Díky patří úchylákům, kteří nám nadávají. Potvrzují, že to děláme dobře

Jsou to vlny, jako při přílivu. Někdy je toho moc, někdy víc, ale nikdy není nic. Chodí to maily, zprávami na sociálních sítích a podobně. Jen se pisatelé nenaučili psát listovní dopisy. Je to škoda, jelikož taková archivní složka s blitky na papíře, to by byl úplný skvost. O čem píšu? O pochvale, takové té specifické. O mentální ejakulaci „kritiků“, kteří nešetří libozvučnými slovy, jako je … (Ale to si dosaďte sami).

dopis

Ovšem nás v redakci to těší a jsme za tyto nadávky rádi, jelikož to právě potvrzuje, že naši práci děláme dobře. Jistě, taky je nutné poděkovat těm slušným, kteří vyjadřují sympatie. Poměr? 90% nadávek. Ovšem pro jedny jsme bolševici a komunistická prasata, pro další nacisté, pro jiné fašisté, pak jsme třeba pravičáci odporní, nebo levičáci hnusní, prostě jsme vše.

„Ty jedno bolševické prase…“ píše jeden duševně nemajetný, kdy hned pak v další zprávě stojí: „Je mi více jak 60. let a nemohu pochopit jak z Mašínů, ze sprostých vrahů, děláte hrdiny. Styďte se.“ A člověku se nezbývá než smát. Ono v tom má zmatek i stát. Jednou naší redakci BIS nazve za extrémně pravicovou a odstupem času nás označí „zpravodajská služba“ Ministerstva vnitra za extrémně levicové.

Tak co sakra jsme? „Extrémně někoho serete,“ říká na to můj kamarád. Tak a to je ono, když dobře činíš, tak prasátka ze všech chlívků číliš.