Havel se zasloužil o svobodu, o demokracii se zasloužil Klaus

loading...

Zdroj: petrstepanek.cz | Zákonodárci se mýlí často. Není se proto co divit, že se zmýlili i tehdy, když přijímali zákon o zásluhách Václava Havla. Ponechme stranou, zda je to moudré, když politici nahrazují historiky a přijímají podobné deklaratorní zákony. Faktem je, že v novodobé české historii to má tradici. „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii,“ zní zatím poslední exemplář z této „legislativní“ řady, navazující na podobné deklarace o T. G. Masarykovi, M. R. Štefánikovi a E. Benešovi.

Není pochyb o tom, že první polovina tohoto „zákona“ je pravdivá. Havel se skutečně zasloužil o naši svobodu. Ať už jako disident v dobách totality, respektovaný vůdce sametové revoluce či jako první polistopadový prezident republiky, který zemi přivedl k svobodným volbám. Ale už tady jsme u kardinální otázky: Je pravdivá i ona druhá polovina „zákona“? Zasloužil se Havel i o demokracii? O tom lze mít vážné pochybnosti.

Postupné rozčarování

Havlův koncept nepolitické politiky demokracii zabíjí. A havlovské dračí sémě zaseté již před prvními volbami, totiž že strany jsou pro straníky, zatímco Občanské fórum je pro všechny, dusí českou politiku i společnost dodnes. Havlova setrvalá kritika politických stran, přestože dílem oprávněná, byla a je pro českou demokracii devastující. Jakkoli totiž platí, že politické strany jsou nedokonalé organismy, současně platí, že bez polických stran prostě není demokracie. Proto potřebujeme lepší (a početnější) politické strany, nikoli jejich zpotvořenou náhražku.

Považuji sametovou revoluci a měsíce, jež následovaly, za nejhezčí období svého života. Určitě v tom nejsem sám. Vždyť všeobecné nadšení a pocit uspokojení z návratu svobodných poměrů by se tehdy daly doslova krájet. A Havel byl ikonou toho všeho. Jenže pak postupně přicházelo rozčarování, rozčarování z Havla coby politika ve svobodných poměrech. Ani v tom asi nejsem sám.

Levicový utopista

loading...

Rozpor mezi Havlovými slovy o pravdě a lásce a jeho skutky z hájemství lži a nenávisti začal bít stále více do očí. Pomyslným vrcholem a pro mě i nevratným zlomem v nazírání na Havla bylo jeho angažmá v tzv. televizní krizi. Havel tehdy propásl příležitost být prezidentem skutečně všech občanů. Byl jediným člověkem v zemi, který svým slovem a autoritou mohl zklidnit poměry. Namísto toho se onomu pokusu o jakýsi soft státní převrat postavil do čela. Možná se to bude někomu zdát přehnané, ale co je to státní převrat? V tomto případě to byl pokus změnit za pomoci ukradené televize a zmanipulované ulice demokraticky nastavené poměry v zemi. To má být ta Havlova zásluha o demokracii?

V české tradici Havel nicméně není prvním – a jistě ani posledním – z levicových či humanistických utopistů, kteří, zahleděni do vlastní výlučnosti, sní svůj neuskutečnitelný sen o jiné společnosti. Antonín Švehla kdysi napsal Karlu Čapkovi: „Vy jste jedním z těch intelektuálů, kteří hlásají svobodu a demokracii a kteří by se zároveň chtěli zbavit politických stran… Likvidace politických stran by znamenala diktaturu: demokracie je založena na politických stranách.“ Jaké jsou konce těch snů?

Třeštění o nepolitické politice

Zatím vždy skončily více či méně krvavou totalitou a je úplně jedno, zda na počátku bylo třeštění o socialismu nacionálním či internacionálním nebo komunismu reálném či s lidskou tváří. Stejného rodu je i třeštění o nepolitické politice. Václav Havel samozřejmě nebyl žádný fašoun, jeho elitářský politický koncept však k nedemokratickým koncům vede. V tom má Klausův vicekancléř Petr Hájek nepochybně pravdu. Podpásové metody a demagogie, s jakou jej za vyslovený názor ostřeluje a dehonestuje havlovská pseudointelektuální úderka, by pro každého skutečného demokrata měly být varováním. Přesně to jsou plody Havlovy politiky.

