Byl George W. Bush, jako svého času Klement Gotwald?

Aniž bych si byl uvědomil, že dnes je 10. září 2015, předvečer výročí událostí z 11. září 2001, které změnily nejen USA, ale celý svět, jsem si pustil ze záznamu HBO pořad Americké století očima Olivera Stonea.

George Walker Bush

George Walker Bush

Na provokativní otázku v titulku článku lze celkem jednoznačně odpovědět, že v určitém slova smyslu si byli oba prezidenti podobní. Nikoli ideologií, kterou zastávali, nikoli významem země, kterou reprezentovali, ani její ideologií, ale oba chlastali.

O Klementu Gottwaldovi to je obecně známé a dá se s přehledem říci, že se prochlastal až k smrti. GWB jsem četl, že pil první ligu až do svých čtyřicátých narozenin, kdy se rozhodl, že svůj další život neprochlastá.

Podobně, jako se Karlu IV zdálo, že mu anděl ohnivým mečem uťal jeho prostopášné přirození a dal se proto na život mravný. A dotáhl to na Otce vlasti, zatímco GWB si odsloužil dvě prezidentská období a musím říci, že jsem mu proti Al Goreovi velmi fandil.

Ale ta podobnost je zde někde jinde, nikoli v těch obecných lidských slabostech, které každý prezident, i ten náš lavičkový prostě má. Základním citátem Klementa Gottwalda je Kdo nejde s námi, jde proti nám a bylo dost lidí, kteří by to mohli potvrdit, ale nebylo jim to umožněno.

Skončili na popravišti, podobně jako Milada Horáková, i když mnoho dalších popravených nešlo proti KSČ, ba přímo naopak, ale „semlely je mlýny, které oni sami pomáhali roztáčet“.

Popularita KSČ obecně a Klementa Gottwalda konkrétně, spočívala v hrůze prožité druhé světové války a nacistické okupace, při které zahynuly statisíce našich spoluobčanů.

Bráno jak v absolutních číslech, tak i v procentech, zahynulo při útocích z 11. září 2001 nepoměrně méně lidí nežli za celou dobu okupace naší vlasti, ale šok z toho útoku byl takový, že GWB dostal prakticky bianco šek na další akce.

Oliver Stone říká: Spojené státy nejsou tím, čím se zdají být. jedná se o vojenský moloch, usilující o světovou nadvládu. Vydaly se cestou Římské říše s nekontrolovanou vojenskou mocí.

A GWB pak říká jasně: Každý na světě, každý region, každá zem se musí rozhodnout. Zda půjde s námi nebo s terorismem? Takže nic jiného než parafráze slov Klementa Gottwalda.


Podobně jako Václav Havel svým světoznámým heslem o Pravdě a lásce, která musí zvítězit nad lží a nenávistí jen parafrázoval známé prohlášení Mahatmá Gandhího

„When I despair, I remember that all through history the way of truth and love have always won.“ (Když ztrácím naději, vzpomenu si, že vždy v dějinách zvítězila cesta pravdy a lásky.)

A jediný rozdíl v těch dvou podobnostech, je bohužel v tom, že zatímco Václav Havel se opravdu o vítězství Pravdy a lásky zasazoval, i když někdy velmi nešikovně jako „humanitární bombometčík“, tak u GWB to prostě a jednoduše byla snaha dominoval světu.

Dominovat světu a vnutit mu „americké hodnoty“. Americkou demokracii, americké svobody, americký způsob života. Problém je pouze v tom, že ne celý svět to chápe pozitivně a že s tímto přístupem USA velmi často „šláply do hovna“.

Nemá cenu vypočítávat všechny dotčené země, jsou notoricky známé jako zdroj uprchlíků, ale podle mého názoru mezi ně patří i Východní Ukrajina, nespokojená s údělem, který ji nalinkovala popřevratová vláda v Kijevě, spojenec USA.


Zdroj: Blog autora