Kam odtékají inkasované zisky za vodné a stočné?

Ve spolupráci s Transparency international jsem v minulosti zpracoval analýzu: „Kam odtékají zisky?„. Její obsah je bohužel stále aktuální. Dokládá, co se před očima všech děje v ČR s vodárnami a s penězi, které  platíme.

Radek Novotný

Radek Novotný

V podstatě stačí uvést jen závěr z analýzy

Česká republika mohla na financování investic do vodárenské infrastruktury v případě neprivatizování vodáren nebo prodeje vody získat ze zdrojů fondů EU cca 70-80 %  a pouze 20-30 % by musela financovat ze svých zdrojů a ze zdrojů vybraných od spotřebitelů. „Privatizace“ vodárenského odvětví, resp. netransparentní a nevýhodný způsob privatizace dokládají objem financí, o které veřejný sektor, resp. lidé v České republice přišli a které zaplatí v ceně vodného a stočného.

Zisky a další příjmy z vody si soukromý provozovatel vyplácí ve formě dividend, zisků či výplat kapitálových fondů. Jen u společností, kterými se analýza „Kam odtékají zisky?“ zabývá, přišlo do roku 2009 vodárenské odvětví minimálně o částku 7,5 miliardy Kč.

U dalších zprivatizovaných vodárenských společností se odhaduje částka, o kterou veřejný sektor přišel, na minimálně 1,5 miliardy.

Pokud by nebyly tyto vodárenské společnosti zprivatizovány, částka cca 9 miliard Kč mohla být použita k financování nutných investic ve vodárenském odvětví.

Divoká privatizace, podivné smlouvy, změna systému hospodaření ve vodárenství, kdy zisky z provozu neplynou zpět do odvětví, tak s sebou přináší jeden hlavní problém, s nímž budou daňoví poplatníci a spotřebitelé konfrontováni v nedaleké budoucnosti.


Tímto problémem je potřeba najít prostředky, které pokryjí nutné investice do obnovy staré a výstavby nové vodárenské infrastruktury v ČR.

Nájmy, které města za infrastrukturu od soukromých provozovatelů vodáren dostávají, často nedosahují ani výše odpisů. Města ani stát si tak do budoucna nevytvářejí zdroje pro budoucí obnovu a rozvoj infrastruktury.

Nevhodným nastavením smluvních podmínek mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem dochází k privatizaci zisků a zestátnění nákladů.

Pro ty, kteří chtějí vědět více

Kdo chce vědět podrobnosti a chce rozumět dění kolem vody, tak ten najde konkrétní příklady v analýze. Celou si ji můžete stáhnout ZDE.


 

Kdo je kdo: Radek Novotný

Radek Novotný

Jsem konzultant ve vodárenském odvětví. 15 let pomáhám politikům zachovat vliv měst a obcí na vodu, její cenu a na to, kde končí peníze vybrané od lidí ve vodném a stočném. Spolupracuj s těmi, kteří přemýšlí v delším časovém horizontu, než je jejich volební období. Obrátil jsem se také na soudy, protože dochází k tunelování vodáren a k zavádění modelu, který je „privatizací“ zisků a zestátněním nákladů.

Jsem přesvědčen, že problém nejsou koncerny! Koncern může chtít a navrhnout cokoliv, ale dokud ho politici k vodě nepustí, tak z ní neinkasuje ani korunu. Problém jsou politici jednající v zájmu koncernů.

Vodárenství díky nim v řadě regionů funguje jako cedník. Shora do něj nalévají peníze stát, města a občané a zdola z něj peníze odtékají do zahraničí. Více na www.pravdaovode.cz

Pomohl jsem tomu, že v roce 2006 skončilo zavádění „provozních tunelů“ do okresních vodáren. Zastupitelé dostali ode mne informace, pochopili a odmítli předat prodej vody koncernu. Tím se vytvořil precedens a  následovalo odmítnutí koncernů v dalších regionech.

Prodej vody tak zůstal v rukou měst, např. Kroměříž, Přerov, Pardubice, Náchod, Boleslav, Hodonín… Nyní soudy potvrdily protiprávní stav ve Zlíně a prodej vody se může vrátit do rukou obcí! „Komunální politici“ pracující pro koncern nemají zájem převzít vodárnu zpět, ačkoliv přichází každý rok o 90 mil. Kč zisku a půl miliardy dotací!

V ČR je šířeno mylné přesvědčení! Koncerny nás spasí! Je to blbost. Přichází do ČR vydělat, ne řešit naše problémy.

Tip! Zjistěte si, kdo u vás vodu prodává, kdo inkasuje zisky a kdo financuje investice?


Zdroj: Blog autora