Duo Babiš a Zeman tlačí protiústavní a totalitní zákon Sněmovnou; Dojte pak na všechny, jelikož vše bude založeno na udavačích

Duo Babiš & Zeman dalo vzniknout protiústavnímu paskvilu. Těch, na které zdánlivě míří se nedotkne. A neinformovaný tomu tleská. Sněmovnou aktuálně projednávaný toxický zákon o majetkovém přiznání (sněmovní tisk č. 235/0), mohutně podporovaný Milošem Zemanem, vzešel z pera majitele hnutí ANO. Cílem této úvahy není podrobný popis závadnosti předkládaného zákona, resp. zákonů (společně s EET), nýbrž zamyšlení se nad důvody, které k jeho vzniku vedly. V kostce pouze uvedu nejzásadnější argumenty proti:

Babiš - Zeman

Babiš – Zeman

  •  Přenáší se důkazní břemeno ze státu na daňový subjekt: dnes orgán veřejné moci musí prokázat to, z čeho je kdo obviněn. Při přijetí této úpravy vás stát obviní z čehokoliv a vy budete muset prokázat, že to není pravda. Jak estébácké!
  • Je popřena zásada „nulla poena sine lege“: pokud obviněný neunese důkazní břemeno (viz bod výše), bude potrestán a ne jednou (viz bod níže). Proto je zákon protiústavní.
  • Je popřena zásada „ne bis in idem“: nikdo nesmí být trestán dvakrát v téže věci. Předložený zákon tuto zásadu prolamuje doměřením daně pomůckou + penále + trestní stíhání. Proto je zákon protiústavní.
  • Je popřena zásada „nemo tenetur se ipsum acccusare“: nikdo nesmí být nucen uvádět takové skutečnosti, které by mohly vést k postihu jeho nebo jemu blízkých. Předložený zákon institut zdržení se výpovědi neumožňuje, resp. jej obchází přenesením důkazního břemene, a je tak protiústavní.
  • Je popřena zásada zákazu retroaktivity: působí do doby před nabytím jeho platnosti a proto je zákon protiústavní.
  • Stát rezignuje na svou kontrolní činnost: stát má kontrolovat plnění daňových povinností. Pokud v tom selhal nebo to nedělá efektivně, nesmí trestat daňové poplatníky za lenost nebo neschopnost svých úředníků.
  • Předložený zákon neřeší institut vydržení: vydržení se do našeho právního řádu vrátilo společně s novým občanským zákoníkem. Nabytí majetku vydržením (nebo zabráním opuštěné věci) není předloženým zákonem řešeno.
  • Předložený zákon neřeší cenné papíry na majitele: to se zřejmě Babišovi nehodí do krámu. Takže ti, kteří se daňových úniků dopouštějí, si udělají akciovku a karavana vesele pojede dál. Stát tak zase bude buzerovat jenom ty, kteří mají třeba jen „bordel v papírech“ (viz bod níže).
  • Předložený zákon neřeší problematiku archivace: povinnost archivovat dokumenty je 3, resp. 5 let. Stát požaduje prokázání původu majetku 10 let nazad, ačkoliv nikoho žádný právní předpis nenutí uchovávat si po tuto dobu doklady prokazující nabytí majetku.

Náruživému zájemci o tuto problematiku ještě doporučím přečíst si důvodovou zprávu a RIA. Tolik neurčitých formulací a blábolů v oficiálním dokumentu by se nenalezlo ani v banánové republice. O gramatických chybách nemluvě. Obsah pojmu „diletantství“ dostal nový rozměr.

Zeman populisticky prohlašuje, že se mají obávat ti, kteří zbohatli korupcí a okrádáním státu (http://zpravy.idnes.cz/zeman-ve-snemovne-k-prokazovani-puvodu-majetku-f5i-/domaci.aspx?c=A150619_062849_domaci_kop). Potud s ním nelze nesouhlasit. Nicméně nelze již souhlasit s formou, jakou mají být korupčníci a zloději postihnuti. Přenášení důkazního břemene na daňový subjekt odporuje zásadám právního státu. Ale to Babiše ani Zemana nezajímá. Prvně jmenovaný ani neví, co to je, druhý je šmahem považuje za idiotské. A oba milují presumpci viny.

Ostatně velice zajímavý je vývoj vztahu Zeman-Babiš, který se odráží právě ve vzájemné podpoře zákona o majetkovém přiznání, elektronické evidenci tržeb a jiných zrůdností. Není to láska, jen sňatek z rozumu. Ti dva se potřebují. Zeman je totiž sám jako kůl v plotě, jeho koně, na které těsně po sněmovních volbách vsadil, jsou prakticky bez vlivu.

S Babišem je to trošku jinak. Rozdíl mezi tímto prominentem minulého režimu a oligarchy východoevropského ražení spočívá pouze v tom, že oni oligarchové o sobě nikdy netvrdili, že to s ostatními myslí dobře. Je zcela pochopitelné, že fízlovský stát, v němž soused udává souseda, Babišovi vyhovuje. Však je na takový systém zvyklý z dob, kdy jej spoluvytvářel. Takový stát má ovšem magickou, takřka erotickou přitažlivost i pro Zemana, však se to učí jezdit až do Číny a pro loňský velký úspěch pitvoření se s krtečkem si to letos zopakuje.

Nezbývá než konstatovat, že navržený zákon je protiústavní paskvil a vějička na nepříliš přemýšlivé voliče, kteří tak nabydou dojmu, „jak to těm zlodějům ten Adrej s Milošem nandali“, což se jeví být jako jeho jediný účel. Ve skutečnosti však zákon „velké ryby“ neřeší. Kapr si přece rybník nevypustí.

Zdroj: Blog autora