Policie obvinila Alenu Vitáskovou: Proč? Bojuje se solárními barony. Stojí stát nad zákonem? Prokurátoři jako prodloužená ruka „ekologických“ zbohatlíků

Protikorupční policie včera obvinila předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Alena Vitásková u Václava Hlodavce| foto: ceskatelevize.cz

Alena Vitásková u Václava Hlodavce| foto: ceskatelevize.cz

Než si věci neznalý občan zamne ruce, že zase po nějakém „velkém zvířeti“ sáhla ruka spravedlnosti, je dobré si říci, o co v této táhnoucí se kauze proti ženě, která se postavila mocným solárním baronům, vlastně jde.

Záminka, která neobstojí

Dne 27. 5. 2015 vtrhlo policejní komando z Hradce Králové do budov Energetického regulačního úřadu v Praze, Jihlavě a v Ostravě za dozoru okresního státního zástupce v Jihlavě Kamila Špeldy. Ten kriminalizuje jmenování místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu pro oblast právní Renaty Vesecké. Za to by chtěl stíhat předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou.

Vadí mu, že Renata Vesecká prý nemá praxi pro výkon místopředsedkyně úřadu pro oblast práva. Ale na rozdíl od Špeldy má Renata Vesecká titul doktora práv a celoživotní právní praxi. Místopředseda pro oblast práva musí být především právník. Zvláště, když vedení ERÚ bojuje se solárními barony a chce omezit státem a Evropskou unií posvěcené okrádání všech lidí ve prospěch ekologických zbohatlíků.

Důvodem prohlídky bylo získání jmenovacího dekretu místopředsedkyně Renaty Vesecké. Okresní soud v Jihlavě se v příkazu odkazuje na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě s tím, že ERÚ nevydal jmenovací dekret policejnímu orgánu. Tento údaj v návrhu je pololží. Lživé prvky této informace spočívají v tom, že se vyvolává dojem, že ERÚ odmítl vydat jmenovací dekret policejnímu orgánu v rámci trestního řízení podle trestního řádu. Ale o dekret byl ERÚ požádán Městským ředitelstvím policie Plzeň dopisem z 22. 4. 2015.

Z dopisu neplyne, že je žádáno předložení jmenovacího dekretu podle trestního řádu a že jde o věc pro trestní řízení. ERÚ může vydávat listiny týkající se personálních věcí zaměstnanců jen na základě zákonné direktivy. Je však povinností těch, kteří takové informace požadují, aby důvod a zákonnou normu, na jejímž základě postupují, dokázali uvést. Státní orgány, včetně policie a státního zastupitelství, totiž při výkonu státní moci nesmí být nezávislé na zákonu, ale naopak jsou závislé na právním řádu.

Iniciativně státní zástupce rozšířil možnost zabavení dalších věcí např. o data z počítače či mobilní telefony. U mobilů je pochybné, k čemu policii a státnímu zástupci měly sloužit. Pokud chtěli nějaké údaje z telekomunikačního provozu, měli státní zástupce i policie postupovat cestou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Státní zástupce i policie se zřejmě báli jít touto cestou, neboť by dotčené osoby měly právo přezkumu Nejvyšším soudem, a mohlo se tak vyjevit jejich nezákonné jednání.

Právo jako trhací kalendář

Ve věci rozhodoval Okresní soud v Jihlavě na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě. Komando přísluší k Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality z Hradce Králové. Přitom se údajná trestná činnost – jmenování místopředsedkyně ERÚ Renaty Vesecké, což ERÚ sdělil policii již 8. 12. 2014. V dané věci mělo být činné Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7, kde se jmenování místopředsedkyně ERÚ stalo. Rozhodovat o prohlídce měl Obvodní soud Praha 7. Nelze akceptovat zneužití práva, tedy postup státního zastupitelství, který je veden úvahou – „dáme to tam, kde nám vyhoví a ne tam, kde nám asi nevyhoví“.

Rovněž angažování policie z Hradce Králové, když prohlídky proběhly v Praze, Jihlavě a Ostravě mimo územní působnost východočeských policejních útvarů vypovídá o plýtvání penězi, když v Praze i Ostravě má tentýž policejní útvar své pobočky, a jednak o tom, že obskurní kriminalizace jmenování místopředsedkyně Renaty Vesecké by zřejmě u jiných rozumných policistů jen tak neprošla. Hold když se chce, vždy se najde někdo ochotný k čemukoliv, a tak jihlavské státní zastupitelství našlo ochotnou policii v Hradci Králové. Co na tom, že je to mimo jeho kraj. Situaci dokresluje to, že plzeňská policie, která se původně případem zabývala, došla k tomu, že jmenování místopředsedkyně úřadu jeho předsedkyní není trestný čin.

Když dva dělají totéž…

Státní zastupitelství a policie jmenování místopředsedkyně ERÚ posuzuje jako trestný čin, protože údajně nejsou splněny zákonné předpoklady jmenování. Vůbec nic však státní zastupitelství a policie nekonaly ve věci jmenování ministra financí Andreje Babiše, který byl jmenován v lednu 2014 ministrem, aniž splňoval podmínky lustračního zákona. Původní znění lustračního zákona (do změny provedené v souvislosti s přijetím zákona o státní službě 23. 10. 2014), se vztahovalo na rezortní ministry, jakožto funkcionáře správních orgánů (ministerstva), jejichž funkce vznikla jmenováním.

