Islamisté za branami! Tak tolik štěstí už nemáme. Branami veseli si prošli

„Hannibal ante portas!“, volali Římané, když Hannibal překročil Alpy a blížil se se svými vojáky a slony k „věčnému městu.“ Tenkrát to Řím ustál. To my jsme na tom mnohem hůř. Islamisty už máme za branami. Jsem si vědom toto, že na první pohled srovnávám nesrovnatelné: antickou římskou říši, vybudovanou násilím, s dnešní Evropskou unií, sjednocenou mírovou cestou, a Kartágince fénického původu s islámskými radikály. Ale nadarmo se neříká, že všechno souvisí se vším.

Islám - zvíře vraždí zvíře

Islám – zvíře vraždí zvíře

Novověk a starověk dělí necelé dva tisíce let, fénická říše, jejímž následníkem Kartágo bylo, kdysi vznikla na území dnešního Libanonu a současní arabští islamisté jsou semitského původu stejně jako včerejší sionisté, nebo dávní Féničané.

A historie nás učí, že pokud se války vedou v poli, vítězí silnější, ale v partyzánských válkách vítězí většinou ti slabší. Tak tomu alespoň bylo, když se partyzánské války vedly na vlastním úzení okupovaném nepřítelem. Už takový Napoleon Bonnaparte si nedovedl s partyzány poradit. Ani ve Španělsku, ani v Rusku. Hitler si na Rusku a dalších okupovaných zemích vylámal zuby stejně jako Napoleon a Čingischánovi následníci – a vždycky na tom měli svůj podíl povstalci, resp. odbojáři, kteří nebyli příslušníky oficiálních armád.

Ještě v minulém století prováděly okupace cizích území dobře organizované, vycvičené a unfirmované armády vojensky silnějších interventů, zatímco odboj proti nim vedli formou guerillových válek partzyzáni – a skoro vždycky úspěšně. Ale čas oponou trhnul a změněn svět, jak praví klasik.

Dnes přenesli kdysi okupovaní a kolonizovaní boj na území svých skutečných či domnělých nepřátel. Je to tak trochu jako o epochu opožděná krevní msta. Jako zpomalené naplňování výroku,který Švejk vložil do úst císaře pána: „Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku!“ Bomby vybuchují v autech, vlacích, letadlech, na ulicích, plážích i v  hotelech téměř celého světa, unesená letedla narážejí do mrakodrapů, auta plná výbušnin do cizích ambasád, střílí se a podřezává v přímém přenosu.

A Evropa, ta navoněná děvka, se najednou chová jako stará panna. Cudně  před tím vším klopí oči a stará se jen o to, abychom se teroristů, kteří se nám za branami už zabydlili, nedej Pán Bůh něčím nedotkli. Ale který pán Bůh? Hospodin, Ježíš Kristus, Alláh, nebo Buddha? Či snad ještě nějaký jiný?

Osobně jsem vlažný ateista, ale narodil jsem se ve světadílu s křesťanskými tradicemi. Dlouho mi ani v nejmenším nevadilo, že sem přicházejí lidé s jinou kulturou, náboženstvím či barvou pleti, protože se většinou chovali slušně a respektovali zákony zemí, které je přijaly. Ale ve chvíli, kdy někteří z nich začali naše zákony, zvyky, náboženství a pravidla soužití zpochybňovat a narušovat a kdy jde téměř vždy o vyznavače jediného náboženství, resp. jeho netolerantní větve, je na čase: „Dost!“ Což takhle nechat se inspirovat zemí, do které naši politici už čtvrt století tak rádi jewzdí pro rozumy – do Spojených států amerických?

Tam přece mají s imigrační politikou dlouholerté zkušenosti. A už hezkých pár desetiletí neposkytnou azyl nikomu, kdo byl někdy členem komunistické strany, aniž by se své „hereze“ zřekl! Pravda, i u nás je podmínkou poskytnutí azylu to, že žadateli v jeho vlasti hrozí nebezpečí. Ale to se dá snadno tvrdit a křivými svědectvími či zfalšovanými důkazy prokazovat. Ale požadavek na zřeknutí se intolerantního náboženství, nebo dokonce přestup k jiné víře, jaký jeho radikální představitelé po jinověrcích vyžadují nejen doma, ale otevřeně tím hrozí i Evropě, by byl pro maskované teroristy obtížně splnitelný. Možná nesplnitelný.

Že je to politicky nekorektní? A co má být? Agresivním ideologiím a jejich ozbrojeným vrahům se politicky korektně bránit nejde. Nebo jde, ale špatně to dopadá. Nezapomínejme na mnichovskou dohodu ani na srpen 1968 a nenechávejme si znovu diktovat ani od Francie, ani od Německa, ani od Moskvy, ani od Bruselu!

Zdroj: Blog autora