V době, kdy byl Václav Klaus předsedou vlády, jsem měl možnost pohybovat se nějaký čas v jeho těsné blízkosti. Jednou jsem jej coby tiskový tajemník doprovázel na jednání s ukrajinským předsedou vlády. Česká republika tehdy byla mezi postkomunistickými zeměmi jasným ekonomickým premiantem a ukrajinský premiér přijel čerpat naše zkušenosti. Klaus tehdy překvapil nejen svůj ukrajinský protějšek, ale i mě. O ekonomice nepadlo ani slovo. Klaus udělal svému kolegovi přednášku o demokratickém systému založeném na soutěži politických stran a za největší úspěch naší země označil nikoli ekonomickou transformaci, nýbrž že se nám podařilo vybudovat klasický pravo-levý vějíř politických stran.

Lež vítězí nad pravdou

loading...

Ano, Václav Havel se zasloužil o naši svobodu, o tom žádná. Ale demokrat, který se jde před volbami spolu s ostatními postavit na startovní čáru, aby pro realizaci svých představ získal potřebný mandát, to věru nikdy nebyl. Tak to naopak vždy dělal Václav Klaus. Ani Havlova elitářská koncepce nepolitické politiky žádnou zárukou demokracie není. A bez demokracie může i svoboda, dříve než se nadějeme, zmizet jak pára nad hrncem.

O demokracii v naší zemi se zasloužil Václav Klaus, on je duchovním stvořitelem onoho politického vějíře. Můžeme na naše politické strany nadávat sebevíc, ale bez nich by to tu bylo ještě horší. Zárukou svobody nejsou Havlovy utopie, nýbrž Klausova politická koncepce založená na tradiční soutěži politických stran. Dodejme, že zárukou i té havlovské svobody.

Nepředpokládám, že zákonodárci svůj chybný zákon o Havlových zásluhách někdy opraví. A tak zatímco Láska v podání Havlových pohrobků se nestydatě páří s Nenávistí, Lež může spokojeně a v klidu – navzdory Havlovu nejznámějšímu heslu – slavit další ze svých vítězství nad Pravdou.

Psáno pro server Česká pozice

[poll id=“11″]

Čtěte dále:

Elity neexistují! Proč je stále všelijací pomatenc... Tak jsem za poslední dny zase pár krát slyšel, že je prý náš problém, že nám chybí elity. Přečetl jsem snad 50 knih o společenských elitách, něco jsem...
Německá veřejnost protestuje proti islamizaci své ... Václav Danda se zamýšlí nad masovými protiislámskými demonstracemi v Německu a Lea Vojteková se ptá, dokdy vydrží česká vláda vzdorovat, zatímco Hal...
Havloidní Tomáš Halík by měl odejít z Univerzity K... Skutečnost, že knihy Tomáše Halíka nejsou odbornými publikacemi, považuji za evidentní fakt, o kterém lze stěží pochybovat. Existují určitá kritéria k...
Podpořte kardinála Duku. Halík nesmí jako Satan vy... Určitě jste zaregistrovali další z řady nevybíravých útoků na pana kardinála Duku, tentokráte ze strany tzv. „křesťanské kavárny“. Podpořte pana kardi...
Akce Kchárl versus Miuoš přes kopírák: Idioti se z... Situace na Ukrajině se dramatizuje. Sice se tam v tom prase vyzná, ale lítý boj se přenesl na stránky Fejsbůčku. Přátelé se odfriendovávají v lepším p...
Za vším hledej prachy! Já vím, kdysi se říkávalo, že za vším je třeba hledat ženu. Ale to už dávno není pravda a navíc je to odporně sexistické. Dnes platí to, co jinými slo...
Tak tohle havloidní banda prasečkářů opravdu přepí... Sankce proti Rusku eskalovaly po sestřelení malajsijského letadla. Stále ale nevíme, kdo to udělal. Nebo naopak víme moc dobře…!? V Hong Kongu skutečn...
Zastánci islámu jsou jako komunisté nebo jako alko... Neumím se rozhodnout, koho mi zastánci islámu připomínají více. Jestli komunisty nebo alkoholiky. Proč? Pokusím se to vysvětlit.  Nejprve alkoholici. ...
Konvičku zavřít až zčerná. Takové šíření dobra zle... Zuří bitva o Konvičku. To je ten znalec brouků a motýlů co rozčiluje ty jedině správně uvažující kluky a holky ze ziskových, pardon z neziskových, org...
Paní učitelka, vymývání mozků a falšování historie... Televizní vystoupení brněnské učitelky o hodných Američanech, kteří nás zbavili Hitlera, a zlém Putinovi, se jako vejce vejci podobalo ideologickému v...
loading...