K Vánocům z Haify

Jedním z přízvisek Izraele je Svatá země. Setkávají se zde tři světová náboženství. Judaismus a křesťanství v mnoha podobách. Také islám. Kromě nich další náboženské směry. Patří k nim Bahá´í nebo drúzská modifikace Mohamedova učení. Izrael je ze své nejpřirozenější podstaty židovský stát; judaismus proto dominuje. Je ale také pravlastí biblického křesťanství. Z něj jako větve z kmene stromu vyrostly rozmanité církevní denominace. Jednou z nich je melchitská řeckokatolická církev (MŘKC). Její arcibiskup Elias Chacour byl v posledním adventním víkendu hostitelem izraelského prezidenta Šimona Perese.

Návštěva hlavy židovské republiky měla přímou spojitost s nadcházejícími Vánocemi. Jak na svém webu uvádí Vatikánský rozhlas (MŘKC uznává autoritu římského papeže), prezident se v Haifě zúčastnil byzantské bohoslužby melchitské církve a jménem Izraele adresoval všem křesťanům přání hezkých Vánoc.

Šimon Peres připomněl skutečnost, kterou bychom neměli přehlédnout: „Stát Izrael zajišťuje posvátným místům svobodu kultu pro všechny. Soužití mezi Židy, muslimy a křesťany bude pokračovat. Právě z tohoto města Haifa, jež je vzorem této pokojné koexistence, chci proto vyslat jasné poselství pokoje a jednoty všem náboženským vyznáním a národům.“

Nejde o prázdná slova. Připomeňme rozdíl: když bylo jeruzalémské Staré město součástí jordánské monarchie (1948-1967), měli Židé vstup na své nejposvátnější místo, Chrámovou horu, zakázán. Po osvobození Starého města Obranným vojskem Izraele v červnu 1967 nezískala z rozhodnutí izraelských úřadů náboženskou správu nad Chrámovou horou židovská náboženská autorita, ale muslimská rada Waqf. Pikantní je, že zatímco muslimové mají na Chrámovou horu stále volný přístup, nemuslimové se zde mohou pohybovat omezeně (v čase) a mají zakázáno se nábožensky projevovat (modlit se).

Jsou-li Vánoce vnímány jako svátky dobré vůle, pak nelze opomenout, že židovská republika ji ukázala ve vztahu k nežidovským vyznáním měrou vrchovatou. Důvod je zřejmý. Izrael je autentická demokracie na Blízkém východě.

Kolik takových na politické mapě regionu najdeme?

Zdroj.