A za chlapa považován budu. Lze to velmi dobře ilustrovat na manželských a mimomanželských vztazích, kdy sice „cnostná a cenná“ choť bude považována za jakými majetek milionáře a zatím se bude těšit v náručí nějakého „dřevorubce“.

Putin si osedlal Obamu

Putin si osedlal Obamu

Ostatně i v našich státních dějinách máme takové příklady, kdy sice jedna herečka uhnala velikána až k svatbě, ale ten ji potom, ač dědičku stamiliónů, vytrestal se sice ne úplně chudou, ale jistě ani zdaleka ne tak bohatou spisovatelkou. Asi mu dala něco navíc.

A tak, jak je to mezi lidmi, podobně to je i mezi státy. Neustále zde čtu, jak je Rusko chudé a zaostalé a netvrdím, že to není pravda. Otázkou ale je, zda to při vzájemné konfrontaci znamená výhodu či nevýhodu. To je těžko soudit, ale myslím, že žádnou velkou nevýhodou to nebude.

Prostě, absolutní bohatství, vyšší životní úroveň, „vyprtěné“ domy, spousta krásných, ale nespolehlivých aut, atd., nic z toho ještě nedává státu či národu nějakou zvláštní převahu ve vzájemné konfrontaci. Nakonec i ty „směšné“ sovětské či ruské zbraně mohou být účinnější než ty „vymakané“.

Nedávno, před pár dny se zde jakýsi hlupák pohrdlivě vyslovil o „vejtřaskách“, míněno terénní nákladní vozy Praha V3S, které, nejen podle mého názoru, byla absolutně vynikající a asi by se při přesunu po dálnici nevysypaly jak vůz „dragounů“.

Takže, řečeno naprosto na rovinu, velmoc dělá velmocí to, jak velký klacek drží v ruce. Nic jiného. Není hezké vyhrožovat jadernými zbraněmi. Na druhou stranu ale je dobré občas připomenout, že zde takové zbraně jsou, a to na obou stranách, a projevovat v jejich nasazení maximální zdrženlivost.

Prošli jsme velmi krušný obdobím, které rozdělilo nejen Západ a Rusko, ale i sympatizanty obou stran. Každý má svou pravdu, svoji logiku a svůj výklad událostí. Pro mě je nepochopitelné, že je někdo schopen zcela odsoudit Sovětský Svaz jako nelidskou diktaturu.

Diktaturu, která byla zcela nedemokratická. Diktaturu, která nás neosvobodila, ale vlastně porobila, diktaturu, která vraždila své vlastní občany v Gulazích a přitom současně vykládat rozhodnutí o přesunu Krymu z jedné svazové republiky do druhé, jako slovo boží.

A pak už jsou samozřejmě názory zcela rozpolcené. Bratr se bije s bratrem a význam samostatnosti Krymu a jeho následného včlenění do Ruské federace. Je to sice moc hezký propagandistický klacek, ale je naprosto na nic.

Spolužák Tonda Zvěřina mi ve třetí třídě ZDŠ rozbil na padrť mé kolo. V plné jízdě to v zatáčce napasoval do plotu, zlomil pár planěk, z kol byly osmičky a rám byl zlomený. Prostě totálka. A já, když se občas vidíme, tak mu to po pár pivech v legraci připomenu.

Ale to je legrace, to oba víme. Oba víme, že to kolo je skoro již 60 let v čudu a že ani kdyby Toník mockrát chtěl, tak to kolo neoživí, aby mi ho vrátil. A přesně tak je to pro Ukrajinu s Krymem. Rozhodnutím KSSS Krym dostala do správy a rozhodnutím jeho obyvatel ho ze své správy zase ztratila.

A proč se tak stalo? No, to je na dlouhé povídání. To by mi zase nějaký přihlouplík psal „Jirka Majdan Heřmánek“, což je taková kratochvíle lehce mentálně retardovaných diskutérů. Ano, samozřejmě, loňské události na tzv. Majdanu měly na osamostatnění Krymu rozhodující vliv a tím bych to celé také skončil.

A jakou to má souvislost s ruským Prezidentem V.V.Putinem? 100% Putin je totiž několik posledních let osinou v prdeli Západu a celý Majdan nebyl ničím jiným než snahou Putina z jeho prezidentského křesla vyštípat.

On to nebyl tak špatný plán. Zinscenujeme, pod záminkou vstupu do EU a do NATO, na Ukrajině převrat, jedním z důsledků bude vypovězení smlouvy a pronájmu ruské námořní základny na Krymu a jakmile se tam místo ruské zatřepetá americká vlajka, Putin je mrtvý.

Samozřejmě, ne hned a ne fyzicky. To by bylo příliš krásné. Ale ztráta Krymu by ho tak oslabila, že by politicky nepřežil a mohl by nastoupit jiný, měkčí, vůdce Jelcinovského typu – ani by nemusel tolik chlastat, který by Západu, tedy hlavně USA otevřel dveře do Ruska.

Ale, jak se zdá, nejen V. V. Putin, ale celé Rusko jsou v poměrně dobré formě a nevidím tam žádné náznaky toho, že by chtěli expandovat. Ale současně také vidí obrovské odhodlání nenechat si do svého vývoje od nikoho kecat.

Nevím, jak pro koho, ale pro mě to je dobrá zpráva. Unipolární (USA) svět „is good for nothing“.

Zdroj: Blog autora