Přesto však ve věci nic nekoná ani okresní státní zástupce v Jihlavě, přičemž kauza Babiš je obecně známá a ví o ní. Je zřejmé, že v obdobných věcech jedná státní zastupitelství nedůvodně jinak. Je pravdou, že Babiš byl jmenován v Praze, ovšem stejně jako Renata Vesecká. Pokud okresní státní zástupce v Jihlavě vyvozuje svou příslušnost pro jedno jmenování v Praze (Vesecká), měl vyvodit svou příslušnost i pro vyšetřování jiného jmenování v Praze. Anebo v obou svou nepříslušnost.

Nelegální policejní provokace a šmírování

Policie zabrala dopis Renaty Vesecké ministru vnitra ze dne 23. 3. 2015. Dopis nemohl být nijak použit jako důkaz a už vůbec ne neodkladný a neopakovatelný, což je zákonnou podmínkou pro prohlídku, pokud nebylo vůči nikomu zahájeno trestní stíhání. Vždy šlo zajistit originál dopisu u adresáta – ministra vnitra. Vyšetřované jmenování proběhlo v listopadu 2014 a dopis se jej netýká. Policie zabavila lékařský posudek Renaty Vesecké ze dne 19. 8. 2014, přitom zdravotní stav nemůže být trestný. Jde o nelegální shromažďování informací o Renatě Vesecké a šmírování soukromých údajů.

Policie zabavila trestní oznámení Tomáše Prokeše, které předtím policie sama ERÚ zaslala s žádostí o vyjádření. Tedy policie pošle určité dokumenty ERÚ a požádá jej o vyjádření a pak je zabaví spolu s přípravou odpovědi na svou žádost. Přitom originál trestního oznámení má a sama požádala o vyjádření ERÚ. Policie tak prakticky provokuje důvody pro prohlídku. Pokud si myslí, že uvedené dokumenty ERÚ drží neoprávněně, neměla je zasílat. Pokud jsou drženy oprávněně, neměla je zabavovat. Dané jednání se přibližuje jednání mocenských orgánů v době nesvobody 1939-45 a totality po roce 1948, kdy policejní a prokurátorské orgány provokovaly určité jednání, za které pak byly osoby postihovány.

Prohlídka byla provedena jako demonstrace síly. Racionálně uvažující policejní velitel či dozorující státní zástupce by jmenovací dekret získal tak, že by jeden policista došel na personální oddělení ERÚ. Ovšem do ERÚ vpadlo několik desítek policistů.

„Třídní“ boj?

Petr Hájek v knize Smrt v sametu uvedl: „Slovo KORUPCE se stalo tímtéž základním pojmem jako v minulém režimu TŘÍDNÍ BOJ. Má také podobné důsledky.“ Hájek upozorňuje: „Ty, kdo se radují, že konečně se „zkorumpovaná třída politiků“ začíná bát, je nutno upozornit, že brzy se budou bát všichni a každý. Rozkrádání veřejných peněz je bezpochyby zločin.……Politicky se však využívá jen tehdy, je-li třeba převzít moc.“


Dříve sloužily třídnímu boji po únoru 1948 zvláštní Státní prokuratura a Státní soud, který 8. 6. 1950 odsoudil Miladu Horákovou, a ochraně nacistického státu zvláštní Lidový soudní dvůr 1934-45, kterému předsedal 1942-45 Roland Freisler. Nyní se ozývá volání po zřízení zvláštního protikorupčního státního zastupitelství a snad i soudu. Snahou je dosáhnout legalizace mimořádných postupů v trestním právu. Volá se po nekontrolovatelnosti, neodpovědnosti státního zastupitelství a jeho celkové nezávislosti na právu, jakou měly orgány policie a státního zastupitelství v jihoamerických vojensko-policejních režimech. A to je vždy počátek zneužívání moci.

Korupce ve státním zastupitelství

Nebezpečí korupce je v samém státním zastupitelství. Ústavní soud uvedl, že justice může podléhat personální korupci, proto prohlásil za neústavní opakované jmenování předsedů a místopředsedů soudů, aby touha po znovujmenování neměla korupční dopady. Ovšem působí komicky, když předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se nechá opakovaně jmenovat a vůči jiným předsedům soudů Ústavní soud totéž jednání vidí jako možnou personální korupci.

Nicméně návrh nového zákona o státním zastupitelství z dílny Nejvyššího státního zastupitelství a ministra spravedlnosti za ANO prostředí personální korupce vytváří. Návrh chce zavést speciální korupční státní zastupitelství, které se má zabývat korupcí a bude dělat to, co nyní dělají státní zástupci na okresech a krajích, ale platy budou mít jeho státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství přes 125 000 Kč měsíčně. Více než ministr.

Jeho šéfka bude mít plat 154 800 Kč měsíčně, když dnes má předseda vlády 155 400 Kč. Za takové peníze stojí za to zalíbit se vedení státního zastupitelství a ministrovi spravedlnosti a dosáhnout umístění na korupční státní zastupitelství. Možnou cestou je na sebe upozornit v mediálně sledovaných případech s tím, že je daný státní zástupce ochoten jednat bez ohledu na řádný proces.

Ale především se ptejme, zda snaha likvidovat vedení ERÚ není na objednávku některých ekologických zbohatlíků ze solární energetiky. Alena Vitásková jim totiž omezuje zisky.


Kdo je kdo: Zdeněk Koudelka

Zdeněk KoudelkaČeský právník, vysokoškolský pedagog a politik moravské národnosti], na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako docent (1992–1996 asistent, 1996–2009 odborný asistent) na Katedře ústavního práva a politologie. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie a účastnil se počátků činnosti Mezinárodního politologického ústavu v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – Budování států (1993–1996) a Politologický časopis (1994–2003). Tolik Wikipedie.


 

Zdroj: Protiproud.cz

 

Další články k tématu:

loading...