Mýtné a známky je třeba zrušit a ne zdražovat

Známky a mýtné brány vytlačují z úsporných důvodů významný počet vozidel z dálnic na silnice, mnohdy s fundamentem stavěným před léty pro formanské vozy. Na Ministerstvu dopravy nyní uvažují o dalším zdražování.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Podnětem k tomu je podle vyjádření ministra dopravy i nedávná nehoda ve Studénce. Tam se přitom polský řidič vyhýbal právě z šetrnosti dálnici a ve způsobené časové tísni se nechtěl zdržovat stáním u závor.

Pochybná je představa, že zdražením dálnic a zlevněním železnice se doprava přesune na koleje. Komplikovanost železniční dopravy nekoresponduje s dnešní uspěchanou a na produktivitě bazírující dobou. Zásilky je třeba nejprve dopravit na nádraží. Tam přeložit z auta na vagon. V cílové stanici znovu naložit na auto a dodat na místo určení. Nákladné, pomalé, s rizikem poškození zásilek.

Za socialismu jsem pracoval ve velké nábytkářské firmě. Doprava se uskutečňovala, až na výjimky, po železnici. Zpočátku nákladními vagony. To se musel nábytek, aby se během několikanásobných nakládek a vykládek nepoškodil, balit do latění. Padly na to kubíky řeziva, tuny kartonové lepenky a zaměstnalo to početné expediční čety. Pokrok přinesla kontejnerová přeprava. Z překladišť, které bývaly povětšinou v krajských městech, nákladní auta přepravily kontejnery do výrobních závodů. Tam se naložily a vezly zpátky na překladiště. Po naložení na vagony byly transportovány do překladišť nejblíže odběrateli a odtud po silnici na místo určení. Byl-li kontejner s nábytkem ze Soběslavi poslán do DBK Praha, absolvoval nejdříve 45 km na opačnou stranu do Českých Budějovic, poté byl přepraven po železnici na žižkovské nákladní nádraží a odtud byl po pražských ulicích převezen na Pankrác. Stokilometrová vzdálenost mezi DBK a Soběslaví se prodloužila o polovinu. Stejně bylo však možné říci, že se přeprava po silnici o polovinu zkrátila. Kontejnerová doprava se vyplácela na delších trasách, např. u vývozů do SSSR, kde zjednodušila v Černé n.T. překládku na širokorozchodnou železnici.


Po změně politického systému kontejnerová doprava s překladišti téměř zanikla a byla nahrazena kamiony, které jsou flexibilnější, spolehlivější a rychlejší.

Přesun nákladní dopravy na železnici ve větším měřítku než je současných 20% a navíc si to vynucovat zdražováním dálniční dopravy je nesmysl. Zvýšení ceny mýtného jen ještě více přinutí spediční firmy dálnice objíždět a pokud by se mýto rozšířilo i na silnice první třídy, rozšmelcuje kamionová doprava silniční síť nižší a nejnižší kategorie pamatující Rakousko-Uhersko. Uvážit je přitom třeba i náklady na výběr mýtného na branách event. sledovaného přes satelity a složité, nedokonalé či nedůsledné kontroly jeho dodržování.

Dálniční známky vynesou státu ročně 4 miliardy korun, mýtné kolem 8 miliard a ve stejné době se v Česku prodá přes 7 miliard litrů nafty a benzinu . Pokud by se spotřební daň zvýšila o 1,50 Kč na litr, státní kasa by inkasovala 10,5 miliardy Kč způsobem, který je zavedený, bezproblémový a byl by bez vícenákladů. K tomu by postačilo vymyslet výběr poplatku za užívání tuzemských silničních komunikací pro cizí kamiony vjíždějící na naše území na hraničních přejezdech.

Pokud by dálnice byly nezpoplatněny, začala by je v maximální míře využívat osobní i nákladní přeprava. Ostatní silniční síť by se odlehčila a úvahy o výstavbě nadjezdů či podjezdů v místech železničních přejezdů by ztratily význam. Pak by už jen zbývalo si přát, aby byla dálniční síť co nejrychleji dokončena v rozsahu, v jakém je už přes 50 let naprojektována.


Zdroj: Blog autora

REKLAMA


VN-560-II