Ladislav Jakl: Nemám obavy ani naději, že bych snad zmizel z očí

Zdroj: viposobnosti.eu | Tajemníka Ladislava Jakla čeká po bouřlivých diskuzích nejen o amnestii, ale také dlouholetém působení na Hradě vedle prezidenta Václava Klause balení a loučení s Hradem. Do jaké míry chce využít svých politických vědomostí a zkušeností? Ale také svobody, která je neodmyslitelnou součástí jeho života, či zda si pořídí pivovar a kde ho příznivci rockové kapely Folimanka blues budou moci vidět, prozradil ve svém rozhovoru pro i-magazín VIPosobnosti.eu.

Z čeho máte v poslední době radost?

Z nového kytaristy Eugena z Rožňavy. Nejen hraje skvěle, ale je to ohromně pozitivní člověk.

Co vás naopak naštvalo?

Že už poněkolikáté na mě leze nějaká choroba zrovna tehdy, když mě čekají koncerty. To už je jak zákon schválnosti.

Kde vás můžou vaši fanoušci v nejbližší době vidět?

Dnes v klubu Vagon na Národní třídě a v sobotu v Červotoči ve Strakonicích. Jestli dožiju.

Dostal jste tisíce různých otázek. Je nějaká, která vás natolik zaujala, že si ji pamatujete do dnes?

Pamatuji si jich dost, ale nechci žádnou vypichovat. Nejvíc utkví v paměti takové, které můžu dostat jen já, ne takové ty anketní, na které se lze zeptat kohokoli.

Ne vše včetně amnestie se podařilo vyřešit do vašeho odchodu z Hradu. Budete se ještě některými otázkami zabývat i po vašem odchodu?

Nevím jestli zrovna otázkami. Ale hlavní témata přece zůstávají. Včetně toho nejdůležitějšího: tím je ochrana svobody každého člověka před státní mašinérií. Je jedno, kde člověk zrovna stojí a co z práci dělá, za toto téma se lze a je nutno se prát vždy a všude.

Zabýváte se ještě „hradními“ problémy, nebo je bude již řešit váš nástupce?

Jistěže ano, normálně funguju do poslední chvíle. Mám na stole stohy spisů a snažím se jich vyřídit co nejvíce.

Vy jste byl mediálně velmi výraznou osobností. Nebude vám tento zájem chybět?

Ale to vůbec ne. Jednak nemám obavy (ani naději), že bych snad zmizel z očí. Ale já fakt nemusím na lidi jukat z obrazovky každou hodinu. Proto jsem většinu pozvání do médií vždy odmítal, naposled včera do Událostí komentářů České televize.

S jakými pocity odcházíte z Hradu a do jaké míry vás práce tajemníka zaujala a obohatila?

Na to by asi padla celá kniha, kterou se ale psát nechystám. Především je mi velkou ctí, že jsem mohl být malou součástí fungování prvního úřadu v zemi.

Rozhodně máte ale velmi mnoho zkušeností, které člověka posunou dál. Jak a kde je chcete využít?

To se nedá plánovat. To přinese život. Nebo nepřinese. Uvidíme.

Jak to vypadá teď na Hradě?

No, asi jak u koho. Já na loučení či stěhování zatím vůbec nemám čas, snažím se do poslední chvíle dělat svou agendu, nechci nechat po sobě haldy nevyřízených věcí. Ale některé nutné praktické úkony mě příští týden stejně čekají.

Padla na vás již nostalgie?

Zatím jen v záblescích, protože je překryta hlukem všedního dne. Ale i to určitě přijde a já si nebudu hrát na robota bez pocitů.

Budete se dál vídat se svými kolegy?

Při některých příležitostech určitě, vždyť nás spojují právě ona velká životní témata. Ale v soukromém životě asi moc ne, já jsem osobní život s profesním nikdy moc nemíchal.

Často jste hovořil o tom, že si pořídíte pivovar. Budou se mít tedy milovníci piva na co těšit?

Určitě. Tenhle plán myslím vážně, ale hodlám se trpělivě a zodpovědně připravit, nechci do něčeho skákat po hlavě a nabít si kokos.

Kam budou směřovat vaše první kroky z Hradu?

Asi do postele. Strašně se těším, až si odpočinu a budu mít šanci věnovat se víc sobě a svému zdraví. Možná půjdu i někam do lázní. Ale také mě čeká stěhování a k tomu některé práce na zahájení činnosti Institutu Václava Klause. Ale určitě se pak pustím do dlouho zanedbávaných věcí, hlavně v souvislosti s muzikou a pivem.